Žlabatka dubová a Červená královna

jako 452  4.8mm, z halky C. quercusfolii parazite!!!!Podrobně jsem se již zabýval Žlabatkou dubovou, tvořící Duběnky na listech Dubu. Larvy těchto Vosiček jsou ve svých kulovitých hálkách dobře chráněny před nepřízní počasí, nejsou ale zcela imunní proti predaci a parazitismu (Červená královna). Sám jsem již několik takových případů příživnictví u této Vosičky pozoroval.

Obě larvy na následujícím obrázku jsou parazitní. Obě dvě vyrostly uvnitř jedné hálky Žlabatky, živíce se spolu s hostitelkou zprvu pravděpodobně rostlinnou potravou, samotným pletivem hálky, či snad jen rostlinnými šťávami z ní prýštícími. Pro tři larvy, dorost tří různých druhů Vos, muselo být v malé komůrce Duběnky opravdu těsno.

Žlabatka dubová (Cynips quercusfolii Linnaeus, 1758)  halka parazitovana hned dvemi parazity!!

Jakmile se hostitelská larva Žlabatky dubové zakuklila a přeměnila v dospělce, pustily se larvy parazitů do hostiny. Na povrchu té bělavé jsou ještě znát zbytky kutikuly dospělé Žlabatky. Jen škoda, že se mi tohoto parazita nepodařilo dochovat v imago.

parazit   Žlabatka dubová (Cynips quercusfolii Linnaeus, 1758)

Spolubydlící této larvy byla larva také parazitní, náležející ale úplně jinému druhu Chalcidek. Jak bezbranně vypadá! Ale asi se Vám moc nelíbí, viďte? No ony si holt larvy parazitních Vos tělo neholí, ústa nemalují, hedvábnou róbu či šperky pro pobyt uvnitř hálky také zcela jistě nevyužijí.

Torymus auratus (=nitens) (Geoffroy in Fourcroy, 1785)   Žlabatka dubová (Cynips quercusfolii Linnaeus, 1758)

Po zakuklení však začíná vypadat alespoň méně „červovitě“.

Torymus auratus (=nitens) (Geoffroy in Fourcroy, 1785)   Žlabatka dubová (Cynips quercusfolii Linnaeus, 1758)

Zadní strana docela hezké kukly je po celé své délce zdobena budoucím kladélkem. Trochu to připomíná na zádech nošený meč Samurajů nebo toulec se šípy Robina Hooda.

Torymus auratus (=nitens) (Geoffroy in Fourcroy, 1785)   Žlabatka dubová (Cynips quercusfolii Linnaeus, 1758)

Kukla zraje a uvnitř se rodí krásná Vosička. Lesklé barvy už přes tenkou kutikulu kukly prosvítají.

Torymus auratus (=nitens) (Geoffroy in Fourcroy, 1785)   Žlabatka dubová (Cynips quercusfolii Linnaeus, 1758)

A když se Krásenka vylíhne, člověk užasne. Jaká to proměna z tlustého, chlupatého a neholeného stvoření. Kam se na ni, se svou proměnou, hrabe Ošklivé kačátko! U Hmyzu jsou opravdu jednotlivá vývojová stádia diametrálně odlišná.

Torymus auratus (=nitens) (Geoffroy in Fourcroy, 1785)   Žlabatka dubová (Cynips quercusfolii Linnaeus, 1758)

Obdivuji, jak mnoho krásy příroda investovala do těchto drobných Vosiček!

Torymus auratus (=nitens) (Geoffroy in Fourcroy, 1785)   Žlabatka dubová (Cynips quercusfolii Linnaeus, 1758)

Dlouhé kladélko Krásenky není jen tak bezúčelné. Hálka Žlabatky dubové roste totiž velmi rychle. Všimněte si, jak drobná je mladá larvička Žlabatky uvnitř již poměrně velké Duběnky.

Žlabatka dubová (Cynips quercusfolii Linnaeus, 1758)

Většina hálek jiných druhů Žlabatek přitom bývá obvykle mnohem menší. Zdánlivě zbytečným zdá se zde tedy být prostor kolem centrální komůrky. Larva však instinktivně cítí, že velká hálka chrání před parazity a že je pro ni nejnebezpečnější právě doba, než rostoucí hálka překoná kritický poloměr. Takový, který již případný parazit není schopen snadno zdolat délkou kladélka. Soudím, že to bude někde kolem 4mm. Zamysleme se nad závody ve zbrojení těchto Vosiček, jedna se snaží urychlit růst hálky, druhá prodlužuje délku kladélka a jistě mění i čas parazitace.

Přikládám také fotografii křídel této Vosičky. Vím totiž zatím jistojistě jen to, že patří do rodu Krásenek (Torymus sp.). Podle literatury (R.Williams) je v hálkách Žlabatky dubové zaznamenán výskyt parazitů Krásenek Torymus auratus, T.cyaneus a T.flavipes. Mnou pozorovaný jedinec se rozhodně nepodobá Chalcidce, kterou jsem určil jako Torymus flavipes, té co parazitovala larvy Žlabatky růžové v příběhu Žlabatka růžová a Červená královna. T.flavipes i T.cyaneus mají trochu jiné znaky a navíc kratší kladélko. Z těchto tří druhů se tedy jedná tedy velmi pravděpodobně o Torymus auratus (=nitens) (Geoffroy in Fourcroy, 1785).

Torymus auratus (=nitens) (Geoffroy in Fourcroy, 1785)   Žlabatka dubová (Cynips quercusfolii Linnaeus, 1758)

Popsaný případ parazitace lze vykládat jako selhání. Nepoznala snad kladoucí parazitní Vosa, že už je larva Žlabatky parazitovaná? Možná. Spíše ale chytře přidala vajíčko svého potomka, jenž nejprve spolu-spořádal larvu hostitelské Žlabatky a později by si byl udělal hostinu i z oné parazitní larvy Krásenky. Parazitoid parazitoida parazita není u těchto Vosiček nic neobvyklého. Mohl to být zástupce rodů Eurythoma, Glyphomerus nebo Eupelmus. Tato larva nepřežila mé, ne dost šetrné zacházení, takže se to už, bohužel, nikdy nedozvíme.

Následující pozorovaný případ příživnictví u Žlabatky dubové byl rovněž velmi poučný. Když jsem totiž Duběnku Žlabatky dubové rozlomil, uviděl jsem, že drobná parazitní larva již svého hostitele zahubila a komůrku ke kuklení si zhotovila blízko povrchu hálky.

Periclistus brandtii (Ratzeburg, 1831)   Žlabatka dubová (Cynips quercusfolii Linnaeus, 1758)

Kuklení se dalo čekat záhy, neboť již bylo vidět trus larvy (to černé na fotografii nejsou oči), který larva uvolňuje až v posledním instaru.

Periclistus brandtii (Ratzeburg, 1831)   Žlabatka dubová (Cynips quercusfolii Linnaeus, 1758)

Na zadečku kukly byly pak, kromě trusu, rovněž vidět i stopy po kutikule hostitele, asi byl také sežrán až jakožto kukla, nebo již dospělá Žlabatka! Pozoruhodné.

Periclistus brandtii (Ratzeburg, 1831)   Žlabatka dubová (Cynips quercusfolii Linnaeus, 1758)

Kukla ve své komůrce působí bezbranně.

Periclistus brandtii (Ratzeburg, 1831)   Žlabatka dubová (Cynips quercusfolii Linnaeus, 1758)

Na detailu lze vidět, že se uvnitř již vybarvuje dospělá parazitní Vosička. A je vidět spodní kýl, známý to znak Žlabatek!

Periclistus brandtii (Ratzeburg, 1831)   Žlabatka dubová (Cynips quercusfolii Linnaeus, 1758)

A zde ji máme. Je to krásná Vosička, ale copak-copak? Tuto Žlabatku přece už známe! Tak jako v hálce Žlabatky růžové i zde nacházíme samečka parazitní Žlabatky druhu Periclistus brandtii (Ratzeburg, 1831), o které jsem Vám už vyprávěl! Je to tím pozoruhodnější, že ani Williams, ani jiné zdroje ji jako parazita Cynips quercusfolii neuvádí! Prý snad je to parazit jen larev Žlabatek rodu Diplolepis. Tak to tedy rozhodně nesouhlasím!

Periclistus brandtii (Ratzeburg, 1831)   Žlabatka dubová (Cynips quercusfolii Linnaeus, 1758)

Periclistus brandtii je inteligentní Vosa, což se mi snad snažila dokázat vzpřímeným postojem na zadních nohou.

Periclistus brandtii (Ratzeburg, 1831)   Žlabatka dubová (Cynips quercusfolii Linnaeus, 1758)

Jakou technikou prolomí tato Vosička obranu Žlabatky, tedy rychle rostoucí hálku, nevím. Nedisponuje dlouhým kladélkem, takže buď k parazitaci dochází brzy po vytvoření hálky, nebo je larva P.brandtii pohyblivější a schopna aktivně vyhledat larvální komůrku ve středu hálky. Dle chodbiček v dužnině hálky a také dle svých dalších pozorování příživnictví tohoto druhu P.brandtii u jiných Žlabatek se přikláním k oné druhé variantě.

Žlabatka dubová, se svými Duběnkami, je okrasou naší přírody. Jak vidno, parazitů, kontrolujících její četnost má tento živočich také dost. Život je prostě boj a naše Žlabatka jej jistě nehodlá vzdát. Věřím, že tato krásná Vosička u nás přežije a my se budeme s jejími hálkami setkávat i nadále. Vždyť teď už to bude naše stará známá.

Galerie fotografií

Advertisements

Jiří Švábík se představuje:

V životě člověka mnohé věci nadchnou a pak zase omrzí. Příroda mne ale stále vždy znovu překvapí a zabaví (alespoň zatím). Jsem amatér a své foto příběhy z přírody píši pro sebe a svou rodinu. Já je narcisticky čtu, rodina ne. Tak už to je.
Příspěvek byl publikován v rubrice Chalcoidea (Chalcidky), Cynypoidea (Žlabatky), Hymenoptera, Parazitismus, Rozmnožování. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Jedna reakce na Žlabatka dubová a Červená královna

  1. Petr Dobrý napsal:

    Moc zajímavé. díky za článek a mnoho pro mě nových informací

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s