Žlabatka bezkřídlá a Červená královna

z halky Zlabatky bezkridle 2.5mmS nadšením jsem v předchozím příspěvku popsal originální způsob hálky Žlabatky bezkřídlé (Biorhiza pallida (Olivier, 1791)). Domov této vosičky je velmi prostý. Ale ve své jednoduchosti dokonalý. Na řezu hálkou vidíme pěnovou porézní strukturu, kterou bude přetěžko překonat nenechavým útočníkům. Komůrky s larvami jsou ve větší hloubce, dobře chráněny před predátory a parazity. Tvorba falešných prostor, systém vnitřních hálek matoucích zaměřovací senzory parazita navádějících jej na vhodného hostitele (tuto techniku jsme již pozorovali u Andricus curvator i Andricus quercuscalicis), jsou zde doplněny existencí více možných cílů (podobně jako v hálkách Diplolepis rosae). Tak jako hejno Ryb či stádo Zeber rozptýlí útočníka a zabrání mu soustředit se na konkrétní cíl, množství larev v hálce sníží schopnost parazita trefit vybraný cíl. A pokud i larvu skutečně dlouhým kladélkem zasáhne, bude to vždy jen některá z těch blízkých povrchu. Na ty vnitřní, ještě neparazitované, se prostě přes ty vnější komůrky nedá dostat. Takže přežití další generace Žlabatek je zaručeno.

Žlabatka bezkřídlá Birhiza pallida

Každoroční úroda „jablek na Dubu“, ve skutečnosti hálek této Žlabatky, dokazuje, že její způsob přežití je velmi úspěšný. Ale brzděme s optimismem! Přece jsme již na příkladu jiných Žlabatek poznali, že každé bezpečí je relativní. Že pokud má Žlabatka takto promyšlenou stavbu hálky, byla a je pravděpodobně cílem nesčetných útoků parazitů!

Williams uvádí tyto druhy parazitující sexuální generaci této vosičky: Žlabatky Synergus gallaepomiformis, S.umbraculus, Chalcidky Eurytoma brunniventris, Sycophila variegata, Megastigmus dorsalis, Torymus affinis, T. auratus (=nitens), T. flavipes, T. geranii, Ormyrus pomaceusCecidostiba fungosa, C. semifascia, Hobbya stenonota, Mesopolobus amaenus, M.dubius, M. sericeus, M. tibialis, M. xanthocerus, Eupelmus urozonus, Aulogymnus skianeuros, Aprostocetus aethiops, Baryscapus diaphantus.

Na kořenových hálkách agamní generace prý zase parazitují: Torymus nobilis, roboris. Jak se ale ke kořenům dostanou, to by mne opravdu zajímalo.

Chtěl jsem poznat alespoň některé z parazitů této Žlabatky, udělat jejich výčet a snad i odhalit nějaký zajímavý kousek jejich života. Posbíral jsem proto několik málo hálek pohlavní, letní generace a pokusil se odchovat jejich skutečné obyvatele. Pravda, skutečných Žlabatek bezkřídlých se klubalo nepočítaně (tedy mnoho), nemálo bylo ale také rozličných parazitních druhů.

Už při rozlomení hálek jsem ihned zkušeným okem detekoval parazitní larvy Chalcidek.

Zlabatka z dubove halky tmave seschle asi lonske.  Biorhiza pallida

Zlabatka z dubove halky tmave seschle asi lonske.  Biorhiza pallida

A brzy se začaly objevovat první dospělé krasavice. Tato drobná Chalcidka (4mm) je Torymus affinis (Fonscolombe, 1832). Je to čiperná, rychlá vosička s předlouhým kladélkem. No bodejť – vždyť musí skrz tlustou vrstvu „skelné vaty“! Asi specialistka na hloubkové vrtání.

Torymus affinis (Fonscolombe, 1832)

Je tak rychlá, že vyfotit ji celou z profilu, tak, aby byla ostrá a zároveň aby měla výsledná fotografie esteticky přijatelné pozadí, je skoro nemožné.

Torymus affinis (Fonscolombe, 1832)

Počkal jsem si proto pár dní a vyfotil z dokumentárních důvodů její mrtvolku. Nádherné barvy i tvar těla! Jen je fotografie trochu smutná až morbidní, přiznávám.

Torymus affinis (Fonscolombe, 1832)

Mnohem příjemnější detail živého těla, s hezkou jiskrou v oku, jsem pro sebe i pro Vás zachytil za úplatek – kapku vody. Žíznivá Vosa malou chvilečku postála modelem.

Torymus affinis (Fonscolombe, 1832)

Mám pro Vás zdokumentována i její křídla, jen pro porovnání s ostatními druhy rodu Torymus. No dobře, vždyť já vím, že asi málokdo bude po mně tato titěrná vosí křídla překontrolovávat. I pro Vás jsou ale jistě zajímavá svou stavbou a strukturou!

Že ani to ne? Tak mi to prosím promiňte, musím je zde ale přece zařadit – pro úplnost popisu.

z halky Zlabatky bezkridle jako 2106

Dalším velmi překvapivým parazitem v hálkách Žlabatky bezkřídlé byl tento krásný Lumek (4.5mm). Velmi připomínal Lumky parazitující na Žlabatce růžové.

z hálky na dubu seschlé   Biorhiza pallida

Nebyl jsem dosud schopen jej určit, proto Vám jej ukáži detailně. Třeba tak někdo pomůže tento druh zařadit. Williams i jiné zdroje o Lumcích v hálkách této Žlabatky mlčí.

z hálky na dubu seschlé   Biorhiza pallida

Fotografie dokumentující hustší žilnatinu křídel zde také není nadbytečná, opravdu dokládá příslušnost k Lumkovitým (Ichneomonidae). Některá políčka zde pozorovaná, na křídlech jiných Lumků, třeba právě Lumka Orthopelma mediator, vůbec nenaleznete.

z hálky na dubu seschlé   Biorhiza pallida

Kladélko Lumka bylo velmi silné, dlouhé, v klidu skryté v obrveném pouzdře. Také toto kladélko je jistě schopno proniknout tlustou ochrannou vrstvou hálky.

z hálky na dubu seschlé   Biorhiza pallida

Našel jsem poblíž i mrtvolku jiného malého Lumka (2mm). Myslel jsem, že by to snad mohl být sameček téhož druhu, spíše se ale jedná o zcela jiný, nepříbuzný druh. Pravděpodobně dokonce o příslušníka příbuzné čeledi Braconidae. Odkud to vše vím? Právě z pozorování křídelní žilnatiny!

z hálky na dubu seschlé   Biorhiza pallida

Zde se opět setkáváme s typickým parazitem Žlabatek, tentokrát velmi pravděpodobně s druhem Ormyrus pomaceus (Geoffroy, 1785). Krásná samička, byť jen 2.5mm velká! Žádné externí kladélko! Jak to tedy jen dělá? Že by byla v hálkách jen náhodný návštěvník? Nebo má svou vlastní techniku, jak překonat obranu Žlabatky bezkřídlé?

Ormyrus pomaceus (Geoffroy, 1785)

Ormyrus pomaceus (Geoffroy, 1785)

Další druh Chalcidky z čeledi Kovověnkovitých (Pteromalidae), zrozený z hálky Žlabatky bezkřídlé, je jistě příslušník rodu Mesopolobus sp.. Který z jeho druhů – to ale dosud nevím. Také je bez dlouhého kladélka. Snad tyto druhy parazitují hálku ještě mladou, nebo jejich larva aktivně vyhledává cílovou hostitelku – kdo ví.

Mesopolobus sp.

Snad tuto vosičku jednou pomohou určit její křídla.

Mesopolobus sp.

A odlišit ji tak třeba od tohoto, zřejmě příbuzného druhu. Podobně velká (3mm) vosička, zdánlivě stejná,

z halky Zlabatky bezkridle

dokud člověk nevyfotí právě její křídla. Mizerně napnutá, já vím, ale jednou ji, díky této fotografii, možná určím! Tak proto!

z halky Zlabatky bezkridle jako 2112

U této drobné vosičky (2mm) nevím zatím skoro nic, neurčil jsem ani rod! Ach jo! Jak amatérské!

z hálky Žlabatka bezkřídlá Birhiza pallida

Mnohé drobné druhy totiž nenajdete ani v odborných knihách, ani na webu. Odborníci entomologové své články publikují v časopisech, do jejichž databáze se jen tak nedostanete. Proto u vzácných druhů s determinací tak tápu. Pojmenovávám zde tyto druhy tedy jen jako Chalcidky. Promiňte mi, že o nich zatím víc nepovím.

Tato vosička měla 1.5mm a byla velmi roztomilá. Na první pohled se podobala druhu Oomyzus galerucivorus z čeledi Eulophidae.

z halky Zlabatky bezkridle 1.6mm

Chvíli jsem ale zase myslel, že by to mohl být samec druhu Mesopolobus sp., uvedeného výše. Křídla to ale opět vylučují. Tak zase nevím.

jako 2291, z halky Zlabatky bezkridle 1.6mm

Velká je někdy míra neurčitosti! Naštěstí ale některé jiné vosičky dobře poznávám. Tuto jsme přece již viděli! Tento druh je jistě Eupelmus urozonus Dalman, 1820! Tentýž co parazitoval i jiné druhy Žlabatek, třeba onu Žlabatku růžovou! Jsem rád, že tohoto „univerzála“ znovu potkávám, tentokrát pro změnu u Žlabatky bezkřídlé.

Eupelmus Sp. z halky Z.bezkridle!! 2.7mm

I když, počkejte,…, ty nohy jsou přece zbarveny úplně jinak! Takže zase nový, zatím neurčený druh? Zdá se, že mám v nejbližších letech pořád co poznávat!

Eupelmus Sp. z halky Z.bezkridle!! 2.7mm

Ještě, že si občas spravím náladu a sebevědomí. Tato samice (3mm) Tmavky hnědé (Eurytoma brunniventris Ratzeburg, 1852) se totiž poplést moc nedá.

Tmavka hnědá (Eurytoma brunniventris Ratzeburg, 1852)

Její samec (2mm) je také nezaměnitelný. Krasavec!

Tmavka hnědá (Eurytoma brunniventris Ratzeburg, 1852)

Mnohé z parazitních druhů jsem pro Vás vyfotil živé, některé jsem ale (díky pracovním povinnostem) promeškal a našel již jen jejich mrtvá tělíčka. Vždyť tito nádherní tvorové žijí jen několik dnů a tak se snadno stane, že po návratu z cesty najdete v teráriu, s lítostí, již jen pohřebiště šancí.

z halky Zlabatky bezkridle, 1.3mm

Malý krasavec (1.5mm) mne potěšil, ale zase: „Nevíte někdo z odborníků, o jaký druh se zde jedná?“. Já už jej zaznamenal parazitovat i jiné druhy vosiček. Je zcela běžný, opravdu. Ale čert ví, jak se jen jmenuje!

z halky Zlabatky bezkridle 1.3mm

Vida, tady jeden ještě žije! Jen potvůrka neposedí, takže fotografie se moc nepovedla.

z halky Zlabatky bezkridle 1.5mm

A zase ta otravná, leč povinná a veskrze užitečná žilnatina křídel.

z halky Zlabatky bezkridle 1.3mm, jako 2461

Přemnoho bylo druhů parazitů Žlabatky bezkřídlé. A to prosím jen z několika hálek, jen na jednom stanovišti, blízko velkého města! Jaké jen množství parazitních druhů musí ukrývat hálky v přírodě původní, více zachovalé? Snad se k těmto odchovům ještě někdy vrátím. Toto poznání mne totiž velmi láká.

Už jsem ve svém článku o Žlabatce bezkřídlé popisoval, jak ony lehké, pěnové hálky přežijí na větvích i přes zimu, do příštího roku.

Zlabatka bezkridla asi 2 cm

Jsou to hálky seschlé a mrtvé. Se spoustou výletových otvorů, jimiž se loni o překot ven dral život, proudily jimi, jako zástupy vojsk, řady parazitů i těch, co parazitaci zatím unikli.

Zlabatka bezkridla asi 2 cm

Ale zkuste tyto mrtvé hálky rozlomit a užasnete. Podobně jako v příběhu o Třech duběnkách pro Popelku jsem uvnitř nacházel spoustu překvapení.

Tato malá kuklička, kupříkladu, zdála se zprvu býti zapomenutou Žlabatkou bezkřídlou. Druhý pohled ale naznačil nepříbuznost s původním tvůrcem hálky.

Zlabatka z dubove halky tmave seschle asi lonske.  Biorhiza pallida

Hned je patrné, že se jedná opět o parazita. Je to sice Žlabatka, ale taková, co už si nestaví vlastní hálky. Přestala během vývoje „psát své vlastní „A“ “, vzdala vlastní vynalézání, vlastní souboj s parazity. Dnes už jen zneužívá hálek ostatních svých příbuzných. Jak lidské!

Ano, poznali jste, je to opět zástupce rodu Synergus sp.. S nimi jsme se už na mých stránkách ale přece setkali! Vzpomínáte?

Synergus sp. Zlabatka z dubove halky tmave seschle asi lonske.  Biorhiza pallida

Věru jen nevím, kterého z mnoha druhů tohoto rodu je to příslušník. Jednotlivé druhy rodu Synergus se totiž rozlišují jen obtížně.

Synergus sp. Zlabatka z dubove halky tmave seschle asi lonske.  Biorhiza pallida

Líhlo se těchto vosiček, i po roce, překvapivě mnoho. Zde jsem zachytil posmrtnou detailní podobu jedné z nich.

Synergus sp. Zlabatka z dubove halky tmave seschle asi lonske.  Biorhiza pallida

Synergus sp. Zlabatka z dubove halky tmave seschle asi lonske.  Biorhiza pallida

Velikost této žíznivé vosičky nejlépe posoudíte srovnáním s čarou 1mm dlouhou (vpravo dole).

Synergus sp. Zlabatka z dubove halky tmave seschle asi lonske.  Biorhiza pallida

Zbarvení tohoto druhu je také velmi něžné, pro mne to je romantika sama.

Synergus sp. Zlabatka z dubove halky tmave seschle asi lonske.  Biorhiza pallida

Leč ne každému jedinci dáno jest zrodit se bezchybným. Tento příslušník rodu Synergus se už volnou přírodou neproletí.

Synergus sp. Zlabatka z dubove halky tmave seschle asi lonske.  Biorhiza pallida

Ještě hůře pak dopadla tato původní obyvatelka hálky. Tato Žlabatka bezkřídlá se sice zrodila, ven z hálky se ale již její dvounohé torzo neprodralo. Občas se prostě něco nepovede.

 Zlabatka z dubove halky tmave seschle asi lonske.  Biorhiza pallida

Mrtvá, suchá hálka hostí kromě vosiček rodu Synergus i jiné nepůvodní obyvatele. Zimu zde ráda přečká královna Mravence rodu Camponotus Sp. Jakmile pominou mrazy a oteplí se, založí v hálce nové hnízdo stromových mravenců.

Camponotus Sp.

V létě zase pomáhá hálku na prach rozložit larva brouka Nosatce. Živí se vším tím, co po Žlabatkách a jejích parazitech ještě zbylo. V přírodě nepřijde nic nazmar.

z halky Zlabatky bezkridle

V hálkách také zimu přečkává nejeden pavouček.

z halky Zlabatky bezkridle 3.4mm

Tato malá Skákavka (6mm) nachází uvnitř teplý úkryt, zjara pak, jednoho po druhém, odchytává líhnoucí se opozdilce. Nejsem odborníkem na Pavouky, tak se ani nebudu pokoušet tento druh lépe určit.

z halky Zlabatky bezkridle 3.4mm

Vidíme, že hálky Žlabatek bezkřídlých jsou velmi plodné, jakoby byly v přírodě jakýmsi lokálním katalyzátorem, kolébkou života. Kolem nich se motá neuvěřitelně velké spektrum živočichů. Nad jejich pestrostí sám žasnu, a rád bych na Vás své nadšení přenesl. Je to nakažlivé – tak bacha!

A slibuji: „Pokud ještě jiné z parazitů této Žlabatky bezkřídlé poznám, připíši je na seznam a něco více Vám o nich povím.“.

Galerie fotografií

Advertisements

Jiří Švábík se představuje:

V životě člověka mnohé věci nadchnou a pak zase omrzí. Příroda mne ale stále vždy znovu překvapí a zabaví (alespoň zatím). Jsem amatér a své foto příběhy z přírody píši pro sebe a svou rodinu. Já je narcisticky čtu, rodina ne. Tak už to je.
Příspěvek byl publikován v rubrice Chalcoidea (Chalcidky), Cynypoidea (Žlabatky), Hymenoptera, Ichneumonoidea (Lumci), Parazitismus. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Jedna reakce na Žlabatka bezkřídlá a Červená královna

  1. Skákavka je perfektní, hlavně pohled do očí.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s