Kopulace 1, Chroustí trojka

Touha zabezpečit přežití vlastního druhu, předat své geny dalšímu pokolení je jedním z nejsilnějších živočišných pudů. Činnostem, spojeným s dosažením tohoto cíle, se každý tvor více či méně intenzivně věnuje. A nemyslím jen sex. Hlavním úkolem Hmyzí larvy je nabrat energii a vytvořit si dostatečné zásoby pro stádium pohlavně zralého dospělce. Imago pak, vzhledem ke krátké době svého života, mnohdy pohrdá většinou životních radostí tak, jak je známe my lidé. Jeho cílem je najít partnera, porazit soky v lásce, úspěšně se spářit, naklást vajíčka a někdy i postarat se o potomstvo. Různost Hmyzích druhů v naší přírodě je obrovská, každý druh si totiž hledá v boji o přežití svůj „niche“, svůj specifický způsob života. Ten formuje jeho vzhled i jeho chování. Tím je i způsob rozmnožování, se vším co to zahrnuje, velmi různorodý.

Samotné páření, tato pro nás velmi intimní činnost, není v přírodě skrýváno. Hmyz sice soukromí pro kopulaci někdy vyhledává, ne ale z důvodů ostychu před okolím, nýbrž spíše aby nebyl ve své „slabé chvilce“ spatřen případným predátorem nebo sokem v lásce. Hmyz se nestydí. A proto se snad ani my nemusíme bát o kopulaci u Hmyzu mluvit.

Při psaní těchto textů se mimoděk neubráním paralele srovnávající sexuální chování Hmyzu s tím u lidí. Věřte, že tyto na první pohled odlišné světy mají více společného, než se zdá! Laciné příměry ale nejsou mým primárním záměrem a snad mi laskavý čtenář takový občasný poklesek promine.

IMG_0068Představovat Chrousta obecného (Melolontha melolontha (Linnaeus, 1758)) se, alespoň nám starším, zdá být zbytečné. Chroust, dříve tak hojný „škůdce“ našich lesů a sadů, Brouk, jenž se dostal pro svůj masový výskyt do téměř každé přírodopisné knihy a díky velkému obsahu proteinů dokonce do kuchařek našich babiček, byl ale, zřejmě kvůlivá špatnému stavu přírody, zatlačen jen do skutečně ekologicky zachovalých lokalit. Vzhledem k snad dvacetiletému poklesu četnosti tohoto krásného Brouka i z příčiny více městského způsobu života již dnes velká část lidí není schopna Chroustí jedince v přírodě nebo i na fotografiích správně determinovat. V posledních letech se naštěstí Chroust objevuje stále častěji i mimo chráněné oblasti a zdá se, že se mu podaří zase obnovit svou zašlou slávu.

Život tohoto Brouka z čeledi Vrubounovitých (Scarabaeidae) je velmi dobře prozkoumán a zdokumentován [Wiki]. Nemám proto ambice poznání lidstva, co se týče Chroustího života, posouvat dál. Chci zde jen Brouka ukázat pohledem fotografa, jenž užasne nad pestrostí a krásou barev, tvarů a struktur, i nad složitostí chování tohoto Hmyzu. Jeho sexuální zvyklosti nevyjímaje.

Námluvy začínají u tohoto Brouka brzy na jaře v korunách stromů. Zde totiž bezprostředně před i po páření samotném probíhá úživný žír. Samice se musí posilnit a připravit na náročné snášení vajíček. I Chroustí samec se, na rozdíl od samců řady jiných Broučích druhů (ovšem ne nepodobně tomu lidskému J), musí před kopulací i po ní pořádně najíst.

Chroust obecný (Melolontha melolontha (Linnaeus, 1758))

Jak už rozvětvená tykadla samečků všímavému pozorovateli přírody napoví, Chroust vyhledává svou partnerku po čichu. Poté, co samici nalezne a zjistí její ochotu se spářit (no možná se ani tak mnoho neptá), vysune impozantní aedeagus – tedy Hmyzí obdobu savčího penisu. Ač to zdaleka není identický orgán, vzhledem k podobnému účelu použití si nadále pro zjednodušení dovolím používat i (zde nepřesný) název penis. Tento aedeagus-penis je silně vyztužen (sklerotizován) a samec se s ním do samičky snaží nekompromisně proniknout.

Chroust obecný (Melolontha melolontha (Linnaeus, 1758))

Pokud samice souhlasí, skončí pár na několik desítek minut v hlubokém spojení. Samec u Hmyzu nepředává při kopulaci samici své pohlavní buňky tekutým spermatem (jako je tomu u savců), ale v spermatophorech, v jakýchsi kapslích. Někdy doprovázených výživnou látkou, jindy látkou, která pomáhá pohlavní buňky uchovat na později.

Na tvorbu vajíček je třeba větší množství času i energie, než k produkci spermatophorů. Samice se musí také postarat o jejich oplození vhodným samcem a dále o zabezpečení potomstva. Samec má mnohem jednodušší úkol a zvládne tak v případě potřeby oplodnit i několik samic. Proto by zdánlivě bylo, pro maximalizaci snůšky, výhodné dopřát života povětšinou samicím a ponechat v populaci jen zlomek výkonných samců. Tak je tomu u řady živočišných druhů, zejména těch menších, primitivnějších, s kratší dobou života. Moudrá příroda ale tam, kde je produkce jedince obtížnější, delší či komplikovanější, naopak nechává samců mírný přebytek. Byla by škoda nevyužít jedné každé samice k produkci a kladení vajíček! Evidentně se tak příroda snaží garantovat samicím dostupnost geneticky cenného partnera.

Počkat, počkat ..! Ať počítám, jak počítám, na následujícím obrázku jeden samec přebývá! Že by to byla nějaká Chroustí trojka? Ovšem jestli to někoho šokuje tak vězte, že tohle není u Chroustů nic výjimečného. Takto lze někdy na sobě nalézt čtyři i pět jedinců! U spodu je samička a na ní několik samců.

Chroust obecný (Melolontha melolontha (Linnaeus, 1758))

Samci jsou tak přitahováni feromonem samice, že nejsou s to odolat. A také rozpoznat, že sedí ve skutečnosti na zádech – jinému samci. Hmatem se snaží najít samičí otvor (ovipore) i tam, kde žádný není. Ale buďme bez obav, k omylu nedojde. Sice se o spáření horní samec usilovně pokouší, povést se mu to ale opravdu nemůže. Snad to po nějakém čase pochopí a vydá se jinam.

Chroust obecný (Melolontha melolontha (Linnaeus, 1758))

Dárcem genů se má stát jen ten nejsilnější a nejrychlejší – a tím se cítí být přece každý z nás, samců! Proto i u Chroustích samců dochází k půtkám a soubojům, většinou přímo před za jejich vyvolenou „dámou“. Pokud se mezi kopulující dvojici nějak vklíní nový nápadník, dojde k přetlačované. Nový příchozí se snaží původního samce odstrčit a na to se výborně hodí – právě onen silný, sklerotizovaný a víceúčelový aedeagus. Chroustí spojení ovšem dovede být velmi pevné a lze je jen obtížně přerušit. Kopulující samec někdy ve snaze o hluboké spojení posune příliš své těžiště, ztratí oporu a dokonce zůstane za penis viset. Ano, tento orgán je u báze tak svalnatý a pevný, že váhu samce unese! V tomto případě odstrčený samec visí hlavou dolů, ale boj nevzdává!

Chroust obecný (Melolontha melolontha (Linnaeus, 1758))

Roztoužený nápadník tedy zkouší jinou taktiku – naslepo nahmatat a proniknout do samice.

Chroust obecný (Melolontha melolontha (Linnaeus, 1758))

V přírodě to nemají samci (a nejen Chroustí) někdy jednoduché. Pro úspěšné rozmnožení je ale asi právě ten boj o samici důležitý. Právě to, že nám nějaký jiný samec číhá za zády. Jen tak se do boje o samici pouštíme, my samci, opravdově. Je mnoho neúspěšných, občas se nám ovšem podaří mít tu čest stát se dárcem genů a v lepším případě i Otcem. Rozkoš při kopulaci je pak bonusem. To příroda, ta kouzelnice a manipulátorka, akt kopulace udělala příjemným pro nás i pro jiné tvory. Na základě pozorování nezměrného úsilí Chroustích samečků i ochoty a trpělivosti Chroustích samiček soudím, že pro ně to platí také.

Galerie fotografií

Reklamy

Jiří Švábík se představuje:

V životě člověka mnohé věci nadchnou a pak zase omrzí. Příroda mne ale stále vždy znovu překvapí a zabaví (alespoň zatím). Jsem amatér a své foto příběhy z přírody píši pro sebe a svou rodinu. Já je narcisticky čtu, rodina ne. Tak už to je.
Příspěvek byl publikován v rubrice Coleoptera (Brouci), Rozmnožování. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

2 reakce na Kopulace 1, Chroustí trojka

  1. Kaczeka Osh napsal:

    super blog. Díky. Právě jsem zachraňovala chrousta který se topil v kaluži vody v pozici na zádech a neměl sil se otočit..;)…pro mě chroust není škůdce…největším škůdcem této planety je jednoznačně člověk…takže tuhle otázku naprosto neřeším. Příroda není blbá, kde nechá chrousty přemnožit, tam zakročí jinak. Člověk ale, jako by přestal respektovat „moudrost přírody“ a co více, arogantně a pyšnonadutě se jí pouze jen vysmívá a ničí co není schopen vytvořit ani kdyby se na hlavu postavil…Nu ale dost o lidech, ty si čas psaní o nich z mého úhlu pohledu nezaslouží…Zpět k chroustovi ;)…Naprosto nevím kdy u něj dochází k „odchodu na chroustí onen svět“. Zda po páření?? Či jak dlouho trvá jeho životní pouť…ty 4roky jak jste psal? Také by mě zajímalo, zda mají v přírodě nějaké „doma“ ve smyslu, že se vrací do svého „chroustího doupátka“?? Mám zkušenost, že některý hmyz, který měl nějaký defekt většinou vyhledával a zpět se i navečer vracel do nouzových doupátek, které jsem jim pro nabrání sil a zotavení vytvořila. Malé včelky jsou velmi inteligentní a rádi se kamarádí. Žasla jsem jak jsou tato stvoření komunikativní a velmi chytrá. Na balkoně se i občas vylíhly i některé s defektem křídel…bohužel jim nešlo nijak pomoci. Jsou to tvorečci velmi titěrní a prostě, nelze ani myslet např. na nalepení křídla z mrtvého jedince vteřinovým lepidlem, protože vyvážení tvora se tím naruší. Zřejmě by to šlo, ale nikoli v domácím prostředí. Každopádně těm, které se narodili s defektem, jsem udělala domeček z mušliček…a milé včelky…myslím takové ty malé bzučilky, které se rodí z bambusu, kam klade jejich matka vajíčka a bambus tak používá jako inkubátor. Každopádně, tyto malé včelky přes den lezly po balkoně a navečer se sešly pod mušličkou, kde měli udělaný provizorní pelíšky z kousku ubrousku a odličovacího tamponku, vata k těmto účelům není vhodná. ;). Takže tím chci říct, že pro mne to byla velká zkušenost a lekce ve smyslu slova…nesoudit inteligenci podle velikosti těla či druhu. Brouci a vůbec hmyz má můj velký respekt…některé jeho druhy dokáží být velmi zajímavý společníci…No každopádně mě osobně by zajímala Vaše zkušenost z ohledu „kde nocují a žijí brouci“…je mi jisté, že to bude druh od druhu jiné…někdo bude nomád někdo bude mít svou „nořičku“…ale…zajímalo by mě, zda to někoho vůbec kdy zajímalo. Zdravím a klid ohledně Vašeho přízpěvku pod tímto článkem…jako že “ Já je narcisticky čtu, rodina ne. Tak už to je.“…mám zkušenost, že ty nejlepší blogy nikoho moc nezajímají…lidi jsou povrchní a pravé věci je moc nezajímají ;)… moje zkušenost…Ale nejsou všichni tací…je tu tak třetina z lidí, kteří stojí za to ty blogy psát…Hodně nových fotek a informací z přírody Vám přeji a Díky za Váš blog…;D

    • Dobrý den,
      Děkuji za přízeň a chválu.
      Musím Vás zklamat, někteří Brouci sice žijí i několik let, avšak většinou spíše ve stádiu larvy. Smyslem imaga (dospělce) je, podobně jako tomu je i u lidí, zejména zplozeni další generace. Brouci o své potomky nepečují a snad proto jejich život brzy po páření končí (až na výjimky jakými jsou například Krajníci). Někteří Brouci proto dokonce nepřijímají vůbec potravu! Dospělý Chroust žije sice i několik týdnů, horkého léta se ale jistě nedočká (pokud to není letní druh). Samec hyne brzy po páření, samice pak po nakladení vajíček. Možná, že i ten Váš Chroust z kaluže už byl na konci své pouti a zachraňovat jej nemělo moc smyslu.
      Schopnost vracet se na jedno místo Hmyz má, dokonce má v tomto pojetí někdy i jakýsi domov. Ale jen někteří jeho zástupci. Brouci jen vyhledávají habitat dle svého způsobu života. A večer si podobně vyhledávají úkryt, jenž je pro ně vhodný. Přesto ale nedisponují takovými orientačními schopnostmi, takovou paměti, takovým abstraktním myšlením, aby se byli schopni vracet na stejné místo. Domovem je jim tedy spíše celý les, či louka…
      Vašeho komentáře si cením a děkuji za něj. Snad mi tedy prominete i trochu pichlavější poznámku.
      Brouci (a Hmyz vůbec) jsou emocí, tak jak je známe my lidé, neschopní. Nepolidšťujme je, nedělejme si z nich ani společníky! Nelitujme je, neuplatňujme vůči nim své emoce, nálady, ambice, potřebu ochraňovat slabé, ani své estetické kritéria. Jednoduše je nechme žít jejich broučí život! Nezachraňujme každého jedince, na životě individua u nich téměř nezáleží. Poznávejme jejich život a mysleme pak poučeni spíše na ochranu druhu, na biotop. Jen takto to má pro ně i pro nás smysl!
      Váš Jiří Švábík.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

w

Připojování k %s