Opilý Hmyz

Zřejmě každý na otázku „Jaké je tvé oblíbené zvíře“ odpoví trochu jinak. Pro mne jsou jednoznačnými favority v říši Hmyzu Blanokřídlí. Nemám na mysli jen společensky významné zástupce Blanokřídlých, ale též všechny Kutilky, Pilatky, Žlabatky, Paličatky…. Namátkou vybírám krásnou samotářskou Včelu (Anthophora sp.).

IMG_3743

Blanokřídlí mne fascinují svým vzhledem i chováním. Proto je také velmi rád fotím. Jen u fotografií Čmeláků mám bohužel úspěchů pramálo. Udělat totiž kvalitní fotografii téměř černého Čmeláka na bělostném květu je pro amatéra úkol nesnadný. Jak ukazuje kupříkladu následující foto Čmeláka zemního (Bombus terrestris (Linnaeus, 1758)),

Svarovske paseky

nebo i Čmeláka skalního (Bombus lapidarius(Linnaeus, 1758)),

IMG_8067

je pro takové scény dynamicky rozsah digitálu nedostatečný. A je to škoda, neboť Čmeláci jsou velmi zajímavá skupina Blanokřídlých.

Čmeláci mají mezi lidem pověst zmatených medvídků, často se o nich mluví jako o opilých medem. Já to zatím vždy považoval jen za obrazná rčení. O to víc jsem byl překvapen, když jsem na květech pozoroval velmi zvláštní Čmeláčí chování. Pozorovaný Čmelák se opravdu motal, málem z květu několikrát spadl, dokonce z nepochopitelných důvodů opakovaně zvedal nohu vysoko nahoru a dolů. Choval se jako by byl opilý.

IMG_7270

Nevím, zda takové chování je působeno jen zkřehlostí těla chladem, blížícím se koncem života, případnou otravou insekticidy, nebo zda se může hmyz opravdu opít nektarem.

Hledal a našel jsem v literatuře možné zdroje otrav Čmeláků pesticidy a insekticidy, vyhledal jsem i pro Včely jedovaté rostliny. Prostudoval jsem rovněž, jak Včely a Čmeláci zpracovávají nektar a tvoří med, jaké mají škůdce. O příčinách opilého chování Čmeláků se dá dlouho spekulovat, najít ale jednoznačnou příčinu tohoto chování tak jednoduché není.

Jednou za čas se vydávám na výlet na rozhlednu Brdo v Chřibech. Před třemi lety jsem u Brda narazil na rozkvetlou Lípu, pod kterou bylo na tisíce mrtvých Včel a Čmeláků. V místech nejsilnějších byla hustota asi tak 10 mrtvých na jednom decimetru čtverečním. Lípa kvetla mimo období kvetení jiných stromů a tak jako mucholapka neodolatelně lákala Hmyz z širého okolí. Místní Čmeláčí populace byla téměř masovým hynutím jistě velmi decimována.

Podobnou spoušť jsem pak našel i loni při dovolené v Krkonoších. Přímo před ubytovnou (Maršov), stála velká Lípa a pod ní bylo opět ohromné pohřebiště Včel a zejména Čmeláků.

Bombys terrestris (L.) Čmelák zemní

Od té doby jsem se vyptával včelařů, hledal na internetu. Zda nemohli být Blanokřídlí otráveni, zda Lípa není pro ně jedovatá. A zjistil jsem, že taková Hmyzí pohřebiště jsou prý v posledních letech pozorována na různých místech naší země. A vždy pod Lípou, symbolem naší vlasti.

U nás je totiž původní jen Lípa velkolistá (Tilia platyphyllos) a malolistá (cordata). Stále častěji se zde ale vysazuje Lípa stříbrná neboli plstnatá (tomentosa) původem z JV Evropy i mnohé jiné nepůvodní druhy. Jsou údajně více odolné proti znečištění vzduchu. Lípa se snadno kříží a tak se přesně neví, který z kříženců je ten jedovatý (tu Lípu v lese u Brda jistě nikdo záměrně nevysadil, tam se zřejmě jedná o neznámého křížence).

Cukry obsažené v nektaru některých těchto importovaných dřevin jsou pro náš Hmyz obtížně stravitelné. Jeho sběrem Hmyz spotřebuje více energie, než získá, a tak paradoxně umírá vyčerpáním pod rozkvetlou Lípou a s plným břichem nektaru. Nejvíce to postihuje vzácné a ohrožené druhy Čmeláků a samotářských Včel s hnízdy o malém počtu jedinců. Včely medonosné (Apis mellifera) jistě trpí též, ale vzhledem k tomu, že je pro ně běžné krmit se navzájem a jiné létavky sbírají nektar z jiných rostlin, jsou ohroženy o něco méně.

Čmelák sbírající nektar na „jedovaté“ Lípě má zadeček tak naplněn voňavým nektarem, že on sám se stává lákavým a neodolatelným soustem pro jiný Hmyz a třeba i pro jedince téhož druhu. Pozoroval jsem, jak Čmeláci na zemi nakusují zadečky svých „opilých“ druhů a vyžírají jejich sladký obsah. Obě následující fotografie zachycují případ, kdy dotyčný „opilý“ Čmelák ještě žil, hýbal končetinami. Jak dopadl onen druhý Čmelák, zneužívající osudu svého druha nevím. Ale řekl bych, že ani on neskončil o nic lépe.

Bombys terrestris (L.) Čmelák zemní

Bombys terrestris (L.) Čmelák zemní

O sladké sousto uvnitř Čmeláčích zadečků má zájem kdekdo, v tomto případě nymfa Ploštice Ruměnice pospolné (Pyrrhocoris apterus (Linnaeus, 1758)).

Bombys terrestris (L.) Čmelák zemní

Bombys terrestris (L.) Čmelák zemní

Jak vidět i Hmyz se může chovat opile, potácet se, umřít dokonce na otravu nektarem. Na rozdíl od člověka to ale není nikdy následek požitkářství. Spíše opět doplácí na neuvážené chování Člověka moudrého (Homo sapiens Linnaeus, 1758).

Český svaz ochránců přírody o tomto problému zřejmě ví, jeho řešení bude ale asi obtížné.

Galerie fotografií

Advertisements

Jiří Švábík se představuje:

V životě člověka mnohé věci nadchnou a pak zase omrzí. Příroda mne ale stále vždy znovu překvapí a zabaví (alespoň zatím). Jsem amatér a své foto příběhy z přírody píši pro sebe a svou rodinu. Já je narcisticky čtu, rodina ne. Tak už to je.
Příspěvek byl publikován v rubrice Uncategorized. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

4 reakce na Opilý Hmyz

  1. Anonymní napsal:

    Pane Švábíku, děkuji za článek.
    Květy exotických lip, u nás trestuhodně vysazovaných, obsahují pro včely a čmeláky ničivý cukr manózu. Kdysi jsem na to upozorňoval příslušné ministerstvo, bohužel bez výsledku.
    S pozdravem Miroslav Stuchl, mstuchl@seznam.cz

    • Dobrý den pane Stuchl. Jsem rád, že se článek líbil právě Vám. Obdivuji již delší dobu Vaši práci (nejen na http://www.Cmelaci.cz) a Vašeho odborného názoru si velice vážím. Dnes bych, poučen i Vámi, již psal tento článek trochu jinak, ale „nevstoupíš dvakrát do stejné …“. Ať se Vám daří a přeji hodně zdraví.

    • Děkuji za názor i za odkazy na zajímavé zdroje. Připouštím, že má pozorování jsou neúplná, mé závěry jsou spíše domněnkami, než vědecky ověřenými fakty. Opravdu se situace na Lipách opakuje jen v některých letech a možná je vskutku jiné potravy jinde nedostatek. Přesto neuvěřitelná hustota mrtvolek pod Lípou dokladuje přinejmenším to, že Čmeláci nebyli schopni rozpoznat, že jim Lípa neposkytne dostatek energie. Je tak voňavá, že prostě nemohou odletět od slibného, leč nedostatečného zdroje. Snad je jen ten image Lípy tak silně v kontrastu s její energetickou vydatností, že prostě všichni Čmeláci umírají přímo pod Lípou. Umírají ale s břichem plným něčeho, co jiní Čmeláci, lační energie, zase pojídají. Tedy pravděpodobně břichem plným nektaru.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s