Proč Otakárek je Fenyklový

IMG_2711Jedním z našich nejlíbivějších a tím i asi i z nejznámějších motýlů je zajisté Otakárek Fenyklový (Papilio machaon Linnaeus, 1758) [Papilio machaon]. Tohoto Motýla znají snad všichni, tedy včetně dětí školou povinných, lidí veskrze městských, o Hmyz se nezajímajících, nebo lidí třeba i s nižším stupněm dosaženého vzdělání. Prostě Otakárek je symbol, jenž se tak vedle Baboček a Běláska řadí mezi známé a snad až „profláknuté“ Motýly. Ačkoliv typický tvar a barva jeho křídel jsou zevrubně známy překvapivě velkému množství lidí, ne všichni už Motýla v přírodě identifikují a rozeznají třeba od Otakárka ovocného  (Iphiclides podalirius (Linnaeus, 1758)). Patříte mezi ně? Poznáte dospělce nebo třeba i housenku? Víte, na jakých hostitelských rostlinách ji najdete – tedy co housenka žere? No asi Fenykl, ne? Neboť, proč by se mu taky jinak říkalo Fenyklový? Mnohdy se nad tak zdánlivě samozřejmými věcmi ani nezamýšlíme. Tak jako housenka Běláska zelného (Pieris brassicae (Linnaeus, 1758)) konzumuje Zelí (Brassica) a jemu příbuzné rostliny, jako se housenka Babočky kopřivové  (Aglais urticae (Linnaeus, 1758)) živí listím Kopřiv (Urtica), tak je i nasnadě, že hostitelskou rostlinou housenky Otakárka Fenyklového je u nás Fenykl. Ale to právě není pravda!

Fenykl obecný (Foeniculum vulgare Mill.) je rostlina rozšířená ve Středozemí, kolem Černého moře a v Asii. V řadě evropských zemí, kde je Otakárek domovem, se Fenykl ani běžně nevyskytuje. U nás roste jen ojediněle, zavlečeně a zplaněle na Jižní Moravě. Fenykl patří do skupiny Miříkovitých (Apiaceae) rostlin. Do téže skupiny patří i Kopr (Anethum), Mrkev (Daucus), Kmín (Carum), Miřík (Apium), Bršlice (Aegopodium). A to jsou právě obvyklé hostitelské rostliny našeho Motýla. Housenky Otakárka Fenyklového u nás nejčastěji najdete právě na plané Mrkvi (Daucus carota L.) [Wiki]. Snad by se tedy měl česky tento Motýl správně nazývat Otakárkem Mrkvovým. Proč se mu tedy tvrdošíjně říká v Českých zemích, kde je Fenyklu pomálu, právě Otakárek Fenyklový? Možná osvícený autor tohoto českého jména chtěl vytvořit název, jenž Motýla popisuje i za hranicemi naší vlasti. Byl snad zcestovalý a pozoroval jej někde v jižních zemích právě na Fenyklu. Ale důvod pro použití českého jména Fenyklový je možné hledat i v jiné vlastnosti Motýla (a zejména jeho housenky).

Dovolte mi dělat chvilku drahoty a rozluštění mé hádanky nechat na závěr. Nejprve Vám trochu housenku i motýla připomenu. Otakárek je výborný letec a umí plachtit i nad hřebeny vysokých hor. Latinské jméno „Papilio“ je prostě slovo „Motýl“, z čehož se dá usoudit, že tento velký denní Motýl byl a je opravdu dobře znám. Druhé jméno „Machaon“ mu dal Linné snad na připomínku řeckého válečníka Machaona, syna Asklépiova. Podobně připomíná české rodové jméno „Otakárek“ část zase naší historie. Jan Svatopluk Presl to pojmenování věnoval památce Přemysla Otakara II. Motýlovo anglické jméno „Swallowtail“, německé „Schwalbenschwanz“ i slovenské jméno „Vidlochvost“ upozorňují na nádherný tvar křídel s dlouhými ostruhami.

Otakárek Fenyklový (Papilio machaon Linnaeus, 1758)

Otakárek Fenyklový (Papilio machaon Linnaeus, 1758)

Otakárek Fenyklový (Papilio machaon Linnaeus, 1758)

Larva Otakárka Fenyklového je tlustá, zelená housenka s černými pásky a řadami oranžových skvrn.

Otakárek Fenyklový (Papilio machaon Linnaeus, 1758)

Je výborně adaptovaná na lezení byť i po tenkých a ohebných stvolech mrkvovitých rostlin. Její panožky ji umožňují přidržet se stvolu a posouvat se blíž k mladým lístkům.

Otakárek Fenyklový (Papilio machaon Linnaeus, 1758)

Při ohrožení se housenka nahrbí, přední články se zasunou do sebe. Zajímavý je oranžový „fald“ na temeni. Dobře si jej prohlédněte.

Otakárek Fenyklový (Papilio machaon Linnaeus, 1758)

Při podráždění totiž housenka začne z tohoto kožního záhybu „vystrkovat růžky“.

Otakárek Fenyklový (Papilio machaon Linnaeus, 1758)

Tedy zde je to spíše jakási kožní řasa ve tvaru vidličky – prudce oranžová a odstrašující věc. Domnívám se, že podobně jako jiné housenky se snaží postrašit útočníka [Hou-ssss-enka]. A myslím, že pokud by na Vás svou oranžovou vidličku rychle vystrčila, jistě byste ji úlekem pustili. A o to jí jde. Ptáci, dravý Hmyz i hmyzožraví Savci jí tak dají pokoj.

Otakárek Fenyklový (Papilio machaon Linnaeus, 1758)

Housenka cíleně pohybuje vidličkou směrem k útočníkovi a snaží se jej vidlicí dotknout. Všimněte si, že na mém (omluvte, že po celodenní túře špinavém) nehtu je znát, jak z osmetéria [Osmeterium] (tak se ta vidlička odborně jmenuje) je vylučována nějaká kapalina, zřejmě bojová chemická látka naší housenky. A věřte, že ta kapalina je jednak leptavá kyselina a navíc to je pronikavě po Fenyklu (po anýzu a trochu i po ananasu) páchnoucí „parfém“. Zřejmě tedy odtud ten název Fenyklový.

Jak je vidět na následující fotografii, doprovází někdy housenka svůj odstrašující výkon ještě vyloučením kapky u úst. Nevím, o jakou látku se zde jedná. Jisté ovšem je, že při pominutí nebezpečí ji housenka zase nasaje zpět.

Otakárek Fenyklový (Papilio machaon Linnaeus, 1758)

Silice obsažené v listech Fenyklu dráždí sliznici i kůži citlivějších lidí. Housenka Motýla, jež snad v místech svého původního výskytu opravdu žila na aromatických rostlinách jako je Fenykl, či Kopr, od těchto rostlin „okoukala“ jejich chemické zbraně. Zesílila je, doplnila o vizuální efekt a výsledkem je docela dobrá zastrašovací taktika. A larva ji umí používat i v případě, že její hostitelskou rostlinou je, tak jako třeba v našich zemích, obyčejná planá Mrkev.

Mylně se někdy uvádí, že zmíněná chemická látka je účinná proti Ptákům [Otakárci]. Podle odborné literatury tento fakt není ale prokázán a zastrašení obratlovců se děje spíše vizuálním efektem. Myrmekocidní (Mravence odpuzující) vlastnosti tohoto olejovitého sekretu jsou však doloženy nade vši pochybnost [Defensive secretions, Def Mechanism]. Zkuste se, s chomáčem vaty touto látkou potřísněným, přiblížit k mraveništi a uvidíte, jak budou Mravenci pelášit!

Nelze dnes již zpětně s jistotou dohledat, co opravdu autora českého názvu inspirovalo. Možná to opravdu byl jen fakt, že Motýl má v jižních zemích Fenykl za svou mateřskou rostlinu. Pro mne je ale okouzlující představa, že je to právě díky oné zvláštní schopnosti housenek a díky specifické vůni onoho obranného sekretu, proč Otakárek je Fenyklový.

Galerie fotografií

Advertisements

Jiří Švábík se představuje:

V životě člověka mnohé věci nadchnou a pak zase omrzí. Příroda mne ale stále vždy znovu překvapí a zabaví (alespoň zatím). Jsem amatér a své foto příběhy z přírody píši pro sebe a svou rodinu. Já je narcisticky čtu, rodina ne. Tak už to je.
Příspěvek byl publikován v rubrice Defensivní chování, Lepidoptera (Motýli). Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

17 reakcí na Proč Otakárek je Fenyklový

  1. Daniel Švábík napsal:

    ať se ti záda léčí a inspirace nedochází, opět jsem se pobavil a rozšířil své chabé znalosti. díky Dan

  2. vonrammstein napsal:

    Mě ta housenka dokáže odpudit už prostě tím, že je housenka, ani jsem nepotřeboval vědět, co všechno a kudy vylučuje 🙂 Ovšem dospělec je krasavec, o tom není pochyb.

  3. Jan Hošek napsal:

    Dobrý den, pane Švábíku, jen šťastnou náhodou jsem objevil Váš skvělý blog. To je přesně to, co mi chybí – tvrdé vědy je na síti dost, ještě víc balastu, ale konkrétní, osobní zápisky, navíc poučené a doprovázené skvělými fotkami, to aby člověk pohledal! Děkuju Vám a přeju hodně štěstí a vytrvalosti!

    Zdraví
    Jan Hošek

  4. Milan Václavík napsal:

    Milan Václavík
    01/07/2012
    Dobrý den, asi rok a půl fotografuji motýli a vážky a náhodou jsem vyfotografoval i housenku šťetconoše a když jsem hledal co to je narazil jsem i na váš web a moc se mi líbí určitě se sem ještě vrátím.

  5. Anonymní napsal:

    Dobrý den! Dnes se nám jeden kousek vylíhl. Dcera našla v létě na zahradě housenku, ta se záhy zakuklila a dnes máme doma otakárka! Hledám informace, co dál. Zatím to vypadalo, že sosal mandarinku.

  6. Anonyyym napsal:

    nemůžete přece doma mít housenky !!!!

  7. Anonymní napsal:

    Jejej to je nejsnazší způsob jak otakárka vidět z blízka – vychovat si housenku. 🙂
    Stačí jí dávat do velké zavařovací sklenice čerstvý kopr nebo mrkvovou nať a až bude velká, tak jí tam dát kus špejle nebo klacík, aby se měla na čem zakuklit. Pak jen čekat, až se začne klubat motýl. Jako malé dítě jsem to tak dělala a pak jsem počkala až motýl uschne a začne létat a vypustila jsem ho na svobodu.
    Měla jsem jich snad 50, chodila jsem je sbírat na pole kopru, bylo jich tam šíleně moc.
    Dnes je umění najít housenku, natož se setkat s otakárkem.

    Motýla určitě co nejdřív vypustit, on už si poradí. 🙂

    • Jistě, souhlasím – snadný odchov. Nezapomeňte ale, že přes svou hojnost (zejména v posledních letech) je u nás pořád řazen mezi zvláště chráněné živočichy! Poznání přírody je věc jedna a navádění k přečinu věc druhá. Sbírat tyto Motýly, či jejich larvy a chovat je doma je protizákonné.
      I když chápu, že pole kopru pak zemědělec prostě postříká chemickým přípravkem,…

  8. Marie napsal:

    Dobrý den, prosím Vás, čtu si komentáře o tom, že je protizákonné sbírat a chovat motýly. Tohle jsem jaksi netušila. Nicméně jsme housenky otakárka fenyklového našli na zahradě, když jsme pleli plevel. Housenky byly na kopru. Než jsem si jich všimla, byl kopr vytrhaný. Dvě housenky jsme si vzali domů. Moje šestiletá dcera je zkoumavá, už se nám takhle pár motýlů vylíhlo. Samozřejmě jsme je pustili. Prosím Vás, jak dlouho trvá otakárkovi, než se vylíhne z kukly? Nikde jsem se to nedočetla. Všude se píše, že kukly přezimují. Mám to chápat tak, že se vyklube až na jaře? Děkuji.

    • Dobrý den. V běžném malo-hospodaření na zahrádkách se postupovat jinak ani nedá, litera zákona chránícího ohrožené druhy je zde někdy zbytečně tvrdá. Nikdo ale jistě není tak bláhový, aby její naplnění v takových případech důsledně vyžadoval.
      Kukla Otakárka zimní generace sice přezimuje, Motýl letních generací se ale z kukly líhne již asi po týdnu. Takže za pár dnů čekejte přírustek. 🙂

  9. Dáša napsal:

    Také máme doma housenku. Být svědkem toho, jak se mění v kuklu bylo něco úžasného. Teď už si tam týden vegetí, tak čekáme a čekáme, kdy se vylíhne. Snad to stihne, než odjedem za týden na dovolenou

  10. Jiří Láska napsal:

    Dobrý den pane švábíku.
    Co to je?
    Protože jsem na svém dvoře viděl něklolikrát velkého žlutočerného motýla (asi Otakárek fenyklový), jal jsem se po něm pátrat na internetu. Sice s velkým zpožděním jsem zjistil, že obrovská housenka, kterou jsem na zahradě našel, mu nepatří, Ptám se tedy Vás, bute-li mít zájem a čas mi odpovědět, co je to zač.
    Jedná se o houseku dlouhou cca 10 – 12cm o průměru 12 až 15 mm. Má světle zelenou barvu,
    jestli si to dobře pamatuji, tak vepředu i v zadu po třech či čtyřech párech nožiček. Někde na hlavě, dá-li se to tak popsat dva malé růžky, vyčnívající tak 2-3mm. Když jsem to položil na zem, abych přivolal děti, aby se také podívaly, tak se to zavrtalo do záhonu. Podle velikosti jsem si myslel, že to bude larva Otakárka fenyklového. Nyní jsem zjistil, že tomu tak není, tak se Vás z dovolením ptám co to mám na zahradě zač. Děkuji předem za Váš čas.
    Jiří Láska

    • Dobrý den,
      podle popisu se to dá poznat jen obtížně. Sedí to ale na housenku Hranostajníka vrbového. I když rozměry co uvádíte jsou vskutku veliké. Ty by odpovídaly tak maximálně housence Martináče hrusňového.

  11. Lenka napsal:

    Moc hezký článek, dnes jsem měli otakárka na zahrádce, zůstala po něm tři vajíčka na kopru, tak jsem narazila na tuto stránku a početla si.. Děkuji. Lenka M.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s