Zlínská varianta Žlabatek Andricus caputmedusae a Andricus dentimitratus

Andricus caputmedusae dentimitratusJá vím, až příliš mnoho trpělivosti žádal jsem v předchozích příspěvcích po svých čtenářích. Entomolog v nich snad sice našel pár užitečných informací, leč pro laiky byly asi moc odborné a zbytečně dlouhé. Možná jste však alespoň okem přelétli mé fotografie a potěšili se variabilitou přírodních výtvorů. Snažím se psát pro lidi různé, od naivních dětí, přes inteligentní studenty, zaneprázdněné, vystresované muže a ženy produkčního věku, až po důchodce. Pro Vás všechny. Proto je v mých článcích i řada kompromisů, jsem občas příliš familiární, někdy moc květnatě obrazný, jindy zase přílišně stroze technický. Mé výlety do světa chemie a fyziky asi mnohé nudí. Texty se často, jsouc vstřebávány laiky uvyklými na rychlé informace, jeví jako příliš dlouhé. Je však třeba být úplným, téma rozebrat, vysvětlit. Aspiruji na informační přínos, na příběh a také na sdělení emotivního prožitku. Ano, mám obavu, že jsem téma Žlabatky Andricus dentimitratus již přetížil. Přesto přese všechno, přidám dnes ještě jeden podobný článek. Nemohu totiž nepovyprávět o nálezu vzácných druhů těchto Vos v blízkosti mého rodiště.

Zlínský kraj leží na Moravě, na hranicích se Slovenskem. Jeho velkou část tvoří rodné, hornaté Valašsko. Zlíňáci sami se tradičně považují za Valachy, ačkoliv opravdu skalní Valaši, ti ze Vsetína či Valašského Meziříčí, jim tuto pochybnou poctu odmítají. Kousek za Zlínem už totiž opravdu začíná úrodná nížina, táhnoucí se okolo řeky Moravy dále na sever a zejména na jih. Úrodná Haná, krásné a teplé Slovácko. Můj rodný kraj je proto místy krásně kopcovitý s drsným klimatem, jinde zase rovinatý s podnebím vlídným a teplým. Není divu, že zde příroda nechala vzniknout neuvěřitelné variabilitě rostlinstva, ale i Hmyzích druhů.

Nedávno jsem, právě nedaleko Zlína, na okraji Dolnomoravského úvalu, objevil lokalitu s několika Duby Cery. Na Dubech v jejich blízkosti pak rostly, coby nechtěné plody, nahusto, hálky obou Žlabatek A. dentimitratus a A.caputmedusae. Tyto, jinak velmi vzácné druhy, jsou milovníky teplých lokalit. Zde se však vyskytly v neočekávané hojnosti. Stromy byly jejich hálkami doslova obsypané.

Andricus caputmedusae dentimitratus

Toto zde je zástupce druhu Andricus caputmedusae. Ale co to – hálka je nějak překvapivě nekulovitá, jaksi neupravená!? Ve srovnání s krásně udržovanými hálkami Žlabatky ježaté, nacházenými na jižním okraji našeho území, je tato severská varianta barbarský nedodělek, jakási rozcuchaná Valašská (zde jsme ale už na Slovácku, tedy Slovácká) varianta.

Andricus caputmedusae

Jiné hálky měly zase abnormálně mohutné výhony, jakoby se jejich další větvení zastavilo, nebo bylo, snad díky chladnějšímu počasí, nerovnoměrné.

Andricus caputmedusae

Také hálky druhu Andricus dentimitratus byly neobvyklé, tak nějak rustikální. Tato opravdu připomínala Hřib pravý.

Andricus dentimitratus

Jiné hálky tohoto druhu byly ale jaksi zparchantělé, jakoby larva Vosičky na chvíli zapomněla, co to vlastně vytváří.

Andricus dentimitratus

Cílem není vytvořit hálku Ježatou, přece se zde jedná o Zubovou čepičku! Ty šlahouny, co vidíme na dolní části hálky, jsou přece u Žlabatky A.dentimitratus nepřijatelný úlet!

Andricus dentimitratus

Nekonformní hálka jakoby šlahouny pouštěla ze všech stran tak, jak to známe u hálky Žlabatky ježaté.

Andricus dentimitratus

Dlouhé výhony a trny ale na tuto hálku vůbec nepatří!

Andricus dentimitratus

Krasavice na následující fotografii mne teprve překvapila! Jemné třásně, trnité výhony – prostě znaky jedné ze Žlabatek zde plynule přechází a jsou kombinovány se znaky té druhé. Také jsou zde krásně vidět jakási žebra, srostlé výhony jdoucí od krčku hálky směrem dolů, tvořící splývavý kabát, kryjící žalud před ostatními zájemci. A také čepička je tvořena podobnými výhony. Teď se již zdá, že tyto dvě blízce příbuzné Žlabatky jsou si podobné nejen geneticky, ale také způsobem tvorby hálky. Jedna z nich jen své výhony dále a dále větví v trnitý plot, ta druhá je spíše nechává srůst a vsází na souvislý, pryskyřicí pokrytý krunýř.

Andricus dentimitratus

Hálky Andricus dentimitratus i Andricus caputmedusae se často vyskytují na stejných Dubech. Pokud najdete hálku jedné z nich – docela dobře se dá očekávat výskyt i té druhé. Na této lokalitě jsem ale překvapivě pozoroval, jak obě sdílí stejnou větvičku, ba dokonce stejný žalud! Siamská dvojčata, trojčata až n-čata byla zcela běžná. Jakoby se Žlabatky domluvily, chrání si spodek hálky. „Můj nepřekonatelný trnový plot přivede nepřátelské parazity až k Tobě, a Ty je pak na sebe jednoduše přilepíš!”.

Andricus caputmedusae dentimitratus

Hálky poznaly užitečné sousedství, odhalily výhodu soužiti. Nesnažily se nikterak sesterskou hálku vytlačit, naopak s ní žily v míru, rostly jen na vymezeném poloprostoru.

Andricus caputmedusae dentimitratus

V tomto případě se dokonce jedná o dvě hálky Žlabatky ježaté a dvě hálky Žlabatky Zubové čepičky. Na tomto stromě – nic výjimečného.

Andricus caputmedusae dentimitratus

Nikdy jindy jsem ještě nenašel hálky různých druhů takto těsně spolupracovat, odhánět nepřátelské parazity, dělit se o společný zdroj potravy. Ano, někdy najdete větvičku (nebo list) obsazen i jinou, nepříbuznou hálkou, leč ne na stejném pupenu, ne na stejném žaludu! I Žlabatky jsou si vzájemně konkurencí, živiny odčerpané larvou jednoho druhu, mohou chybět larvičce v hálce druhu konkurenčního. A také, parazit přilákaný vůni, vzhledem jedné hálky, jsa neschopen překonat její obranu – poohlédne se v blízkém sousedství. Ten slabší pak jako hromosvod slízne ránu parazitace za oba.

Kupříkladu zde je hálka Andricus dentimitratus na jedné větvičce s blíže neurčenou hálkou. (Mimochodem, nevíte někdo jak se ten druh Žlabatky jmenuje?) Obě hálky si hledí svého, nespolupracují, jsou to konkurentky, nikdy ne kamarádky.

Andricus dentimitratus

Zdá se tedy, že se obě Žlabatky (A. caputmedusae a A. dentimitratus) vyvinuly ze společného předka, jsou to sestřenice a snad ani ne tak dávno došlo k jejich specializaci. Řekl bych také, že ani samice kladoucí vajíčka nepozná, zdali je zárodek žaludu již obsazen. A pokud ano, nepovažuje sestřenici za konkurenční druh. Možná je to i tím, že tyto Žlabatky se převážně rozmnožují partenogeneticky. Tedy jsou to vlastně všechno sestry s identickými geny. „Pokud přežije má sestra, či její potomci, mé geny také budou žít!”. To už ale trochu příliš spekuluji.

V životě jsem již mnohokrát pocítil, že až v drsných podmínkách pozná se podstata člověka. Jeho vzhled pak trochu zhrubne, není již tak učesán, tak konformní s okolím. Drsný horal z Valašska také není kultivovaná panička z Vídeňské kavárny. Hálky Žlabatek studeného kraje jsou proto méně vzhledné, netradičně formované. Přesto velmi krásné.

Za nepřízně osudu pozná člověk též kamaráda, projeví se pravá rodinná pouta. Sestřenice Andricus caputmedusae a Andricus dentimitratus se za těchto podmínek vrací k rodinné tradici, zrají v překvapivě dobře spolupracující druhy.

Galerie fotografií

Advertisements

Jiří Švábík se představuje:

V životě člověka mnohé věci nadchnou a pak zase omrzí. Příroda mne ale stále vždy znovu překvapí a zabaví (alespoň zatím). Jsem amatér a své foto příběhy z přírody píši pro sebe a svou rodinu. Já je narcisticky čtu, rodina ne. Tak už to je.
Příspěvek byl publikován v rubrice Uncategorized. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Jedna reakce na Zlínská varianta Žlabatek Andricus caputmedusae a Andricus dentimitratus

  1. Ing. Jiří Chromý napsal:

    Srdečně zdravím,
    tak tohle je ze života a dokonce velice prospěšné další čtení ze života žlabatek pro život lidí. Tak už jen tu knihu. Bude prospěšná i technikům a dokonce i stavařům, jako jsem já, ale hlavně potomkům.
    Vím, že nedávám pokoj, ale tyhle rozměry i hloubka pozorování by se měly předat dětem.
    S přátelskými pozdravy Jiří Chromý

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s