Šestý smysl

IMG_0900Naše děti na svět přicházejí s vrozeným „selským rozumem“ a neposkvrněnou logikou. Tak když je nabádáme, ať se při přecházení vozovky rozhlédnou, hlásí nám konzistentně „Nic jede!“ (cituji svou tehdy 4-letou dceru). Také vzpomínám, jak syn při vysvětlování a výuce poznávání času na hodinách neustále nechápal, proč říkám, že v 15:05 je velká ručička za dvanáctkou, když je přece zcela evidentně před ní. Tak jako když vyjdete z domu – jste před ním a ne za ním! (A měl zde pravdu – záleží na dohodě.) Díky našemu zkostnatělému myšlení, díky zaužívaným, logice odporujícím konvencím a snad i vlivem toho, že čeština není jazykem příliš logickým (viz třeba její nesmyslné zápory), se dětský rozum nakonec ohne a pokřiví.

Velké zlo působí rovněž snaha děti ve školách spíše zkoušet – namísto vysvětlovat. Snad proto dětem učitelky běžně tvrdí, že existuje právě 5 smyslů, kterými poznáváme svět (tuto nepřesnost či neznalost neomlouvá ani fakt, že je tradovaná už od dob filozofa Aristotela). Tajemstvími opředeným šestým smyslem se často označuje spojení těch zmíněných pěti (Tomáš Akvinský), ačkoliv jindy se jím zase míní něco nepochopitelného až nadpřirozeného. Lidé však přece kromě zraku, chuti, čichu, sluchu a hmatu mají i další smysly. Copak smysl pro gravitaci nám neříká nic o naší poloze? Copak nepoznáme, že naše ruka se blíží tepelnému zdroji, jakým je například hořící svíčka? A tak bych mohl pokračovat.

U Hmyzu se počet smyslů rozšiřuje o mnoho dalších, například o vnímání magnetického a elektrického pole. Hmyz vnímá prostor, je vybaven receptory nejen polohy, ale i rychlosti a zrychlení (setrvačnosti) [1]. Provádět pouhý výčet smyslů Hmyzu nemá velký význam, neboť smyslový orgán zde často spojuje různé způsoby vjemu. Běžné pojmosloví nám zde nestačí. Jak třeba nazvat ochutnávání vzduchu? Hmyz je také schopen nejen cítit teplo povrchem těla, ale i toto infračervené záření vidět. Hmyz umí rozpoznat i gradient (směrovou charakteristiku) jednotlivých podnětů. A tak vnímá prostorově nejen zvuky, ale i pachy ….

Skupinou Hmyzu, která je vybavena komplikovanými a dosud plně nepochopenými smyslovými orgány jsou Lumci a Lumčíci. Jsou to štíhlopasé Vosy, tedy patří do skupiny Blanokřídlých (Hymenoptera) [2]. Jejich výjimečné schopnosti se projeví už při hledání partnera, ale zejména pak při snaze zabezpečit potomstvo. Většina z nich cizopasí na larvách jiného Hmyzu. A najít vhodného hostitele není vždy snadné.

Lumek velký (Rhyssa persuasoria (Linnaeus, 1758)) klade vajíčka velmi tenkým kladélkem do hloubi dřeva. Larva Lumka velkého cizopasí na larvách jiných Vos, Pilořitky velké (Urocerus gigas (Linnaeus, 1758)), Pilořitky fialové (Sirex juvencus (Linnaeus, 1758)), nebo snad i na některých larvách Broučích. Vždy ovšem musí Lumek najít vhodnou larvu – zdravou, v tom správném věku, toho správného druhu. A navíc ještě, larvu dosud nenapadenou jiným parazitním druhem! Samička pátrající po vhodném hostiteli vnímá, receptory na nohou a hlavně na tykadlech, různé pachy, zvuky, teplo a bůhvíco ještě, vše přes několikacentimetrovou vrstvu dřeva. Smysly, které zde uplatňuje, snad ani člověk nemůže plně docenit.

IMG_0913

V přesné lokalizaci parazitované larvy potřebuje prostorové vnímání podnětů. Zde napomáhá párovost orgánů a dále ustavičný pohyb nohou i tykadel. Prohledává tykadly každou prasklinu v mrtvém dřevě, až pozná přítomnost hostitele.

IMG_0915

Jakmile jej najde, začne zaměřování, tykadla nakonec označí místo vrtu. Lumek pak zaujme postoj, který nejvíce připomíná vrtné věže z ropných polí. Dlouhé nohy se rozkročí, a Lumek vytáhne kladélko z ochranného pouzdra. Citlivý nástroj je naváděn přesně na cíl. Zda je kladélko samo centrem smyslových buněk nevím, je to ovšem dosti pravděpodobné.

IMG_0893

Lumek velký vrtá způsobem velmi překvapivým. Kladélkem ani viditelně nekroutí ani nevrtí, jakoby je jen do dřeva zatlačil. Drobné pulsace a rotační pohyby jsou pouhým okem téměř nepozorovatelné.

IMG_0900

Pohled shora nevypovídá nic o nezměrném úsilí, jistě to ale není práce snadná a trvá někdy i desítky minut. Pro Lumka jsou to dlouhé minuty. Tehdy je zranitelný, neboť rychlé vytažení kladélka ze dřeva není možné.

IMG_0905

Nakonec je kladélko hluboko ve dřevě, snad v kontaktu s budoucím hostitelem. Jako technika mne schopnost drobného tvora provrtat se tak tlustou vrstvou dřeva ohromuje. Vrtný nástroj musí mít potřebnou tvrdost a tuhost. Navíc je kladélko velmi úzké a extrémně dlouhé. Snad jen dodám, že Lumek vše, v případě zachyceném na fotografiích, provedl hlavou dolů – tedy vrtal zespodu nahoru!

Další, pro mne snad největší záhadou je, jak Lumek dopraví vajíčko kladélkem s takovými vlastnostmi až na místo určení. Tlačí jej kapalinou či vzduchem? Nebo používá nějaké peristaltické pohyby kladélka? Je snad vnitřní stěna kladélka kluzká? Vajíčko Lumka má údajně podélný tvar s měkkou stěnou – aby prošlo tenkým kladélkem. Slyšel jsem, že se snad tenkým kanálkem kladélka obsah vajíčka dokonce přelévá. Přesnou techniku dopravy vajíčka kladélkem ale neznám.

IMG_0909

Po skončení kladení Lumek kladélko vytáhne, očistí a pomocí zadních nohou ukryje do pouzdra. Za chvíli už samička Lumka pátrá po další oběti. Po nějakém čase se z vajíčka vylíhne larva, která na hostiteli až do příštího jara externě cizopasí.

Pátral jsem v okolí, zda nezahlédnu čerstvě se líhnoucí samičky. Nebo třeba samečky, kteří nepropásnou jedinou příležitost k páření. A tak jako samice rozpozná hluboko ve dřevě larvu hostitele, podobně i samečci Lumka (díky svým smyslům) „vědí“, kde se právě líhne panenská samička. A počkají si na ni. Bohužel tentokrát jsem zahlédl pouze jednoho samečka.

IMG_0917

O mrtvý strom byl zájem i u jiných Lumčích druhů. Samičku dosud neurčeného druhu Lumka se širším a kratším pouzdrem ukrývajícím kladélko jsem zachytil při pátrání po hostitelské larvě.

IMG_0916

O smyslových orgánech Lumků a jejich funkci se toho dá napsat hodně. Snad v některém z dalších příspěvků se o nich rozepíši dále.

Prosím ale už nepoužívejme tvrzení, že existuje právě 5 smyslů. Vyhněme se i označení intuice názvem „šestý smysl„. Věci nadpřirozené ani nevysvětlitelná tušení nejen, že nemají vzhledem k počtu skutečných, pojmenovaných či nepojmenovaných smyslů tu správnou pořadovou číslovku, do kategorie smyslů navíc ale vůbec nespadají. Nebuďme líní hledat správná, třeba i nová jména pro různé způsoby smyslového vnímání a nebuďme zbabělí byť si i přiznat, že některým z nich prostě zatím nerozumíme.

Galerie fotografií

Reklamy

Jiří Švábík se představuje:

V životě člověka mnohé věci nadchnou a pak zase omrzí. Příroda mne ale stále vždy znovu překvapí a zabaví (alespoň zatím). Jsem amatér a své foto příběhy z přírody píši pro sebe a svou rodinu. Já je narcisticky čtu, rodina ne. Tak už to je.
Příspěvek byl publikován v rubrice Uncategorized. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

3 reakce na Šestý smysl

  1. Martin Šebesta napsal:

    Nadherne snimky. Vynikajici text.

  2. vonrammstein napsal:

    Fuj. Nenávidím hmyz. Ale fotí Vám to skvěle.

  3. Anonymní napsal:

    Super, a já doteď považovala lumka za pilořitku! Díky 🙂

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s