Žlabatka kalichová a Červená královna

Ormyrus nitidulus (Fabricius, 1804) z hálky Žlabatky kalichové (Andricus quercuscalicis (Burgsdorf, 1783))Ve svém předchozím příspěvku Žlabatka kalichová, Andricus quercuscalicis jsem rozebral obrannou taktiku agamní generace zmíněné Vosičky. Tvoří totiž tlustostěnné, masívní vnější hálky, které jsou obtížně zdolatelné i zkušeným parazitním druhem. Vnitřní prostor hálky svým mikroklima dále zhoršuje orientaci parazitních Chalcidek při kladení do larvy Žlabatky, skrytých až v malé vnitřní komůrce. Do obranné taktiky druhu patří i tvorba lepkavého sekretu pokrývajícího celý plod. Proti drobným savcům a ptákům se brání taniny ve stěně hálky (koncentrace je prý až 30%), proti obsazení Nosatcem dubovým žaludovým zase překotným růstem hálky. Taktiku Dubu, totiž střídat plodné a neplodné roky tato Vosička řeší diapauzou, tedy jakýmsi přeležením larev umožňujícím odložené líhnutí dospělců.

Zdálo by se tedy, že je tato Žlabatka nenapadnutelná, v bezpečí. Avšak dle teorie Červené královny dokonalá obrana Vosičky je vždy vyvážena stejně dokonalou útočnou silou. Rovnováha sil zaručuje klid zbraní, umožňuje přežití jak hostitelské rostlině, tak všem parazitům. Zde je výčet parazitních druhů agamní generace uváděný Williamsem: Synergus gallaepomiformis, S.nervosus, S.pallicornis, S.umbraculus, Eurytoma brunniventris, Sycophila bigutatta, Megastigmus dorsalis, M. stigmatizans, Torymus auratus (=nitens), T.cyaneus, T.geranii, Ormyrus nitidulus, Cecidostiba fungosa, C.semifascia, Mesopolobus amaenus, M.sericeus, M.tibialis, Arthrolytus ocellus, Eupelmus urozonus, E.vesicularis, Gelis formicarius, Mastrus deminuens (=castaneus), Spilomicrus stigmaticalis. Opět úctyhodná řádka parazitů! Některé z nich jsme již pozorovali u jiných druhů Žlabatek. Některé jmenované druhy jsou ne přímo parazity Žlabatky kalichové, ale spíše hyperparazity, tedy parazity jejich parazitů. Komplikovaný, dynamicky se měnící mikrosvět, dodnes úplně neprozkoumaný.

Již jsem v předchozích svých příspěvcích také popsal, že parazit larvy Žlabatky často v raných fázích svého vývoje nejprve saje na výživných pletivech spolu s hostitelskou larvou. Mnohdy až těsně před kuklením hostitele, nezřídka i po jeho vylíhnutí larva cizopasníka Žlabatku usmrtí a sežere. Dokladují to zbytky kutikuly dospělce Žlabatky nalezené u larvy či kukly parazita. Jedná se zřejmě o důkaz, že parazitismus na larvě Žlabatky se přímo vyvinul ze soužití komenzálního. Ona samotná larva Žlabatky kalichové, byla-li by napadena, nebo třeba i jen její vnitřní schránka porušena, umřela by a celý vývoj hálky byl by zastaven. I proto je larva Žlabatky kalichové sama o sobě obtížně parazitovatelná, neboť případní parazité svou ranou vegetativní fázi vývoje prodělávají dál od larvy samotné. Sice v tlusté stěně kotvice naleznete často spolu-parazity, jsou to však více komenzálové, nežli skuteční parazitoidé Žlabatky kalichové.

Sám jsem mnohé z těchto larev pozoroval a dochoval v dospělce, následující fotografie pak některá z mých pozorování dokumentují. Dospělou žlabatku deroucí se ven z hálky jsme již viděli v mém předchozím příspěvku. Kdo si ale povšiml drobné larvy ve stěně hálky (vpravo nahoře)?

Žlabatka kalichová (Andricus quercuscalicis (Burgsdorf, 1783))

V tomto případě se jedná o larvy rodu Synergus sp.. Tedy rodu, jehož zástupce jsme již pozorovali třeba u Žlabatek A.lignicola i A.curvator.

parazité z hálky Žlabatky kalichové (Andricus quercuscalicis (Burgsdorf, 1783))

Následující rozpůlená hálka ukazuje, že masívní stěna kotvice obsahuje mnohdy larev více. V pravé straně lze vidět komůrku, kterou si sousední larvy Vosy rodu Synergus dokonce umně rozdělily přepážkou. Jedna z nich je již parazitovaná hyperparazitem,

parazité z hálky Žlabatky kalichové (Andricus quercuscalicis (Burgsdorf, 1783))

ta druhá měla štěstí více a parazitismu unikla.

parazité z hálky Žlabatky kalichové (Andricus quercuscalicis (Burgsdorf, 1783))

Jedinci rodu Synergus byli opravdu krásní a líhli se velmi hojně. Přesné určení je pro mne, jako pro amatéra, těžké. Ačkoliv se domnívám, že se jedná o druh Synergus gallaepomiformis (Fonscolombe, 1832), jistotu nemám. Nejprve se z hálky rodili vždy samci.

Synergus gallaepomiformis (Fonscolombe, 1832) z hálky Žlabatky kalichové (Andricus quercuscalicis (Burgsdorf, 1783))

Synergus gallaepomiformis (Fonscolombe, 1832) z hálky Žlabatky kalichové (Andricus quercuscalicis (Burgsdorf, 1783))

Museli počkat pár dní i týdnů na příchod partnerek, nebo spíše hledat jinde ty nepříbuzné.

Synergus gallaepomiformis (Fonscolombe, 1832) z hálky Žlabatky kalichové (Andricus quercuscalicis (Burgsdorf, 1783))

Nakonec se přece jen z hálek, již zdánlivě opuštěných, líhly i samice.

Synergus gallaepomiformis (Fonscolombe, 1832) z hálky Žlabatky kalichové (Andricus quercuscalicis (Burgsdorf, 1783))

Tak jako je u Vosiček běžné, byli samci trochu menší a krásnější než samice jejich druhu.

Synergus gallaepomiformis (Fonscolombe, 1832) z hálky Žlabatky kalichové (Andricus quercuscalicis (Burgsdorf, 1783))

Svatební rituál i tykadlovou namlouvací píseň jsem již dříve pozoroval a Vám popsal.

Synergus gallaepomiformis (Fonscolombe, 1832) z hálky Žlabatky kalichové (Andricus quercuscalicis (Burgsdorf, 1783))

Přesto jsem nemohl odolat a sledoval je dál.

Synergus gallaepomiformis (Fonscolombe, 1832) z hálky Žlabatky kalichové (Andricus quercuscalicis (Burgsdorf, 1783))

Odměnou mi bylo, že se tentokrát dokonce spářili. To pro mne bezpečně dokladuje příslušnost k jednomu specifickému druhu.

Synergus gallaepomiformis (Fonscolombe, 1832) z hálky Žlabatky kalichové (Andricus quercuscalicis (Burgsdorf, 1783))

Synergus gallaepomiformis (Fonscolombe, 1832) z hálky Žlabatky kalichové (Andricus quercuscalicis (Burgsdorf, 1783))

Křídla samice svou stavbou opět potvrzují blízkou příbuznost rodu Synergus se samotnými Žlabatkámi.

Synergus gallaepomiformis (Fonscolombe, 1832) z hálky Žlabatky kalichové (Andricus quercuscalicis (Burgsdorf, 1783))

Poměrně velký a světlejší byl tento samce rodu Synergus. Na přesné určení druhu si zde zatím netroufám.

Synergus sp. z hálky Žlabatky kalichové (Andricus quercuscalicis (Burgsdorf, 1783))

Synergus sp. z hálky Žlabatky kalichové (Andricus quercuscalicis (Burgsdorf, 1783))

Často pozorovaným parazitem v hálkách Žlabatky kalichové byla také Chalcidka z čeledi Kovověnkovitých (Pteromalidae). Jedná se o druh Mesopolobus amaenus (Wolker, 1834). Je příbuzný druhu Caenacis inflexa nalezeného již dříve u Žlabatky růžové. Myslím, že jak tato Kovověnka, tak i další druhy v tomto výčtu byly však spíše parazity jedinců rodu Synergus. Jestli z nich některé napadly přímo larvu hostitelky samotné, dnes již zjistit nelze.

Mesopolobus amaenus (Wolker, 1834) z hálky Žlabatky kalichové (Andricus quercuscalicis (Burgsdorf, 1783))

Samice Kovověnky vypadá statně, měří ale jen 2.5mm.

Mesopolobus amaenus (Wolker, 1834) z hálky Žlabatky kalichové (Andricus quercuscalicis (Burgsdorf, 1783))

Samec je mnohem menší, okolo 2mm.

Mesopolobus amaenus (Wolker, 1834) z hálky Žlabatky kalichové (Andricus quercuscalicis (Burgsdorf, 1783))

Mesopolobus amaenus (Wolker, 1834) z hálky Žlabatky kalichové (Andricus quercuscalicis (Burgsdorf, 1783))

Mesopolobus amaenus (Wolker, 1834) z hálky Žlabatky kalichové (Andricus quercuscalicis (Burgsdorf, 1783))

Parazitem poměrně nevybíravým, jenž cizopasí na mnohých Žlabatkách, ale i jiných hostitelích, jsou zástupci Chalcidek čeledi Ormyridae, rodu Ormyrus sp.. Zde se jedná o běžný, avšak krásný druh Ormyrus nitidulus (Fabricius, 1804).

Ormyrus nitidulus (Fabricius, 1804) z hálky Žlabatky kalichové (Andricus quercuscalicis (Burgsdorf, 1783))

Také měl žízeň a tak vděčnému fotografovi chvilku postál.

Ormyrus nitidulus (Fabricius, 1804) z hálky Žlabatky kalichové (Andricus quercuscalicis (Burgsdorf, 1783))

Následující drobný druh Chalcidky nemám ještě určený. Našel jsem jeho mrtvolku v krabičce s hálkami Žlabatky kalichové.

Torymus cyaneus Boheman, 1834  z hálky Žlabatky kalichové (Andricus quercuscalicis (Burgsdorf, 1783))

Hojným druhem parazitujícím na našich Žlabatkách je Tmavka hnědá (Eurytoma brunniventris Ratzeburg, 1852). Již jsem ji popsal v článku o Žlabatce dřevní.

Tmavka hnědá (Eurytoma brunniventris Ratzeburg, 1852)  z hálky Žlabatky kalichové (Andricus quercuscalicis (Burgsdorf, 1783))

Tmavka hnědá (Eurytoma brunniventris Ratzeburg, 1852)  z hálky Žlabatky kalichové (Andricus quercuscalicis (Burgsdorf, 1783))

Její sameček (tento jen 1.2mm) je někdy vskutku velmi drobný a něžný.

Tmavka hnědá (Eurytoma brunniventris Ratzeburg, 1852)  z hálky Žlabatky kalichové (Andricus quercuscalicis (Burgsdorf, 1783))

Tmavka hnědá (Eurytoma brunniventris Ratzeburg, 1852)  z hálky Žlabatky kalichové (Andricus quercuscalicis (Burgsdorf, 1783))

Překvapením pro mne byla i drobná samice Krásenky (Torymidae) druhu Megastigmus dorsalis (Fabricius, 1798). Je to druh na jižní Moravě hojný. Již jsem jej nafotil lépe na jiných Žlabatkách, jejichž příběh pro Vás teprve připravuji. Proto detaily o něm raději později. Zde jej uvádím jen jako položku ve výčtu parazitů.

Megastigmus dorsalis (Fabricius, 1798)  z hálky Žlabatky kalichové (Andricus quercuscalicis (Burgsdorf, 1783))

I po letech suchá kotvice ukrývá mnohdy život. Třeba v ní naleznete drobného zimujícího Plže.

z hálky Žlabatky kalichové (Andricus quercuscalicis (Burgsdorf, 1783))

Ten zde rozhodně není parazitem, ač mezi příležitostné komenzály jej můžeme zařadit.

z hálky Žlabatky kalichové (Andricus quercuscalicis (Burgsdorf, 1783))

Žlabatka kalichová je výjimečnou Vosičkou. Naučila se brát a také dávat. Ví, že je ohrožena parazity a tak jim nabídne šidítko – pletivo vnější ztustlé hálky kotvice. Ať se v něm vyřádí a dají samotné larvě Žlabatky pokoj. Snad jí to i částečně vychází. Avšak nic neroste do nebe. Neustálý boj druhů určitě přinese změnu. Ať už Žlabatce, nebo kterémukoliv jinému rostlinnému i živočišnému druhu.

Galerie fotografií

Reklamy

Jiří Švábík se představuje:

V životě člověka mnohé věci nadchnou a pak zase omrzí. Příroda mne ale stále vždy znovu překvapí a zabaví (alespoň zatím). Jsem amatér a své foto příběhy z přírody píši pro sebe a svou rodinu. Já je narcisticky čtu, rodina ne. Tak už to je.
Příspěvek byl publikován v rubrice Cynypoidea (Žlabatky), Hymenoptera. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Jedna reakce na Žlabatka kalichová a Červená královna

  1. Nádherně nafocené a opět zajímavě napsané.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s