Andricus lucidus a Červená královna

Z halky Zlabatky jezate (Andricus lucidus)  1.5mm  Torymus cyaneusTento článek navazuje na předchozí můj text o Žlabatce Andricus lucidus (Hartig 1843). Ano, okouzlila mne tato vosička. A zejména to její geniální řešení problému přežití. Zbývá však doříci ještě druhou půlku příběhu. Tedy diskutovat onu hrozbu, která ji donutila (podobně jako i ostatní Žlabatky) k rodozměně, ke tvorbě hálek na rozličných druzích Dubu, k páření a kladení vajíček v různých, byť nepříznivých ročních dobách. Je opravdu hrozba parazitace tak závažná?

Již jsem zkonstatoval, že agamní hálka této vosy má mít (Williams) pouze jednu jedinou centrální celu. Přesto na řezu hálkou vidíme komůrek mnohem více. Evidentně nenechaví a snad i parazitace chtiví útočníci prolomili obranu druhu A.lucidus a z této jeho schránky si udělali pohodlný a oblíbený hotel. Naučili se hledat tuto relativně bezbrannou hálku a využívat ji buď k přezimování, nebo dokonce přímo k parazitaci. Hálka sice obsahuje vyšší množství tříslovin, vytváří i hradbu z dlouhých ježčí bodlin, už jsme ale viděli na příkladu Žlabatky ježaté (A.caputmedusae), že taková obrana je nedostatečná. A jinými ochrannými prostředky, třeba viskósní povrchovou ochranou (jako A.dentimitratus), nebo kupříkladu falešnou centrální dutinou (jako A.quercuscalicis), bohužel hálka nedisponuje.

halka A.lucidus, s kuklou Megastigmus

Co je ale pro Žlabatku slabinou  je pro mne vhodnou příležitostí ke studiu života rozličných drobných vosiček. Věnoval jsem mnoho času odchovu těchto drobných příživníků. Vždyť jsou alespoň stejně tak zajímaví, jako Žlabatka sama.

A.lucidus parazit

Robin Williams, odborník na britské druhy Žlabatek a jejich parazity, uvádí jako typické zástupce spoluobyvatel hálky agamní generace A.lucidus druhy: Synergus umbraculus, Sycophilla biguttata, Mesopolobus sericeus, Eupelmus urozonus. Tedy vesměs druhy oportunistické, bez výrazné preference hostitele. Jistě, druhy zjištěné na Britských ostrovech, tedy výrazně severněji než se nachází lokality mého sběru, nemusí přesně odpovídat těm vyskytujícím se na našem území. Přesto jeho publikace dobře poslouží jako počáteční krok pro určení pozorovaných druhů.

Z mých hálek se líhlo přemnoho krásných, ač titěrných vosiček. Nejprve Vám popíši ty krásně lesklé, čiperné.

Pteromalus  samec    Z hálky Andricus lucidus 2mm

Tento sameček byl jen 2mm velký, kouzelně bezbranný. Prostě romantický milovník.

Pteromalus  samec    Z hálky Andricus lucidus 2mm

Samička již byla větší, asi 2.6mm dlouhá.

Z halky Zlabatky jezate (Andricus lucidus) 2.6mm

Už podle předchozí zkušenosti je řadím do čeledi Kovověnkovitých (Pteromalidae) rodu Pteromalus. Podobné vosičky líhly se mi již z hálek jiných hostitelských druhů. Vzpomínáte na Pteromalus bedeguaris z hálek Žlabatky růžové, na Eumacepolus saxeseni z hálek Bejlomorky bukové, Mesopolobus sp. z hálky Žlabatky bezkřídlé, Mesopolobus amaenus z hálek Žlabatky kalichové? Evidentně se díváme na zástupce rodu Mesopolobus sp.

Sameček po vzoru Kovověnek křídly vířil (odborně řečeno striduloval) svou svatební píseň vášnivě do ucha samičky (ať už se sluchové čidlo nachází na těle kdekoli).

Pteromalus vylíhlí z halky Andricus Lucidus   samice 2.7  samec 2mm

Jeho píseň zněla tak krásně, romanticky, přesvědčivě, že byl brzy odměněn. Zachytil jsem pro Vás okamžik kopulace.

Pteromalus vylíhlí z halky Andricus Lucidus   samice 2.7  samec 2mm

Fotografie zhotovené s využitím blesku bohužel nejsou schopny věrného podání barev. Odlesky na těle Kovověnek působí trochu uměle, podání barev je tak zkresleno, dochází k defektům třeba vlivem difrakce. Přál bych Vám reálný, živý pohled na tyto čiperné vosičky. Jsou jednoduše nádherné.

Pro účely zkoumání jsem potřeboval nechat jednu z nich zemřít. Nežijí dlouho a tak jsem brzy měl, i bez aktivního přičinění, objekt ke zkoumání, k determinaci. Už mám potvrzeno určení rodu. Co se týče druhu stále váhám, ne a ne se dopídit potvrzujícího znaku. Podle klíče to je ale vysoce pravděpodobně Mesopolobus amaenus (Walker, 1843).  Tedy náš starý známý zjištěný i u Žlabatky kalichové, Žlabatky bezkřídlé a Žlabatky ježaté.

Pteromalus z hálky  Andricus Lucidus   samice 2.6

Skutečnost potvrzuje žilnatina křídel.

Pteromalus z hálky  Andricus Lucidus   samice 2.6

Podobně jako u jiných druhů Žlabatek zaznamenávám mezi parazity A.lucidus také zástupce čeledi Eulophidae rodu Aulogymnus Sp.(následujících několik fotografií). Bližší určení zatím odkládám.

Vosy z této skupiny jsou notoričtí parazité. U některých druhů této čeledi parazitují samičky sice na jiném Hmyzu, samci však prý často parazitují přímo na samičkách svého vlastního druhu!

z hálky Andricus lucidus 2mm

Aulogymnus je také kovový krasavec, byť jen 2mm velký. Williams jej u A.lucidus nezmiňuje a nezjistil jej ani u mnohých jiných druhů v Británii se vyskytujících Žlabatek (ačkoli já jsem jej u těch druhů zjistil). Zdá se tedy, že je to naše domácí Chalcidka, pravděpodobně teplomilná. Brexit jí tedy nikterak neuškodí.

z hálky Andricus lucidus 2mm

Vyfocený jedinec byl žíznivý sameček a vzal zavděk kapkou vody. Díky tomu chvilku postál – modelem.

Mimochodem – zástupci této čeledi mají zajímavá tykadla. Z tykadlové jamky (fovea antennalis) ční podlouhlý násadec (scapus), za ním je pedisellus a několik velmi drobných, obtížně pozorovatelných anelli článků. Bičík (flagellum) je pak tvořen pouze pěti články! Srovnejte prosím s předchozím zástupcem Pteromalidae, nebo třeba s následujícími druhy disponujícími 13 i více tykadlovými články!

z hálky Andricus lucidus 2mm

A nyní se dostávám k snad barevně nejatraktivnější vosičce, jež se z mnou zkoumaných hálek A.lucidus klubala.

Torymus cyaneus samec z hálky Andricus lucidus  1.5mm

Modrý krasavec byl jen 1.5mm velký. Jedná se o zástupce čeledi Torymidae, Torymus cyaneus Boheman, 1834.

Torymus cyaneus samec z hálky Andricus lucidus  1.5mm

Všechny exempláře tohoto druhy z hálek A.lucidus byly samčího pohlaví. Možná zase další trivialita do sbírky. Třeba jen koincidence, přesto výhradní výskyt samečků vznáší podezření, otevírá oči, přináší pochopení. Vzpomínáte na samičku zjištěnou u Žlabatky A.dentimitratus? Není to náhodou tak, že se u větších hostitelských druhů rodí samičky tohoto parazita (s většími potravními nároky), zatímco v menších hálkách A.lucidus se rodí převážně drobní samečci? Budu to muset ještě více prověřit.

Torymus cyaneus samec z hálky Andricus lucidus  1.5mm

Samečci byli opravdu drobní, ale tak úžasně zbarvení!

Torymus cyaneus samec z hálky Andricus lucidus  1.5mm

Tento byl opravdu prťavý. Špička tenkého zubního párátka byla vedle něj jako tlustá kláda.

Torymus cyaneus samec z hálky Andricus lucidus  1.5mm

Počkal jsem si pár dnů či spíše pár hodin a dokumentoval jeho tělíčko.

Torymus cyaneus samec z hálky Andricus lucidus  1.3mm

A také křídelní žilnatinu.

Torymus cyaneus samec z hálky Andricus lucidus  1.3mm

Dalšími parazity, líhnoucími se z hálek A.lucidus, byla Žlabatka rodu Synergus. Zaznamenal jsem tohoto příživníka snad již u každé z mnou zkoumaných Žlabatek. Je to naštěstí jen inquilin, tedy spolubydlící. Žlabatce nikterak neškodí, snad jen že odsává z hálky trochu těch živin. Tento můj druh je dost pravděpodobně Synergus umbraculus (Olivier 1791). Na obrázku je samice a pro srovnání s vosičkou skupiny Eulophidae si povšimněte, že její tykadla mají celkem 14 článků. Samec má pak článků dokonce 15!

Synergus z hálky Andricus lucidus  - samice 2 mm

Tuto fotografii jsem již jednou prezentoval, před lety v článku o Žlabatce A.lignicola. Sameček, odchovaný z hálky onoho druhu, se tehdy opravdu všemožně snažil spářit se samičkou zrozenou z hálky A.lucidus. Jeho nářečí, nebo doteky, nebo snad vůně, prostě něco z toho všeho nebylo kompatibilní a samička mu jednoduše nevyhověla.

Synergus z hálky A.lucidus - samice dole, a z hálky A.lignicola - samec nahore

Proto dodatečně přikládám fotografie také jejích křídel.

Synergus z hálky A.lucidus - samice

Samozřejmě, líhli se mi i samci tohoto druhu. Avšak v jinou dobu, na jiném místě.

z halky A.lucidus  Synergus, 2.5mm

Divil bych se, kdyby parazitem A.lucidus nebyla také jedna z našich nejhojnějších parazitních vos, tedy naše stará známá Tmavka hnědá (Eurytoma brunniventris Ratzeburg, 1852).

Tmavka hnědá Eurythoma brunniventris z hálky Andricus lucidus 2.7mm

Čarokrásná vosička. Přestože jsem ji zdokumentoval v předchozích svých příspěvcích, nemohl jsem se nabažit a fotil dál. Více fotografii naleznete v mé Galerii.

Tmavka hnědá Eurythoma brunniventris z hálky Andricus lucidus 2.6mm

V souladu s daty Robina Williamse jsem nacházel také velmi hojného parazita, příbuzného tomu předchozímu, tedy Tmavku dvojskvrnnou (Sycophila biguttata (Swederus, 1795).


Tmavka dvojskvrnná Sycophila bigutatta z hálky A.lucidus 3mm


Tmavka dvojskvrnná Sycophila bigutatta z hálky A.lucidus 3mm

A spěchám, dříve než se unavíte, s plejádou běžných druhů. K dalšímu starému známému. Nádherný zástupce čeledi Ormyridae, sameček druhu Ormyrus nitidulus (Fabricius, 1804), tentokrát pózoval lépe, než tomu bylo u jedinců z předchozích let.

Ormyrus nitidulus samec z hálky Andricus lucidus 2.7mm

Věru nevím, kterou fotku pro Vás vybrat.

z halky A.lucidus 2.8mm
Ormyrus nitidulus samec

Jedna lepší než druhá. Samochvála prý smrdí, já měl však tím oceněním na mysli jen subjekt mých fotografií.

Ormyrus nitidulus samec z hálky Andricus lucidus 2.6mm

Křídla snad jsou již zbytečná, přece ale jen…

Ormyrus nitidulus samec z hálky Andricus lucidus 2.5mm

Samičky tohoto druhu byly také hojné.

z halky A.lucidus 3.8mm
Ormyrus nitidulus samice

Ormyrus nitidulus samice z hálky Andricus lucidus 4mm

A nejen zelenavě zbarvené. Často se objevovali jedinci krásně modří. Barva není vždy rozhodující! Nebo to nakonec není ten samý druh?

Ormyrus nitidulus samice z hálky Andricus lucidus 3mm

Ormyrus nitidulus samice z hálky Andricus lucidus 3mm

Pestrá sbírka parazitů, viďte? A ti nejzajímavější přitom teprve přichází. Jak se Vám líbí tato samička čeledi Krásenkovitých (Torymidae)?

Megastigmus dorsalis samice z hálky A.lucidus   6mm

Megastigmus dorsalis samice z hálky A.lucidus   6mm

Zaznamenal jsem jich již mnoho, je to na jihu Moravy běžný druh Megastigmus dorsalis (Fabricius, 1798).

Megastigmus dorsalis samice z hálky A.lucidus   6mm

Štíhlé samičky mají dlouhé kladélko kterým snadno propíchnout hálku Žlabatky. Samečci tohoto druhu, zrození z hálky A.lucidus, jsou drobní, snad jen málo přes 1mm velcí.

z hálky Andricus lucidus, Pálava
asi Megastigmus dorsalis, samec

Věnovali péči hygieně, připravovali se na splnění smyslu života – na okouzlení samičky.

z hálky Andricus lucidus, Pálava
 Megastigmus dorsalis, samec

Nemohl jsem přestat fotit tyto krásné vosičky.

z hálky Andricus lucidus, Pálava
asi Megastigmus dorsalis, samec

Často se mi také rodili jedinci mírně odlišně zbarvení. V tomto případě se jedna o samce příbuzného druhu Megastigmus stigmatizans (Fabricius, 1798).

Megastigmus stigmatizans, samec z hálky A.lucidus  3.5mm

z halky A.lucidus  asi Megastigmus stigmatizans, samec, 3.5mm

Křídla se mi trochu pokrčila.

Megastigmus stigmatizans, samec z hálky A.lucidus  3.5mm

Často jsem si, ve svých statích, posteskl nad obtížemi spojenými s focením drobných vosiček. Když ale Chalcidka parazituje již tak malého hostitele, velikost je na překážku. Ti drobnější mají jednoduše komparativní výhodu.

Nu dobrá, tato následující vosička to snad ale přece jen trochu přehnala! Alespoň z mého pohledu – něco tak malého jsem ještě nefotil. Co to ale má za výrůstky na hrudi? Co je to vlastně za druh?

z halky A.lucidus 0.9mm

Tolik výčet parazitů z agamní hálky A.lucidus.

Zaznamenal jsem ale také parazity v oné velké hálce, té co si tvoří sexuální generace Žlabatek. Williams v ní zjistil parazity Torymus auratus, Eupelmus urozonus, Torymus flavipes. Na tyto druhy jsem já však štěstí neměl. Zaznamenal jsem pouze hálky Tmavky rodu Sycophila. Je světlejší než S.biguttata, dost možná Sycophila flavicollis (Walker, 1834).

Tmavka Sycophila flavicolla z hálky sexuální generace A.lucidus

Prováděla prostocviky a čistila si tělo.

Tmavka Sycophila flavicolla z hálky sexuální generace A.lucidus

Měl jsem alespoň čas si ji prohlédnout a pro Vás vyfotit.

Tmavka Sycophila flavicolla z hálky sexuální generace A.lucidus

Tmavka Sycophila flavicolla z hálky sexuální generace A.lucidus

A závěrem ještě jedno, pozdě objevené torzo vosičky, původně rovněž parazitující sexuální generaci A.lucidus. Zatím je to pro mne jedinec ne zcela určený. I když příslušnost k čeledi Eulophidae je nabíledni.

z hálky sexuální generace A.lucidus

A tím prozatím končím výčet spolubydlících Žlabatky A.lucidus. Někomu možná připadal dlouhý a nudný. Pro mne to však bylo vzrušující poznání, objevné zaznamenávání drobností, poznatků, trivialit. Nejsou bezvýznamné, vždyť dohromady, alespoň pro mne, tvoří složitou mozaiku, životní příběh. Rád takové příběhy jiných autorů čtu, ještě raději však sám tajemství odhaluji a pro Vás popisuji. Tak zase někdy příště – u jiných příbuzných Žlabatky Andricus lucidus.

Galerie fotografií

Reklamy

Jiří Švábík se představuje:

V životě člověka mnohé věci nadchnou a pak zase omrzí. Příroda mne ale stále vždy znovu překvapí a zabaví (alespoň zatím). Jsem amatér a své foto příběhy z přírody píši pro sebe a svou rodinu. Já je narcisticky čtu, rodina ne. Tak už to je.
Příspěvek byl publikován v rubrice Bionomie, Chalcoidea (Chalcidky), Cynypoidea (Žlabatky), Hymenoptera, Parazitismus. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s