Kopulace 3, Kudlanka

Ač nerad, neustále se vracím k tématu namlouvání, sexu a rozmnožování. Snad to někomu připadne až obsedantní, ale když ono v přírodě se téměř vše točí kolem sexu a plození! Hmyz většinu času žije skrytě, s výjimkou právě rozmnožování. Tehdy se prostě musí zviditelnit. A takovou příležitost si nemohu nechat ujít.

Dnes se s Vámi chci podělit o svá pozorování rozmnožování Kudlanky nábožné (Mantis religiosa (Linnaeus, 1758)) [Bláznivá Kudlanka]. Je to příběh z Pavlovských kopců, z okolí Dívčího hradu. Tam jsem na stepní lokalitě pozoroval Kudlanku, která mne zaujala nejprve svou velikostí a pak i barvou. Byla snad 7 cm velká s tlustým zadečkem a navíc překvapivě – byla světle hnědá. Obvyklá barva Kudlanek nábožných je světle zelená, avšak tato Kudlanka se svou barvou blížila spíše suchým travním stéblům. Wikipédia [Wiki/Kudlanka] i jiné zdroje uvádí, že Kudlanky jsou na jaře zelené a na podzim hnědé. Vzhledem i k jiným nepřesnostem uváděným v tomto zdroji si to dovolím zpochybnit. A doložím to i samcem z téže lokality, který byl ve stejnou dobu zelený (foto níže). Zdá se tedy spíše, že na jedné lokalitě se mohou současně vyskytovat jedinci rozdílně zbarveni. Ti hnědí jsou ovšem v silné menšině, přestože se jedná o stejný druh.

Pozorovaná Kudlanka byla tak velká, že její potravou mohl být i ten největší Hmyz v okolí. Viděl jsem, jak bez problému ulovila a spořádala velkého jedince Saranče vlašské (Calliptamus italicus (Linnaeus, 1758)). Z této velké Saranče zůstaly nakonec jen křídla a nohy. Vše ostatní Kudlanka pozřela.

Už následující den byla opět při chuti a pozoroval jsem, jak si pochutnává tentokrát na velkém exempláři Kobylky hnědé (Decticus verrucivorus (Linnaeus, 1758)).

Strávil jsem pozorováním Kudlančí samice nemálo času. Zpozorněl jsem ve chvíli, kdy jsem zahlédl opatrně se blížícího samce. Nehledal kořist, spíše myslel na chvilku rozkoše, roztoužen i vystrašen zároveň. O Kudlankách se ví, že samec je v průběhu, nebo po páření samotném někdy využit jako cenný zdroj bílkovin. Je totiž schopen dokončit kopulaci i v případě, že mu samice ukousne hlavu a proto, pokud má samice opravdu hlad, představuje kopulace pro samce nezanedbatelné riziko. Za běžných okolností je ovšem samice schopna ulovit si jinou kořist a v přírodě samec (téměř vždy) kopulaci přežívá.

Náš nápadník se nejprve obezřetně přiblížil a pak skočil rychle na samici. Nejprve přistál obráceně, ale ihned se na zádech partnerky otočil a začal s přípravami k páření.

Nikdy předtím jsem si nevšiml jak složité přívěsky (cerky) má samec i samice v oblasti pářících orgánů. Samec hmatem hledal samičí otvor,

a pak začala kopulace samotná. Zpočátku byl samec něžný,

ale již o chvíli později se do samice natlačil až na doraz. Hned byl patrný smysl některých samčích výrůstků (gonostyli). Zjevně samci pomáhají v tom, aby to s hloubkou proniknutí nepřehnal.

Kopulující pár setrval ve spojení asi 90 minut, přičemž samice Kudlanky přelezla několikrát na jinou větvičku. Nejevila ale ani snahu samce setřást, ani jej sežrat.

Znovu a znovu mne fascinoval kontrast mezi velikostí samičího a samčího zadečku. Ač to jsou detaily zasahující do soukromí Kudlanek, přesto Vám tyto záběry ukáži. Snad to nikoho nepohorší.

Kopulace skončila tak rychle jak začala. Samec náhle vytáhl svůj Aedeagus a rychle se samice slezl. Ve vteřině byl z jejího dosahu. Myslel si asi, že mu hrozí nebezpečí. Byl jsem přesvědčen, že jeho obava je zbytečná, neboť samice vypadala přežraná a apatická. Pomyslel jsem si něco o zbabělosti samečků. Ale už do půl hodiny po páření jsem onu Kudlanku zahlédl ulovit Saranče. A ihned ji začala požírat. Za další dvě minuty se další neopatrná Saranče ocitla v blízkosti samice. Naprosto konsternován jsem pozoroval, jak Kudlanka držící kořist v jedné přední noze, tou druhou elegantně máchla po druhé Sarančeti. A s jistotou ji ulovila!

Poté co spořádala Saranče číslo 1, pustila se nenasytně do čísla 2.

Nevěřil bych, že má samice takový apetit. V duchu jsem se samci omluvil – asi věděl o nenasytnosti Kudlančích samic své. Asi u samců platí, že „kdo uteče, vyhraje“.

Samice během následujících několika dnů trpěla vskutku nezvyklou žravostí. Její břicho stále rostlo. Jak se později ukázalo, připravovala se na snášení vajec. Kudlanky snáší vejce do snůšky v podobě ootéky, jakéhosi pěnového pouzdra s vajíčky. Taková ootéka je obvykle přichycena k rostlinám, ke kůře, ke kameni. Vejce v ní jsou dobře chráněna před nepřízní počasí, přežijí i zimní nepohodu. Ootéka naší Kudlanky měla snad 3 cm na délku a pro Kudlanku bylo její kladení velkým výkonem.

Následující obrázek zachycuje Kudlanku těsně po „porodu“, se zadečkem ještě rozšířeným.

Snad že ten výkon byl vyčerpávající, snad že se jen její život již naplnil, po pár dnech jsem Kudlanku zastihl, jak se posledními silami drží na suché větvičce. A za dalších pár desítek minut už nežila.

(Všimněte si černo-bílé skvrny u ramene. Tyto párové skvrny slouží u Kudlanek k odstrašení Ptactva. Vlastně mají imitovat oči nějakého většího tvora a Kudlanka je v případě ohrožení umí vhodně demonstrovat.)

Kudlanka se sice líhnutí svého potomstva nedočkala, ale nežila nadarmo. Už za pár týdnů se na ootéce objevily první malé Kudlanky. Nejprve jednotlivě, ale později v hojném počtu. Líhnutí se odehrálo ve dvou dnech, vždy těsně před polednem a těch malých Kudlanek mohlo být snad několik set.

Už na ootéce se snažily ulovit něco k snědku, ale velmi brzy pochopily, že je přece jen bezpečnější rozptýlit se mezi okolní rostlinstvo. Ani jednou jsem nepozoroval, že by se některé Kudlance podařilo ulovit sourozence. Zřejmě se zaměřují na poněkud menší kořist.

Kopulace a reprodukce Kudlanek nebyla aktem konaným pro radost ze sexu. Pro samce byla věcí rizikovou a pro samici až k smrti vyčerpávající. Přesto tato činnost byla smyslem a naplněním jejich života. Neoplozené samice Kudlanek kladou sice (partenogeneticky) vejce, z takových se líhnou ale pouze další samice. Samice Kudlanek jsou proto v přírodě často hojnější než samci. Naše mladé Kudlanky pocházely z oplozené snůšky, a tedy jsou zárukou, že rod Kudlanek na Pálavě nevymře ani po přeslici, ani po meči.

Galerie fotografií