Vzdušní lovci

Jedním z nemilosrdných dravců Hmyzí říše je Blanokřídlý Hmyz. Ne nadarmo všechny kolem varuje žlutavé zbarvení Vos. Jsou to lovci bez bázně a hany. Vosy loví často za letu. Dodnes vzpomínám na Motýla, co mi „z nebe“ spadl k nohám a třepotavě se snažil zbavit útočící Vosy. Proces by tak rychlý, že jsem nestihl nic zdokumentovat. Vosa nejprve potrhá a ukousne křídla, pak zbaví Motýla nohou, dekapituje ho a se zadečkem či hrudí odletí do hnízda. Tam torzo předloží svým larvám. Sama Vosa prý neumí využít bílkoviny z těla Hmyzu. Na to trávení potřebuje své larvy. Ty rozloží bílkoviny na aminokyseliny. Jejich nespotřebovanou část pak předají formou výměšku zpět dospělcům. Docela zajímavá vazba mezi rodiči a potomky.

Často se stává, že Vosy loví v létě u Lip obsypaných všelikým Hmyzem. Za letu Hmyz chytí v korunách stromu a vahou srazí k zemi. Celý proces oddělení křídel, hlavy, nohou trvá snad minutu. Stihneš to vyfotit? Na snímku Vosa obecná (Vespula vulgaris (Linnaeus, 1758)) porcuje Pestřenku.

Vespula germanica (Fabr.) Vosa útočná

Než se naděješ, je s chutným soustem pryč.

Koncem léta, kdy je již Hmyzí potravy málo, vezmou Vosy zavděk kdejakým soustem, třeba i od lidského stolu odpadlým. Tyto Vosy měly ale  ještě štěstí – našly malého broučka.

Vosa Rusava

Rozporcovat a rychle odnést do hnízda.

Vosa Rusava

Tak jsem také jednou pozoroval Sršeň obecnou (Vespa crabro Linnaeus, 1758), letící pomalým průzkumným letem nad skupinou kvetoucích rostlin. Je to let nezaměnitelný s jiným. Je hned vidět, že hledá co by kde by. První kořist sice minula, ale už druhý pokus byl úspěšný. Srpice obecná (Panorpa communis Linnaeus, 1758) asi nepostřehla blížící se nebezpečí. Sršeň ji uchopila a obratně se zavěsila za jednu zadní nohu.

Vespa crabro (Sršeň obecná) +  Panorma communis (Srpice obecná)

Srpice neměla sebemenší šanci. Za minutu z ní byl úhledný balíček, který Sršeň odnesla do hnízda.

Vespa crabro (Sršeň obecná) +  Panorma communis (Srpice obecná)

Sršeň si troufne pochopitelně i na jiný Hmyz. Nemá problém ulovit Vosu nebo Včelu, jejich žihadlo je pro zkušeného lovce neškodné.

Vespa crabro (Sršeň obecná) +  Včela

Jsou to v Hmyzí říši prostě vrcholní predátoři. Ano, někdo je má za neúprosné a snad i kruté. Pro mne jsou ale stejně krásní jako je Tygr bengálský, vznešení jako Orel skalní.

Galerie fotografií

Advertisements

Jiří Švábík se představuje:

V životě člověka mnohé věci nadchnou a pak zase omrzí. Příroda mne ale stále vždy znovu překvapí a zabaví (alespoň zatím). Jsem amatér a své foto příběhy z přírody píši pro sebe a svou rodinu. Já je narcisticky čtu, rodina ne. Tak už to je.
Příspěvek byl publikován v rubrice Uncategorized. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s