Žlabatka růžová a Orthopelma mediator

Orthopelma mediator maleTento text navazuje na jiný můj článek. Doporučuji proto nejprve číst příspěvek o Žlabatce růžové.

Orthopelma mediator (Thunberg, 1822) je drobná Vosička z čeledi Lumkovitých (Ichneomonidae), řádu Blanokřídlých (Hymenoptera). Věřte, nechci zde ohromovat (z knih vyčtenými) latinskými jmény, mnohem raději bych tento druh pojmenovával názvem českým. Bohužel ale tento drobný Lumek české jméno zatím nemá. Abychom se vyhnuli falešným latinářským exhibicím, říkejme mu tedy prostě jen – Lumek.

Lumek je živočich, dobře známý jakožto zákeřný tvor, jenž pro svou larvičku zabíjí ostatní „nevinné“ tvory. Tak nám jej alespoň vykreslili bratři Čapkové ve své slavné hře „Ze života hmyzu“. Tento jejich popis není zcela přesný (Lumci Hmyz přímo nezabíjí) a je trochu zavádějící. Dělá totiž z Lumka tvora obdařeného stigmatem zlého, zákeřného jedince, který ubližuje druhým. (Ač to jistě nebyl záměr bří Čapků, ti mířili svůj kritický osten do řad lidí.) Sám institut parazita je všeobecně považován za zavrženíhodný a snad i já jsem k takovému hodnotícím popisu tohoto typu soužití v předchozích článcích nechtěně přispěl. Teď je ovšem příležitost to napravit. „Nečiň jiným, co nechceš, aby činili tobě“, tak zní jedno z mnoha doporučení filozofa Konfucia. Podmínka, jak prožít harmonický, nekonfliktní život, vedoucí snad k reinkarnaci, nebo k nirváně či k nějakému jinému druhu ráje. Kdyby to ovšem parazité, v bláhové snaze o spasení, opravdu udělali, došlo by k obrovskému přemnožení některých hostitelských organismů! Podívejme se na život pohledem drobného Lumka. Třeba se pak náš názor na parazity změní.

Lumek (O. mediator) je druh vázaný svým vývojem na hálky Žlabatky růžové (Diplolepis rosae (Linnaeus, 1758)). Jak jsem již popsal v příspěvku o této Vosičce, komunita živočichů obývající hálky Žlabatek je poměrně druhově pestrá. Lumek klade vajíčka přímo do mladých larev Žlabatek, jeho larva pak postupně zevnitř konzumuje nepotřebné tkáně hostitele, který ovšem stále žije a plní svou roli stavitele komůrky. Těsně před zimou už je z hostitele jen tenký, i když stále živý „kabát s kusadly“. I ten ale parazitoid nakonec spořádá. V domě, zvaném hálka, má Lumek za sousedy jiné Žlabatky. A s těmi už žije v dobrých vztazích. Nijak se vzájemně neohrožují. Zimu přečkává Lumek jako klidová larva, stejně jako Žlabatky.

Larva Lumka se larvě hostitelské Vosičky moc nepodobá, je delší a štíhlejší. Tak, jako i klidová larva Žlabatky, má patrné zárodky složených očí dospělce. (Měřítko na následujících fotografiích představuje vždy dlouhá linka vlevo dole. Vyznačuje úsek, který ve skutečnosti měří 1 mm.)

Orthopelma mediator

Komůrku v bedeguáru larva Lumka téměř zcela vyplňuje.

Orthopelma mediator

A jakmile se po zimě oteplí, larva se zakuklí. Kukla sice ještě připomíná larvu, ale nese i základní znaky budoucí dospělé Vosičky.

Orthopelma mediator

Nohy, tykadla, křídla, složené oči a také kladélko na konci zadečku. Můžeme tedy už nyní prozradit sladké tajemství: „Bude to samička“.

Orthopelma mediator

Pro Vás jsem přeměnu v dospělce fotil na volném prostoru, mimo bedeguár.

Orthopelma mediator

V přírodě pochopitelně vývoj stále probíhá uvnitř bývalé komůrky Žlabatky.

Orthopelma mediator

Kukla se postupně probarvuje a dozrává. Tělní přeměna se dokončuje.

Orthopelma mediator

A po pár dnech až týdnech (v závislosti na teplotě) se objevuje dospělý Lumek.

Orthopelma mediator

Je to čiperný, krásný živočich o délce těla asi 3 až 5mm. Jako jeden z prvních parazitů hledá na větvičkách a pupenech Růže šípkové nakladená vajíčka a malé larvy Žlabatek. Zda sluchem, čichem nebo svým „dvacátým šestým smyslem„, to nevím. Ale nachází je neomylně.

Orthopelma mediator

Detail zadečku s kladélkem ukazuje, že hlavním smyslem života samice Lumka je právě naklást vajíčka, zabezpečit další generaci. A opět, jako i u Žlabatek, samečka není bezvýhradně potřeba. Samice umí naklást vajíčka i partenogeneticky.

Orthopelma mediator

Podívejte se Vosičce do očí. Mohli byste jí mít parazitický způsob života za zlé? Obvinit ji ze zákeřnosti, když pouze plní své rodičovské povinnosti?

Orthopelma mediator

Jak jsem řekl, nepotřebuje pro rozmnožení nezbytně samečka. Avšak samečci jsou u tohoto Lumka známí. Jejich četnost je ve srovnání s četností samečků Žlabatek dokonce mnohem vyšší.

Orthopelma mediator male

Samec se pozná jednoduše – nemá kladélko.

Orthopelma mediator male

Pro úplnost determinace přikládám fotografii křídel tohoto Lumka. Jeho žilnatina je jednoduchá, ale přece jen docela hustá. Alespoň ve srovnání se Žlabatkami a hlavně s Chalcidkami.

Orthopelma mediator

IMG_3471_3477_3526_3531

Předchozí fotografie byly pořízeny na jedincích z jednoho bedeguáru (asi 15 jedinců, 4 samci). Lumky jsem pozoroval zrozené také v jiných hálkách. Tentokrát se vylíhlo několik samců a po pár dnech i samic. Pokusil jsem se je navzájem spářit. Následující fotografie ukazuje rozdílný tvar těla samice (vlevo vpředu) a samce. Samice plná vajíček, její sourozenec (ze stejné hálky, ne nutně stejných rodičů) je mnohem štíhlejší, možná vyčerpán dny čekání na samici.

Orthopelma mediator

Námluvy jsou založené na krátké komunikaci. Sameček chvějivým pohybem tykadel, vlastním všem Lumkům, detekuje své šance u samičky. Nevím, jestli ten kmitavý pohyb dává jen čichovému vjemu prostorovou, směrovou složku, nebo zda se jedná o komplikovanější smysl jako je třeba vjem elektrického, či elektromagnetického pole. Nebo tím snad samičce i zpátky odpovídá? Tento pár se spářil velmi ochotně. Tedy důkaz, že k sobě samec se samicí opravdu druhově patřili a uměli se na podstatných věcech domluvit. Ať už to bylo zvukem lidem neslyšitelným, nadbíháním a tanečními pohyby, nebo možná řečí pachů a vůní.

Orthopelma mediator

Pokud jste četli můj příspěvek o Žlabatce růžové, pak víte, že jsem ji před časem pozoroval na větvičce Růže šípkové klást svá vajíčka. Po 16 dnech jsem na tutéž větvičku vypustil i toho dne zrozenou samičku Lumka (zatím neoplozenou). Velmi rychle poznala, že hostitelské larvy Žlabatky jsou již připraveny.

Orthopelma mediator female

Tykadly zaměřila místo vpichu a okamžitě začala klást své parazitní potomstvo.

Orthopelma mediator female

Je vidět, že to, co jsme prozatím považovali za kladélko, je pouze jakousi pochvou. Lumek ji asi používá jako senzorický naváděcí systém a zároveň jako ochranu před poškozením onoho veledůležitého, tenkého a chirurgicky přesného parazitačního nástroje.

Orthopelma mediator female

Po vypreparování ovipositoru (kladélka) je jasné, od čeho se výrobci injekčních jehel pravděpodobně nechali inspirovat. Kladélko Lumka je velmi tenké a přitom ohebné a tuhé. Pro jasnější představu o velikosti přikládám (vpravo dole) i výřez fotografie vlasu mé dcery. Kladélko je mnohem tenčí než lidský vlas! Lumek s ním totiž musí napíchnout drobnou larvičku Žlabatky brzy po jejím vylíhnutí. Navíc je kladélko duté! K tomu, znát přesnou strukturu v průřezu, ale již bude potřeba mikroskopu. (Měřítko zde představuje dvoulinka vlevo dole. Vyznačuje úsek, který ve skutečnosti měří jen desetinu milimetru.)

IMG_3761_3767_1

Lumek (O. mediator) je u Žlabatky růžové jedním z nejčastějších parazitních druhů. Je to parazitoid parazita, neboť i Žlabatka parazituje na keři Růže. Takže pokud by Lumek Žlabatku neparazitoval, došlo by k jejímu přemnožení, potažmo k decimování keřů Růže! (Buďte klidní, v přírodě by Lumka rychle zastoupil nějaký jiný regulační prvek.) Žlabatku, jako druh, Lumek nijak neohrožuje. Opět se setkáváme s tím, že u Hmyzu o samotného jedince nejde, podstatou je zachování druhu, jeho pokračování v rámci koexistence s jinými. Lumek je sice parazitoid v tom smyslu, že pro konkrétního jednoho jedince hostitelské Vosičky je jeho přítomnost fatální. Ovšem pro druh Žlabatek Lumek parazitoidem není, nikdy jeho parazitace nevede k vyhubení celého druhu. Uvědomme si, že Lumek je svým vývojem na larvy Žlabatky (i ochranu její hálky) odkázán! Pokud by Žlabatka vymřela, měl by jeho druh sám potíže přežít.

Tak jako myslivci chápou odstřel slabé zvěře jako čin správný a prospěšný (tento názor nechci obhajovat), i Hmyzí predátoři a parazité v podstatě Žlabatce vnutili její životní styl, ze kterého dnes už ale hostitel těží. Je to soužití druhů, kterému se obě strany již dávno přizpůsobily. Svým parazitním stylem života Lumci dobře kontrolují četnost Žlabatek a udržují ji na úrovni, která vyhovuje jak Žlabatkám, tak i Lumkům. A navíc je šetrná k Růžím i jejich pěstitelům. Soužití jedinců vždy vede k soutěži, a tím i k útlaku a následné adaptaci na něj. Parazitismus u živočichů je tedy třeba chápat spíše jako jiný způsob predace, jiný způsob obživy. Ne zavrženíhodný, jen jiný.

Rčení „Kdo je bez viny, nechť hodí kamenem!“ bere morální právo stěžovat si na chování Lumka nejen Žlabatkám – parazitujícím na Růži. Odsuzovat by je neměli ale ani lidé, predátoři a parazité závislí svým životem na konzumaci částí rostlinných a živočišných těl.

Hodnocení Lumka, vrahouna a parazita, se také změní, když zjistíme, že i on sám je někdy „nevinnou obětí“ a má také své parazity. Jsou jimi dva druhy Chalcidek. Prosím přečtěte si o nich v mých dalších příspěvcích. Snad pak parazitismus budeme brát opravdu jen jako další, běžný projev soužití.

Diplolepis rosae, Orthopelma mediator, Torymus bedeguaris/rubi, Pteromalus bedeguaris, Červená královna

Galerii fotografií

Reklamy

Jiří Švábík se představuje:

V životě člověka mnohé věci nadchnou a pak zase omrzí. Příroda mne ale stále vždy znovu překvapí a zabaví (alespoň zatím). Jsem amatér a své foto příběhy z přírody píši pro sebe a svou rodinu. Já je narcisticky čtu, rodina ne. Tak už to je.
Příspěvek byl publikován v rubrice Cynypoidea (Žlabatky), Hymenoptera, Parazitismus. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s