Žlabatka růžová a Krásenka šípková

Krásenka šípková (Torymus bedeguaris), parazit u Žlabatky šípkovéTento text (s téměř pohádkovým názvem) navazuje na jiné mé články o hálko-tvorném Hmyzu. Doporučuji proto nejprve přečíst příspěvek o Žlabatce růžové a také příspěvek o jejím parazitním druhu Orthopelma mediator.

Krásenka šípková (Torymus bedeguaris (Linnaeus, 1758)) je totiž věrným průvodcem zmíněných vosiček, které obě velice úspěšně parazituje. Najdete ji tedy opět v hálkách Žlabatky růžové (Diplolepis rosae (Linnaeus, 1758)). Krásenka šípková není princezna, jak by její jméno mohlo naznačovat. Je to překrásná Chalcidka z čeledi Krásenkovitých (Torymidae), řádu Blanokřídlých (Hymenoptera).

Parazit, kterého nám bratři Čapkové ve hře „Ze života hmyzu“ líčí jako hnusného tvora, pokřiveného na těle i na duchu, se vzhledem i jménem této parazitní vosičce nějak nepodobá. Vždyť krása této Chalcidky dokonce natolik ovlivnila autora českého jména rodu (i čeledi), až jej přiměla vyzvednout zejména její vzhled a zcela pominout jiné, možná zajímavější vlastnosti tohoto parazita. Je pozoruhodné, jak mnoho lidí automaticky považuje každého krásného tvora za dobrého, vlídného, milého. U lidí, ale i u Hmyzu, hodnotíme často nesprávně a velmi nekriticky – podle vzhledu. Nevím, jestli je opravdu korelace mezi krásou těla a kvalitou ducha. Pochybuji, že ti hezcí jsou také více nadaní, upřímní a charakterní než my, fyzickou krásou nevynikající. Spíše se zde setkáváme jen s dalším projevem lidské naivity, nekritického optimismu a přehnaného romantismu.

Krásenka vsadila na vnější vzhled a opravdu málokdo ji za její parazitické chování odsoudí. Tato zelená kráska se ale způsobem života velmi podobá Lumkovi (O. mediator). Chalcidka navíc ale umí proniknout dlouhým kladélkem hluboko do nitra hálky a tam parazitovat i takové larvy Žlabatky, na které Lumek nedosáhl. Pokud Krásenka napadne larvu Žlabatky, která již byla napadena parazitní larvou Lumka, dojde pochopitelně k parazitaci i larvy tohoto Lumka. Kdo jinému jámu kopá… Jinak je vývoj Krásenek velmi podobný vývoji jiných obyvatel Žlabatčího sídliště, zvaného bedeguár.

Letos jsem měl to štěstí, že jsem pozoroval závěrečnou fázi dospívání této vosičky. Podívejme se tedy na její proměnu. Na to, jak se z parazitní larvy, nechtěného hosta Žlabatek, stane obdivovaná „Krasavice šípková“.

Nejprve si všimněte larvy. Ta je většinou o něco drobnější než larvy Žlabatky nebo Lumka. (Měřítko na následujících fotografiích představuje vždy dlouhá linka vlevo dole. Vyznačuje úsek, který ve skutečnosti měří 1 mm.)

Krásenka šípková (Torymus bedeguaris), parazit u Žlabatky šípkové

Kukla je nejprve světlá, ale záhy hnědne a tmavne. Patrné jsou již oči, křídla, tykadla i nohy. Jsou vidět i jednotlivé zadečkové články.

Krásenka šípková (Torymus bedeguaris), parazit u Žlabatky šípkové

Na zadní straně má od konce zadečku až do půli těla dlouhý tubus značící, že se rodí samička Krásenky.

Krásenka šípková (Torymus bedeguaris), parazit u Žlabatky šípkové

Po několik dnech přeměna pokročila. Nádherné zbarvení budoucí Krásenky je dobře vidět i pod tenkou transparentní pokožkou. Masivní pouzdro kryje orgán z nejdůležitějších – kladélko.

Krásenka šípková (Torymus bedeguaris), parazit u Žlabatky šípkové

Čeká snad spící Šípková Krásenka na políbení?

Krásenka šípková (Torymus bedeguaris), parazit u Žlabatky šípkové

Dospělá Krásenka je velmi malá (jen asi 3 mm), ale je skutečně okouzlující. Zelenavé tělo se na slunci blyští, zadeček vrhá i měděné a zlatavé odlesky. Chcete-li je ale vidět, doporučuji dobrou lupu.

Krásenka šípková (Torymus bedeguaris), parazit u Žlabatky šípkové

Vosička je také velmi rychlá a věřte, že vyfotit ji v klidu je velmi obtížné.

Krásenka šípková (Torymus bedeguaris), parazit u Žlabatky šípkové

Nemohl jsem ale odolat a fotil ji znovu a znovu. Dokud technická kvalita fotografie nebyla alespoň trochu srovnatelná s estetickou kvalitou fotografovaného objektu.

Krásenka šípková (Torymus bedeguaris), parazit u Žlabatky šípkové

Po smrti Krásenky, (neboť i krásní umírají,)

Krásenka šípková (Torymus bedeguaris), parazit u Žlabatky šípkové

jsem ještě zdokumentoval její křídla. Neuvěřitelně jednoduchá žilnatina. Přesto, že se jedná o docela dobré letce! Konstruktéři a stavitelé ultralightů by se od Chalcidek jistě přiučili něco o jednoduchosti a účelnosti.

Krásenka šípková (Torymus bedeguaris), parazit u Žlabatky šípkové, samice

Kladélko samice není hladké, jak by člověk čekal. Je celé ochlupené a věru nevím, jak by s ním samice mohla proniknout dovnitř rostlinného pletiva. Jistě se tedy díváme spíše na obrvené pouzdro, ze kterého skutečné kladélko teprve bude vysunuto. Podobně jako tomu bylo u Lumka v předchozím příspěvku.

Krásenka šípková (Torymus bedeguaris), parazit u Žlabatky šípkové, samice

Prince Krasoně, tedy samce Krásenky, jsem zastihl těsně po vylíhnutí z kukly. Většinu starého obalu už měl dole, právě si sundal blanky z předních nohou a zůstaly mu poslední zbytky staré kutikuly jako „futrály“ na tykadlech.

IMG_3334_3339

Na špičce opravdu úzkého párátka je vidět tato Krásenka (samec) s krásně oblým nafialovělým zadečkem bez kladélka.

Krásenka šípková (Torymus bedeguaris), parazit u Žlabatky šípkové, samec

Na listu šípku se sameček cítil mnohem klidněji a postál mi modelem.

Krásenka šípková (Torymus bedeguaris), parazit u Žlabatky šípkové, samec

Snažil jsem se jej se samicí spářit (to ještě žila). Ale zatímco samice temperamentně pobíhala, samec vykazoval aktivitu jen malou. O samici zájem nejevil, až jsem jej podezříval z toho, že s ní ani není druhově spřízněn. Křídla (fotografii titěrného samčího zadního křídla jsem trochu zkazil) jsou ale velmi podobná křídlům samice, což považuji za doklad příslušenství ke stejnému, nebo alespoň velmi příbuznému druhu.

Krásenka šípková (Torymus bedeguaris), parazit u Žlabatky šípkové, samec
Nechuť samce k páření se samicí mne ponoukla ke studiu. Sehnal jsem si klíč k určování a podle něj zjistil, že samice byla ve skutečnosti Krásenka s latinským jménem Torymus rubi (Schrank, 1781)! Sameček byl pak určen jako skutečná Krásenka šípková Torymus bedeguaris. Vzhledem se oba druhy moc neliší, hlavním znakem je barva předních kyčlí. Ty jsou u druhu Torymus rubi žluté (tak jako je má žluté naše samice), zatímco Torymus bedeguaris je má zelené (jako náš samec). Samice Krásenky šípkové by také měla mít trochu delší kladélko, než měla naše samice. Čekal jsem na další jedince, abych si potvrdil svá pozorování. Samců jsem se dočkal hned několika (viz. Galerie fotografií), ale samice si dávaly na čas. Zřejmě objevení se samců dříve než samic brání sourozeneckému páření, nutí je to hledat partnery z jiných kolonií. Konečně jsem se pak ale dočkal tří krásných samic. Tentokrát jsem provedl řádné určení dle klíče. Vidět mne, jak zkoumám barvy předních kyčlí (i další subtilní znaky) všech narozených jedinců, asi byste mne definitivně považovali za podivína. Že se jedná opravdu o „pravou“ Krásenku šípkovou je navíc, díky velmi dlouhému kladélku, patrné i amatérovi (jakým jsem já).

IMG_3862

Čekající samečci (prozatím uschovaní v ledničce) mnou určení jako Torymus bedeguaris, ano, ti samí, kteří se odmítali spářit s předchozí nekompatibilní samicí, se s nově narozenými Krásenkami také ihned ochotně dali do řeči. Vířením křídel si každý samec samičku namlouval a pak jí ve chvilce skočil na záda. Potom vystrčil drobný penis a o chvíli později

IMG_3895a

samice svolila. Extrémně prohnula svůj zadeček, a samec už věděl co a jak. V extázi spojení setrval snad 20 vteřin. Mám více fotografií v Galerii, zde předkládám jen tu asi nejzdařilejší. Samice má zadeček neuvěřitelně našpulen, zřejmě aby samec mohl nabít spermatem její ústrojí kladoucí vajíčka.

IMG_3896_3897b

Kladélko Krásenky bylo opravdu dlouhé. Spouštěcí mechanismus je vybaven výkonnými svaly. Po vypreparování se pouzdro velmi snadno dělilo na dvě poloviny. Samotné kladélko je v klidu uloženo mezi nimi.

Krásenka šípková (Torymus bedeguaris), parazit u Žlabatky šípkové, samice

Tato inseminační či spíše parazitační jehla je velmi tenká, dutá a na konci do špičky seřízlá.

IMG_3983_3985

Je tenčí než vlas mé dcery! Vzorek referenčního vlasu viz. vlevo dole.

Krásenka šípková (Torymus bedeguaris), parazit u Žlabatky šípkové, samice

Jen pro možnost srovnání (s Torymus rubi) ještě jednou křídla, tentokrát naší samice Krásenky šípkové.

Krásenka šípková (Torymus bedeguaris), parazit u Žlabatky šípkové, samice

Pohleďme také na detail Krásenčího obličeje. Je pěkný, to ano, ale upřímně řečeno mne (a samečky svého druhu asi také), upoutala více svým tělem. Jak příznačné pro nás, povrchní samce, že?

Krásenka šípková (Torymus bedeguaris), parazit u Žlabatky šípkové, samice

Krása tohoto parazita (a nejen díky barvě a štíhlosti těla) je tedy opravdu výjimečná.

Na závěr si ale ještě dovolím malé zamyšlení nad smyslem vši této krásy. Určitě nechce udělat dojem na nás, lidi. Krásenka je k našemu obdivu jistě zcela lhostejná. Je pozoruhodné, že právě dravé druhy Hmyzu jsou tak často odvážně a pestře zbarvené. Druhy lovené a parazitované se naopak spíše schovávají v barevné neutralitě, mimikry je činí nenápadnými. Lovec, pokud snad neútočí ze zálohy, se výstřednosti vyhýbat nemusí. Je totiž často vybaven výborným zrakem i reakcemi, díky kterým se minimalizuje nebezpečí hrozící mu od jiných dravců. Jeho pestré barvy jsou neocenitelným komunikačním prostředkem, dávajícím jasný signál opačnému pohlaví. Chce se mu zalíbit, upoutat!

Že by se má dcera a žena (a také ty vaše) malovaly a pestře oblékaly z podobných důvodů? A proč muži tak často volí nudné šedé a tmavé barvy a fádní stejnokroj obleku s kravatou? Kdo je tady lovec a kdo je lovenou kořistí…? Hmm, asi bude i jiný důvod pro barevnost. Musí být! Takový, kterému my muži nerozumíme. Škoda, možná bychom lépe pochopili nejen to, proč jsou některé vosičky tak barevně výstředné.

Chalcidka Krásenka šípková (Torymus bedeguaris) je tedy další parazitoid vyskytující se v obydlí Žlabatky růžové. Je to parazitoid parazita. A pokud parazituje druh Orthopelma mediator, je to dokonce parazitoid parazitoida parazita. Svět je komplikovaný. Ale není toho ještě dost! Jiná Chalcidka parazituje i tento druh Krásenky!! Prosím přečtěte si o ní v mém dalším příspěvku s názvem Pteromalus bedeguaris.

Diplolepis rosae, Orthopelma mediator, Torymus bedeguaris/rubi, Pteromalus bedeguaris, Červená královna

Galerii fotografií

Advertisements

Jiří Švábík se představuje:

V životě člověka mnohé věci nadchnou a pak zase omrzí. Příroda mne ale stále vždy znovu překvapí a zabaví (alespoň zatím). Jsem amatér a své foto příběhy z přírody píši pro sebe a svou rodinu. Já je narcisticky čtu, rodina ne. Tak už to je.
Příspěvek byl publikován v rubrice Cynypoidea (Žlabatky), Hymenoptera, Parazitismus. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s