Andricus grossulariae a Červená královna

z hálky Andricus glossulariePříběh o Žlabatce Andricus grossulariae (Giraud, 1859) by pochopitelně nebyl úplný, nebyl-li by také současně naznačen kontext, popsán sám primární důvod vzniku jejích zajímavých hálek. Z předchozích mých článků o Žlabatkách již přece jistě víte, že to parazitismus je pověstným Damoklovým mečem, jenž nad osudem vosiček neustále visí a hrozí jim záhubou. Ani tlustá stěna hálky mnohdy nezabrání násilnému obsazení spižírny, úkrytu, domova. Parazité jsou ale také tím motorem vývoje, tlakem na dokonalost, vylepšování, neustálou proměnu. Bez parazitů by tato vosa neměla ani zdaleka takové variability generací, hálek, její životního příběh byl by nudný.

Již při zkoumání hálek sexuální generace Žlabatky jsem poměrně často narážel na světlé, štíhlé larvy parazitů.

z hálky Andricus grossularie na květech Dubu Ceru

Larvy Žlabatek bývají mnohem baculatější, méně pohyblivé. Toto zde je proto také dravá larva některého z parazitních druhů Chalcidek.

z hálky Andricus grossularie na květech Dubu Ceru

V takovémto případě většinou pár dnů počkám, larva se mi zakuklí a s trochou štěstí se pak vylíhne nádherná parazitní vosička.

z hálky Andricus grossularie na květech Dubu Ceru

V tomto případě to byl samec rodu Ormyrus sp., zřejmě Ormyrus nitidulus (Fabricius, 1804). Asi nás jeho přítomnost nepřekvapí, tato Chalcidka parazituje řadu jiných druhů čeledi Cynipidae, včetně druhu Andricus lucidus. A v mých článcích jsem Vám ji již mnohokráte přiblížil.

z hálky Andricus grossularie na květech Dubu Ceru

Jen necelé 2 mm velký samec se v drobné hálce A.grossulariae jistě bez problémů uživí. Samičky tohoto druhu jsem ale v malých hálkách věru nečekal. Přes 3.5mm velká samice Ormyrus sp. přece musela v hálce živořit!

z hálky Andricus glossularie

Přesto se ale tyto vosy vyskytují v drobných hálkách docela často. Vypovídá to o nečekaně silné výživné schopnosti byť nevelkých hálek rostoucích na květech Dubu.

z hálky Andricus glossularie

Já vím, už jste ji v mých příbězích viděli opakovaně. Je to ale taková krasavice!

z hálky Andricus glossularie

Další parazitická vosička zaznamenaná v hálkách A.grossulariae byla Kovověnka (Pteromalidae). Přesné určení jsem zatím neprovedl. Vím jen, že se jedná o rod Mesopolobus sp.

z hálky Andricus grossularie na květech Dubu Ceru

Samec (naší staré známé) Tmavky druhu Sycophila flavicollis (Walker, 1834) je jednou z drobných vosiček, proto zřejmě našel v sexuálních hálkách naší Žlabatky zalíbení.

z hálky Andricus grossularie na květech Dubu Ceru

Je to krasavec, který snadno okouzlí nejen samičky svého vlastního druhu.

z hálky Andricus grossularie na květech Dubu Ceru

Mne okouzlil také. A tak už zase nevím, kterou fotku vymazat a nenatahovat jimi článek nad únosnou mez.

z hálky Andricus grossularie na květech Dubu Ceru

Jde ale přece o obrazový záznam, o odborný dokument, o věrné zaznamenání variability jedinců!

z hálky Andricus grossularie na květech Dubu Ceru

Snad proto omluvíte to množství podobných fotografií.

z hálky Andricus grossularie na květech Dubu Ceru

Dlouho jsem také čekal, zda se z hálek sexuální generace Žlabatky budou líhnout i samice tohoto parazitního druhu. Doposud jsem ale žádnou nezaznamenal. Je to o to překvapivější, že druh Ormyrus sp. byl v nevelkých hálkách bez problémů schopen vývoje a to v počtech u obou pohlaví víceméně stejných. U Tmavek to ale zjevně neplatí.

Zajímalo by mne čím to je. Umí snad samice Tmavek, kladoucí svá vajíčka do hálek rozdílné velikosti předem ovlivnit, které z vajíček (tedy jakého pohlaví) naklade? Toto vysvětlení se mi ale nezdá příliš pravděpodobné. Hledám tedy vysvětlení jiná. Buď samice kladoucí v době kvetení dubu Ceru, tedy brzy zjara, jsou prostě ještě slabé, neschopny tvorby vajíček silných, samičích – jejich potomstvo je tedy převážně samčí. Možná ale larvička sama volí své pohlaví podle množství dostupné potravy, z menších hálek se možná proto rodí samci, z větších samice. Nebo je to jen tím, že larvy samic v drobných hálkách mají zvýšenou úmrtnost a jednoduše nepřežijí. A nebo, a s tím se zatím musím smířit jako s pravděpodobným vysvětlením, jsem prostě měl zatím na samice jen málo štěstí! Vždyť on ten můj vzorek dochovaných jedinců zatím nemá příliš velkou statistickou významnost.

Velká samice Megastigmus dorsalis (Fabricius, 1798) také rázem mé předchozí teorie popřela. Jak se jen tato 4mm velká vosa, byť štíhlá a křehká, avšak s dlouhým kladélkem, namačkala do drobné hálky?

z hálky Andricus grossularie na květech Dubu Ceru

A nebyl to případ nikterak výjimečný!

z hálky Andricus grossularie na květech Dubu Ceru

Příroda je mocná čarodějka.

z hálky Andricus grossularie na květech Dubu Ceru

Tím se seznam jedinců mnou z hálek sexuální generace dochovaných vyčerpal. Prozatím! Williams uvádí pro tuto Žlabatku mnohem více parazitních druhů (Synergus gallaepomiformis, Eurytoma brunniventris, Sycophila flavicollis, S. variegata, Megastigmus dorsalis, Torymus flavipes, Cecidostiba fungosa, Mesopolobus dubius, M. fuscipes, M. xanthocerus, Eupelmus urozonus). Navíc v hálkách agamních nalezl ještě další druhy (Synergus albipes, Eurytoma brunniventris, Sycophila biguttata, Megastigmus dorsalis, Ormyrus nitidulus, Cecidostiba fungosa, Mesopolobus sericeus, M. tibialis, Scambus planatus).

Já tolik štěstí (nebo trpělivosti?) zatím neměl. Přiznávám také, bylo by mi žinantní sbírat velký počet hálek tohoto vzácného druhu. Nechci zdecimovat lokální populace Žlabatky! Uvážlivě jsem vždy proto odebíral pouze několik málo hálek a i to jen v případě hojnějšího výskytu.

V agamních hálkách, které jsem pro dokumentaci na lokalitách sebral, jsem proto zaznamenal zatím pouze druhy dva. Samice Sycophila flavicollis (Walker, 1834) se ve velké hálce agamní generace živila jistě královsky. Také to byl pořádný macek! (3mm).

z hálky agamní generace Andricus grossularie

A totéž platilo o velké samici Ormyrus nitidulus (Fabricius, 1804).

z hálky Andricus glossularie

A zde výčet parazitů Žlabatky Andricus grossulariae zatím končím. Nešlo mi jen o jejich počet, o jakýsi rekord, o senzaci. Chtěl jsem poznat a i Vám přiblížit složitost života drobné vosičky.

Mně to dlouholeté zkoumání připadalo zajímavé a velmi mne bavilo. Hodně jsem se také dozvěděl, ještě více ale nad těmi všemi poznatky přemýšlel. Snad i Vás se mi podařilo podobně pobavit, zaujmout, vzdělat.

Galerie fotografií

Jiří Švábík se představuje:

V životě člověka mnohé věci nadchnou a pak zase omrzí. Příroda mne ale stále vždy znovu překvapí a zabaví (alespoň zatím). Jsem amatér a své foto příběhy z přírody píši pro sebe a svou rodinu. Já je narcisticky čtu, rodina ne. Tak už to je.
Příspěvek byl publikován v rubrice Bionomie, Chalcoidea (Chalcidky), Cynypoidea (Žlabatky), Hymenoptera, Parazitismus, Rozmnožování. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Jedna reakce na Andricus grossulariae a Červená královna

  1. GeXeS napsal:

    Perfektní a vyčerpávající jako vždy. Krásná práce, děkujeme!

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s