Kalamita jménem Obaleč modřínový

Obalec modrinovy  1.2cm „Jeho znalost jazyka je hotová katastrofa“ prohlásil kdysi zaníceně jeden z mých příbuzných na adresu svého známého. Můj tehdy čtyřletý syn, hrající si opodál, automaticky deklamoval: „Katastrofa – konec světa!“. Všichni jsme se zasmáli – nespravedlivě onomu dítěti. K pousmání ale ve skutečnosti bylo spíše použití silného výrazu oním moudrým dospělým. Je pozoruhodné, kolik expresivních, tísnivých, naléhavých a burcujících slov jsme ochotni použít v případě, že nám prostě okolí nejde na ruku. Za katastrofu jistě lze považovat tajfun, zemětřesení, extrémní bouřky, požáry, záplavy, erupce sopek, tsunami. Ale něčí vzhled, chování či znalosti by jistě neměly býti zvány katastrofálními. Stejně jako je zbytečné za katastrofální označovat stav ekonomiky, kulturní úroveň národa nebo třeba sportovní výsledky nějakého fotbalového klubu.

Podobně lidé nadužívají slovo Kalamita. Definice z Wikipedie říká, že: „Kalamitou označujeme nějakou větší nehodu, neštěstí, pohromu, havárii či živelní katastrofu (často i jejich vzájemnou kombinaci) obvykle s velkým dosahem a mimořádnými následky. Zpravidla se jedná o událost, která nepříjemně zasahuje do života většího množství lidí a nějak výrazně komplikuje aktuální společenskou situaci.“ Definice není přesná, Kalamitou označujeme totiž zejména takovou katastrofu, kdy dojde k výraznému zesílení jinak běžného jevu. Třeba napadne mnoho sněhu a nelze tedy vyjet autem, prší více a déle než jindy až jsou zaplaveny pole a lidská obydlí, a bohužel také velmi často když se přemnoží nějaký „škodlivý“ živočich či rostlina. Kalamitní výskyt Řas v rybnících zasviněných fosfáty z praček, Kalamitní výskyt Lýkožrouta ve smrkových stejno-věkových monokulturách ale i Kalamitní výskyt Mšic, Slunéček, Vos….. Odborníci biologové o Kalamitách obvykle moc nemluví. Boj jednotlivých živočišných druhů totiž považují za přirozený, zdravý vývoj. Jsou si jisti zákonitou dočasností přemnožení kteréhokoliv druhu na konkrétním stanovišti (člověka nevyjímaje). A věří v samo-ozdravnou schopnost přirozeného společenstva.

Při procházce jehličnatým horským lesem často zahlédnete trsy jehliček různě napadené rzí, zlomené a zaschlé. Napadlo by Vás při pohledu na podobnou takovou větvičku, že je obydlím drobného Motýlka, jehož přemnožení bylo prohlášeno za snad největší Kalamitu v dějinách Krkonoš a Jizerských hor [Krkonoše, Krnap]? Alespoň se na jeho vyhubení svedla asi největší chemická bitva na území České republiky. Horské Smrky Krkonošských lesů, jež boj s Motýlkem po staletí zvládaly, byly tehdy oslabeny imisemi působenými člověkem Hospodářem. Bylo to jen dílo několika let a stromy začaly svůj boj s imisemi a následně i „škůdcem“ prohrávat.

Obaleč modřínový (Zeiraphera griseana (Hubner, 1788))

Větvička se zaschlými jehličkami slouží za úkryt a domov housence Obaleče modřínového (Zeiraphera griseana (Hubner, 1788)), malého Motýlka, jenž v Evropě napadá zejména Smrk, v některých Alpských zemích naopak Modřín nebo Borovici [OchranaLesa]. Až bližší pohled na takovou ohnutou a polosuchou větev odhalí drobnou, dobře ukrytou housenku (vlevo), která jednu po druhé konzumuje jehličky od těch nejmladších a postupuje po větvičce systematicky dál a dál. Vpravo je vidět už oholený, dřevnatý zbytek. A věřte, larva Obaleče modřínového je neustále hladová.

Obaleč modřínový (Zeiraphera griseana (Hubner, 1788))

Musíte být trpěliví, abyste housenku zahlédli. Ta moje nakonec také vykoukla.

Obaleč modřínový (Zeiraphera griseana (Hubner, 1788))

No vlastně ona ve skutečnosti nevykoukla, ale jak jen správně nazvat průzkum situace vystrčením zadečku? Zadní konec housenky Obaleče je obrven dlouhými citlivými chloupky, takže tato pohmatem přesně pozná, jak mnoho že jí ten zvídavý člověk její úkryt poškodil.

Obaleč modřínový (Zeiraphera griseana (Hubner, 1788))

Zlomyslně jsem ji z úkrytu vyjmul a vypustil mezi jehličky čerstvé smrkové větvičky. Byla v ní ihned jako doma.

Obaleč modřínový (Zeiraphera griseana (Hubner, 1788))

Okamžitě začala jehlice spřádat a tvořit si tak nový příbytek.

Obaleč modřínový (Zeiraphera griseana (Hubner, 1788))

Housenka Obaleče modřínového se obvykle 5x svléká, než se spustí na zem a v hrabance zakuklí. Úkryt pro taková svlékání tvoří opět svazek vlákny upevněných jehliček.

Obaleč modřínový (Zeiraphera griseana (Hubner, 1788))

Larva, kterou jsem vyjmul z podobného úkrytu, už byla trochu starší. Snad poslední larvální instar?

Obaleč modřínový (Zeiraphera griseana (Hubner, 1788))

Vzal jsem si ji tedy domů a nechal ji v hrabance zakuklit. Kuklu jsem pak z jemného zápředku vyjmul a vyfotil na pozadí zelené větvičky. Trochu nepřirozené, já vím.

Obaleč modřínový (Zeiraphera griseana (Hubner, 1788))

V přírodě takhle kuklu jistě nenajdete, zimu by nepřežila.

Obaleč modřínový (Zeiraphera griseana (Hubner, 1788))

Můj Obaleč modřínový přespal zimu na balkóně a jeho imago se narodilo brzy na jaře. Asi by chtělo vylétnout a najít si partnera, rozmnožit se …

Obaleč modřínový (Zeiraphera griseana (Hubner, 1788))

Vezmu na sebe tu odpovědnost a nechám ho letět? Co když zrovna ten můj bude otcem nebo matkou těch nespočtů Obalečů co pak způsobí další Kalamitu!? Ne, jen ať si letí. Nevěřím, že by si s ním příroda neporadila!

Všimněme si však ještě té druhé, nezbytné části oné definice Kalamity z Wikipedie. Tedy faktu, že se jedná o katastrofu, která musí škodit člověku! Nikdo nezve Kalamitou přemnožení tvora v takovém případě, kdy tento člověku neškodí. Ale běda, když tomu tak je! My lidé totiž své bytí nadřazujeme ostatním živočichům. Právo hájit naše lidské zájmy všemi prostředky je nade vši pochyby a celá lidská morálka je přizpůsobena k obhajobě tohoto práva. Člověk neustále vede konvenční, chemickou i biologickou válku proti přenašečům infekčních nemocí, proti škůdcům mařícím úsilí zemědělců, proti bodavému Hmyzu. Oprávněná snaha omezit infekční nemoci, zabezpečit lidem potravu, zdroje surovin, obydlí, hygienu – to vše je pochopitelné. Ale už ne každý prostředek k dosažení těchto cílů je ospravedlnitelný!

Není snadné hospodařit na polích, ba ani v lesích. Tedy uplatňovat vlastnictví takovým způsobem, kdy je krajina zvelebována. Kdy je myšleno ne na okamžitý zisk, ale hospodaření se moudře plánuje na léta i desetiletí dopředu. Někde se to dokonce daří. Pěstování zemědělských plodin v monokulturách je ale bohužel vždy porušením rovnováhy sil, vždyť všechny organismy bojují o rovnou příležitost. Udržet pak stabilitu vyžaduje násilí. Pokud člověk začne třeba pěstovat v lánech Zelí, Motýl Bělásek je pronásledován, chceme-li pěstovat brambory, Mandelinka bramborová je téměř třídní nepřítel, když potřebujeme do benzínu více levných příměsí, Krytonosci žijící na Řepce olejce jsou prohlášeni za škůdce. „Jediná opravdová rovnováha je ta, co nastolil člověk! Nesouhlasíte? Jste tedy také ti militantní grínpís? Vždyť hrozí Kalamita! Tedy je potřeba použít zbraně biologické, chemické, prostě všemi prostředky vykořenit zlo i s kořeny! Ženevské konvence o chemických zbraních, doporučení rady OSN a podobné záležitosti sem nepleťte. Koho by zajímal nějaký živočišný druh, když potřebujeme levnější benzín nebo více dřeva pro naše domy!“ Lidský zájem mi zní v uších jako řinčení zbraní.

Obaleč modřínový (Zeiraphera griseana (Hubner, 1788))

Čas od času se vždy najde nějaký nerozumný živočišný druh, jenž nepochopí svou určenou roli, tedy buď člověku nepřekážet, nebo vymřít. Aby všudypřítomný a nezpochybnitelný lidský zájem ponechal na pokoji alespoň ostrůvky původní přírody, zřizují moudří lidé rezervace a národní parky. Jak já to chápu, nezřizují je pro sebe, pro své potomky, pro svou rekreaci ani z žádného jiného zištného zájmu. Motivací snad má být chránit přežití posledních zbytků nezávisle na člověku se rozvíjející přírody v krajině, kde člověk přirozený mezidruhový boj stejně už dávno vyhrál. Člověk zvaný Hospodář je podle mne v takovém vyhrazeném a chráněném území sám brán za škůdce a nemá tam tedy co dělat.

Slova „katastrofa“ nebo „Kalamita“ používáme velmi často a značí přímé ohrožení zájmů. Pojmy jako „plevel“, či „škůdce“ přímo vytyčují cíl útoku. Co nás vede k užívání takových silných slov? Snažíme se tak ovlivnit okolí, dopředu si připravit prostor pro radikální, razantní a nekompromisní zásah. Ospravedlnit nasazení chemických prostředků, omluvit použití mechanizace kácející porosty lesů a dopravu dřeva k pile i v takových lokalitách, kde je z důvodu ochrany přírody vstup omezen. Tam kde utržení květu je pod hrozbou pokuty zapovězeno, kde ublížit živočichovi je málem trestné, Hospodář pro údajnou ochranu lesa narušuje celý ekosystém.

Člověk Hospodář tehdy, v letech sedmdesátých, zachránil stromy (a tím své dřevo) stojící mimo, ale i na území národního parku Krkonoše. Bohužel za použití obrovského množství chemikálií. Dnes už nikdo nezjistí, kolik rostlinných a živočišných jedinců, ba i celých druhů, člověk svým zásahem proti Obaleči modřínovému mimoděk zlikvidoval. Obaleč sám chemickou válku přežil. Od té doby byl ale zařazen na listinu pronásledovaných Kalamitních druhů, tedy takových, proti kterým lze tvrdě zasáhnout bez další diskuse. Pokud jde o živočichy a rostliny, seznam Kalamitních druhů si nevedou. Kdyby ano, přemnožený druh Homo sapiens by byl jistě na prvním místě.

Galerie fotografii

Advertisements

Jiří Švábík se představuje:

V životě člověka mnohé věci nadchnou a pak zase omrzí. Příroda mne ale stále vždy znovu překvapí a zabaví (alespoň zatím). Jsem amatér a své foto příběhy z přírody píši pro sebe a svou rodinu. Já je narcisticky čtu, rodina ne. Tak už to je.
Příspěvek byl publikován v rubrice Lepidoptera (Motýli). Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

5 reakcí na Kalamita jménem Obaleč modřínový

  1. JARDA napsal:

    Prevíti zas … !! Zdar, J.

  2. Helena napsal:

    Děkuji za nádhernou,odbornou fotoreportáž.

  3. letitiatiba napsal:

    Dobrý deň želám.
    Rada občas nakúkam na váš blog, dozviem sa tu veľa zaujímavého. Ale dnes by som vás rada poprosila o pomoc. Pred vchodom sa nám usídlil zaujímavý živočích. Na internete sa mi nepodarilo nájsť dostatok innformácií, ale s vašimi skúsenosťami by ste ho možno vedeli aspoň približne určiť. Verím, že vás zaujme.
    Obrázky aj približný popis správania nájdete na mojom blogu: http://letitia-tiba.blogspot.sk/2013/06/fascinujuce-pozorovania-kutavka.html

    Budem rada, keď sa na to pozriete.
    Želám vám radostný deň
    Letitia.

    • Dobrý den, děkuji za zájem. V případě té Vosičky se jedná se vši pravděpodobností o Odynerus spinipes, Hrnčířku zednickou. Je to Vosička, která dovede pěkně bodnout – tak opatrně. Navíc se nějak na dálku vždy dozví, že její schránka s potomstvem byla narušena. Velmi zajímavá Vosička, sám jsem ji také několikrát pozoroval, ale když on už o ní Marcel Safír (spisovatel a fotograf) asi vše zajímavé vypověděl.
      Ty jamky v písku budou asi opravdu od Mravkolva.
      Gratuluji k pěknému blogu.

      • letitiatiba napsal:

        Ďakujem za odpoveď (za pochvalu 😉 aj za cenné informácie).
        A želám veľa radosti a zdaru.
        Letitia.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s