Kopulace 1, Chroustí trojka

Touha zabezpečit přežití vlastního druhu, předat své geny dalšímu pokolení je jedním z nejsilnějších živočišných pudů. Činnostem, spojeným s dosažením tohoto cíle, se každý tvor více či méně intenzivně věnuje. A nemyslím jen sex. Hlavním úkolem Hmyzí larvy je nabrat energii a vytvořit si dostatečné zásoby pro stádium pohlavně zralého dospělce. Imago pak, vzhledem ke krátké době svého života, mnohdy pohrdá většinou životních radostí tak, jak je známe my lidé. Jeho cílem je najít partnera, porazit soky v lásce, úspěšně se spářit, naklást vajíčka a někdy i postarat se o potomstvo. Různost Hmyzích druhů v naší přírodě je obrovská, každý druh si totiž hledá v boji o přežití svůj „niche“, svůj specifický způsob života. Ten formuje jeho vzhled i jeho chování. Tím je i způsob rozmnožování, se vším co to zahrnuje, velmi různorodý.

Samotné páření, tato pro nás velmi intimní činnost, není v přírodě skrýváno. Hmyz sice soukromí pro kopulaci někdy vyhledává, ne ale z důvodů ostychu před okolím, nýbrž spíše aby nebyl ve své „slabé chvilce“ spatřen případným predátorem nebo sokem v lásce. Hmyz se nestydí. A proto se snad ani my nemusíme bát o kopulaci u Hmyzu mluvit.

Při psaní těchto textů se mimoděk neubráním paralele srovnávající sexuální chování Hmyzu s tím u lidí. Věřte, že tyto na první pohled odlišné světy mají více společného, než se zdá! Laciné příměry ale nejsou mým primárním záměrem a snad mi laskavý čtenář takový občasný poklesek promine.

IMG_0068Představovat Chrousta obecného (Melolontha melolontha (Linnaeus, 1758)) se, alespoň nám starším, zdá být zbytečné. Chroust, dříve tak hojný „škůdce“ našich lesů a sadů, Brouk, jenž se dostal pro svůj masový výskyt do téměř každé přírodopisné knihy a díky velkému obsahu proteinů dokonce do kuchařek našich babiček, byl ale, zřejmě kvůlivá špatnému stavu přírody, zatlačen jen do skutečně ekologicky zachovalých lokalit. Vzhledem k snad dvacetiletému poklesu četnosti tohoto krásného Brouka i z příčiny více městského způsobu života již dnes velká část lidí není schopna Chroustí jedince v přírodě nebo i na fotografiích správně determinovat. V posledních letech se naštěstí Chroust objevuje stále častěji i mimo chráněné oblasti a zdá se, že se mu podaří zase obnovit svou zašlou slávu.

Život tohoto Brouka z čeledi Vrubounovitých (Scarabaeidae) je velmi dobře prozkoumán a zdokumentován [Wiki]. Nemám proto ambice poznání lidstva, co se týče Chroustího života, posouvat dál. Chci zde jen Brouka ukázat pohledem fotografa, jenž užasne nad pestrostí a krásou barev, tvarů a struktur, i nad složitostí chování tohoto Hmyzu. Jeho sexuální zvyklosti nevyjímaje.

Námluvy začínají u tohoto Brouka brzy na jaře v korunách stromů. Zde totiž bezprostředně před i po páření samotném probíhá úživný žír. Samice se musí posilnit a připravit na náročné snášení vajíček. I Chroustí samec se, na rozdíl od samců řady jiných Broučích druhů (ovšem ne nepodobně tomu lidskému J), musí před kopulací i po ní pořádně najíst.

Chroust obecný (Melolontha melolontha (Linnaeus, 1758))

Jak už rozvětvená tykadla samečků všímavému pozorovateli přírody napoví, Chroust vyhledává svou partnerku po čichu. Poté, co samici nalezne a zjistí její ochotu se spářit (no možná se ani tak mnoho neptá), vysune impozantní aedeagus – tedy Hmyzí obdobu savčího penisu. Ač to zdaleka není identický orgán, vzhledem k podobnému účelu použití si nadále pro zjednodušení dovolím používat i (zde nepřesný) název penis. Tento aedeagus-penis je silně vyztužen (sklerotizován) a samec se s ním do samičky snaží nekompromisně proniknout.

Chroust obecný (Melolontha melolontha (Linnaeus, 1758))

Pokud samice souhlasí, skončí pár na několik desítek minut v hlubokém spojení. Samec u Hmyzu nepředává při kopulaci samici své pohlavní buňky tekutým spermatem (jako je tomu u savců), ale v spermatophorech, v jakýchsi kapslích. Někdy doprovázených výživnou látkou, jindy látkou, která pomáhá pohlavní buňky uchovat na později.

Na tvorbu vajíček je třeba větší množství času i energie, než k produkci spermatophorů. Samice se musí také postarat o jejich oplození vhodným samcem a dále o zabezpečení potomstva. Samec má mnohem jednodušší úkol a zvládne tak v případě potřeby oplodnit i několik samic. Proto by zdánlivě bylo, pro maximalizaci snůšky, výhodné dopřát života povětšinou samicím a ponechat v populaci jen zlomek výkonných samců. Tak je tomu u řady živočišných druhů, zejména těch menších, primitivnějších, s kratší dobou života. Moudrá příroda ale tam, kde je produkce jedince obtížnější, delší či komplikovanější, naopak nechává samců mírný přebytek. Byla by škoda nevyužít jedné každé samice k produkci a kladení vajíček! Evidentně se tak příroda snaží garantovat samicím dostupnost geneticky cenného partnera.

Počkat, počkat ..! Ať počítám, jak počítám, na následujícím obrázku jeden samec přebývá! Že by to byla nějaká Chroustí trojka? Ovšem jestli to někoho šokuje tak vězte, že tohle není u Chroustů nic výjimečného. Takto lze někdy na sobě nalézt čtyři i pět jedinců! U spodu je samička a na ní několik samců.

Chroust obecný (Melolontha melolontha (Linnaeus, 1758))

Samci jsou tak přitahováni feromonem samice, že nejsou s to odolat. A také rozpoznat, že sedí ve skutečnosti na zádech – jinému samci. Hmatem se snaží najít samičí otvor (ovipore) i tam, kde žádný není. Ale buďme bez obav, k omylu nedojde. Sice se o spáření horní samec usilovně pokouší, povést se mu to ale opravdu nemůže. Snad to po nějakém čase pochopí a vydá se jinam.

Chroust obecný (Melolontha melolontha (Linnaeus, 1758))

Dárcem genů se má stát jen ten nejsilnější a nejrychlejší – a tím se cítí být přece každý z nás, samců! Proto i u Chroustích samců dochází k půtkám a soubojům, většinou přímo před za jejich vyvolenou „dámou“. Pokud se mezi kopulující dvojici nějak vklíní nový nápadník, dojde k přetlačované. Nový příchozí se snaží původního samce odstrčit a na to se výborně hodí – právě onen silný, sklerotizovaný a víceúčelový aedeagus. Chroustí spojení ovšem dovede být velmi pevné a lze je jen obtížně přerušit. Kopulující samec někdy ve snaze o hluboké spojení posune příliš své těžiště, ztratí oporu a dokonce zůstane za penis viset. Ano, tento orgán je u báze tak svalnatý a pevný, že váhu samce unese! V tomto případě odstrčený samec visí hlavou dolů, ale boj nevzdává!

Chroust obecný (Melolontha melolontha (Linnaeus, 1758))

Roztoužený nápadník tedy zkouší jinou taktiku – naslepo nahmatat a proniknout do samice.

Chroust obecný (Melolontha melolontha (Linnaeus, 1758))

V přírodě to nemají samci (a nejen Chroustí) někdy jednoduché. Pro úspěšné rozmnožení je ale asi právě ten boj o samici důležitý. Právě to, že nám nějaký jiný samec číhá za zády. Jen tak se do boje o samici pouštíme, my samci, opravdově. Je mnoho neúspěšných, občas se nám ovšem podaří mít tu čest stát se dárcem genů a v lepším případě i Otcem. Rozkoš při kopulaci je pak bonusem. To příroda, ta kouzelnice a manipulátorka, akt kopulace udělala příjemným pro nás i pro jiné tvory. Na základě pozorování nezměrného úsilí Chroustích samečků i ochoty a trpělivosti Chroustích samiček soudím, že pro ně to platí také.

Galerie fotografií

Reklamy

Jiří Švábík se představuje:

V životě člověka mnohé věci nadchnou a pak zase omrzí. Příroda mne ale stále vždy znovu překvapí a zabaví (alespoň zatím). Jsem amatér a své foto příběhy z přírody píši pro sebe a svou rodinu. Já je narcisticky čtu, rodina ne. Tak už to je.
Příspěvek byl publikován v rubrice Coleoptera (Brouci), Rozmnožování. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s