Je v životě mnoho pěkných chvil, nejkrásnější jsou asi ty prožité v přírodě s někým blízkým. A stačí jen málo. Štěbetání dětí šťastně si užívajících volnosti, chůze bosou nohou po posečeném trávníku, pohled na žhnoucí uhlíky u večerního ohně. To vše a mnohem více jsem prožil na chalupě svého kamaráda. Jak jinak nazvat toho, kdo Vám nezištně půjčí vlastní chalupu v nádherném prostředí Valašska? Obdivuhodná velkorysost!
Každé ráno jsem už v 6 hodin vstal a v nepromokavých maskáčích polehával v orosené trávě poblíž potůčku, pozorujíce právě se líhnoucí Vážky (Odonata), na listech se pářící drobné Mandelinky nádherné (Chrysolina fastuosa (Scopoli, 1763)), ještě chladem zkřehlé Chrostíky (Trichoptera sp.). Věřte, brzy po ránu je příroda nejkrásnější a pro focení je „dobré světlo“. U vodních bystřin je vlhko a počátkem července vždy i velmi živo.
Tentokrát jsem měl štěstí. Zahlédl jsem hned několik jedinců vzácného Strumičníka zlatookého (Osmylus fulvicephalus (Scopoli, 1763)).
Je to velmi krásný vlhkomilný živočich patřící do řádu Síťokřídlých (Neuroptera). Tedy příbuzný se Zlatoočkami (Chrysopidae), Ploskorohy (Ascalaphidae), či Mravkolvy (Myrmeleonidae).
Strumičníci se vyskytují po celém světě, kromě Severní Ameriky. U nás ale najdete jen jeden druh, takže určování je prosté. Jiné druhy, jako Osmylus elegantissimus, se vyskytují třeba až na Ukrajině a v jižním Rusku.
Strumičničí samičky kladou vajíčka v blízkosti vody. Obojživelné larvy jsou dravé a vývoj jim trvá asi rok. Dospělci jsou také draví a loví drobný Hmyz na květech u vody.
Náš Strumičník zlatooký je asi 2 cm dlouhý, ale rozpětí křídel je až 5 cm. Má hnědé tělo a světle hnědé nohy, oranžovou hlavu s černými nitkovitými tykadly.
Oči má náš Strumičník zlatooký – no hádejte jaké? Přece černé!
Dobře, dobře! Přinejmenším trošku ten odlesk očí opravdu zlatavý je. Tak úplně vedle tedy autor Strumičníkova druhového názvu zase nebyl.
Křídla se síťovitou žilnatinou nesou pár tmavě hnědých skvrn. Obvykle jsou střechovitě složená, pro názornost jsem je vyfotil rozprostřená.
Strumičník je Hmyz typicky se vyskytující podél říček a potoků. Stává se mimoděk potravou Ryb a tak jeho imitace je i vhodnou nástrahou pro rybáře. Že se častěji jako nástraha nepoužívá je jen proto, že Strumičník je poměrně vzácný a tak jej mnozí rybáři vůbec neznají. Dobře pro Strumičníka. Snad ho svým článkem mezi rybáři „neprofláknu“.
Postřehy z přírody 
Jirko opět super. Já snad začnu dělat vysokó na bróky.
hoj brudr, zase dobré 🙂