O růžích na Vrbě, Bejlomorka růžicová, Rhabdophaga rosaria

Bejlomorka růžicová (Rhapdophaga (Dasineura) rosaria (Loew.1850)) Tento můj příspěvek je skutečně o Hmyzu, o Bejlomorkách. Dovolte mi ale, abych se úvodem nejprve omluvil za ten zdánlivě prvoplánový titulek! Nechtěl jsem být nikterak patetický, ani upoutat čtenářovu pozornost laciným romantizujícím titulkem typu „Růže v trní“. Vždyť kdykoliv se někde objeví podobná fráze obsahující pohromadě slova jako třeba „růže“, „trní“, „píseň“, „Slavík“, prostě ta v zamilovaných básních a v červené knihovně nadužívaná, já sám se také mimoděk otřesu nevolí. A to jsem prosím příslušník pohlaví, které skládá milostné básně a pěje pak za noci ódy pod balkónem milované dívky!

Usmáli jste se pochybovačně, nebo snad dokonce zamračili nesouhlasně? Striktně biologicky vzato potřebují samice, jakožto producentky velkých gamet, jakožto ty, co nosí a opatrují plod, aby samci setrvali po jejich boku déle než onu krátkou, slastnou chvilku nezbytnou (dle samců) ke zplození nového života. Aby následně také zabezpečili rodinu materiálně, aby ji ochránili před nepřáteli. Zájmem samic je tedy najít takového samečka, jenž je ochoten kolem nich poskakovat, natřásat se, slibovat jim hory doly (alespoň tedy věrnost a lásku), opěvovat jejich krásu, zahrnovat je přepychem. Samičky si podvědomě hledají partnery, ochotné tuto romantickou předehru podstoupit a i podle její míry a kvality si vybírají (avšak nejen podle tohoto). Romantický sameček je totiž příslibem věrnosti, vhodným snad i nezáletným partnerem a budoucím opatrovatelem rodiny. To samičky jsou většinou těmi snícími, pasívně očekávajícími, romantika v jejich podání je povětšinou jen to přijímání. (Proto ona ženská záliba ve sledování romantických filmů, proto ta obliba románů z edice Červené knihovny!) Avšak vězte – právě samci jsou aktivními nositeli vši té skutečné, rafinované romantiky! To oni začali romanticky zpívat, oděli se v barevný, líbivý háv, to oni vystavěli pro samičky bezpečná hnízda. (Také skládají básně a opery, staví jachty, platí útratu v restauracích a třeba i celou dovolenou…) Nehaním zde ani v nejmenším zásluhy či roli samic; vždyť ony si dovedly celou tu společenskou nadstavbu vynutit, staly se tím romantickým ideálem, tím božstvem, kvůli kterému jsou samci ochotni hrát onu celoživotní hru „Na dobývání, Na svádění, Na lásku“. Jak toho docilují? Uměním slibných úsměvů, kouzlem dlouhých pohledů plných příslibu neznáma, náznaky velkého tajemství, zdánlivou nevšímavostí, kombinací křehké slabosti i něžné síly. Již Oscar Wilde naznačil, že tyto „Sfingy bez tajemství“ onu čarovnou, manipulativní hru s opačným pohlavím ovládají opravdu dobře.

My muži, lapeni v tenatech jejich kouzel, budujeme tedy aktivně romantiku pravou, tu upřímnou, ryzí. A snadno nás pak pohorší prvoplánovost, či přímo naivní hloupost, natož pak plytká komerční romantika. Vždyť to právě kvůlivá přemíře stupidních, laciných romantických filmů, u kterých leckterá divačka prostě „vypne“ a oddá se snění, to vinou těch primitivních snímků, u kterých téměř chybí hlubší umělecký záměr, kde hoří svíčky, kde dívka s dmoucími ňadry padá do náruče hrdiny a společně ujíždějí na jachtě k zapadajícímu slunci, jsme již mnozí, my romantičtí muži, na slova „O růžích v trní“ a asi také „O růžích na Vrbě„, trochu zbytečně alergičtí. Ačkoliv samotná romantika, tedy ony představy plné neobyčejnosti a fantazie, mužům vůbec nejsou cizí, naopak dodávají našemu světu přece jen jakési snesitelnosti, náš život vlastně obohacují a snad i pomáhají nacházet odvahu žít a usilovat o něco vyššího. Jestli kdy muži dosáhli něčeho ušlechtilého, byli to vždy ti romantici, dobrodruzi, snílci.

Jsem romantik a snad i proto píši své Hmyzí příběhy. V případě tohoto příspěvku i jeho názvu je ale snad všem jasné, že o skutečné růže se na Vrbě vskutku nejedná! Přestože růžicové hálky, tvořené na různých druzích Vrb (Salix alba, S. fragilis, S. caprea, S. purpurea), skutečně jakési zelené růže občas upomínají. Někdy jsou tyto odlišně tvarované shluky listů nazývány dokonce romanticky „kaméliemi“, jindy zas jen obyčejně „šiškami“. Zjevně je tato růžicová hálka velmi tvarově variabilní, pravděpodobně i díky druhu hostitelské Vrby.

Tyto hálky snadno naleznete, tak jako i já, na větvičkách Vrb rostoucích ve Vašem blízkém okolí. Někdy u nedalekého rybníka, jindy překvapivě třeba přímo u dálničních odpočívadel. Zde byly tyto hálky (koncem léta) snad 4cm dlouhé, jen šiškovitého tvaru.

Bejlomorka růžicová (Rhapdophaga (Dasineura) rosaria (Loew.1850))

Podobné, již seschlé „šišky“, zase byly zjara k vidění na konci větviček podél toku Bílé Ostravice (katastr obce Bílá). Na mladých, vysazených Vrbách obsadily někdy dokonce všechny terminální větve, čímž možná škodily, spíše však donutily Vrbu větvit a košatět.

Uvnitř hálek, mezi lístky, byly drobné (1.5mm), pohyblivé larvičky, zřejmě Bejlomorek.

Bejlomorka růžicová (Rhapdophaga (Dasineura) rosaria (Loew.1850))

Některé se dokonce mezi lístky kuklily. Hmm, tato kukla ale svým tvarem vypadá spíše na Dvoukřídlou příbuznou z čeledi Mouchovitých (Muscidae).

Bejlomorka růžicová (Rhapdophaga (Dasineura) rosaria (Loew.1850))

Měl jsem tehdy pochybnosti, zda to právě tito pozorovaní tvorové jsou opravdovými původci zmíněných hálek, nebo jen spíše jejich příležitostnými nájemníky. Ony, Vrby obecně, jsou na parazitaci velmi náchylné, prý na nich bylo zjištěno snad nejvíce původců hálek vůbec! A také mnohých druhů komenzálních.

Začal jsem proto tyto pozoruhodné útvary více studovat. Vždyť jsou to hálky u nás zcela běžné a je přece jistě ostudou neznat ani své nejbližší sousedy! V blízkosti domova (na březích rybníka) na Vrbě křehké, ale i na i Vrbě jívě (Salix fragilis, Salix caprea), rostly však spíše hálky tvarem se růži/kamélii podobající.

Bejlomorka růžicová (Rhapdophaga (Dasineura) rosaria (Loew.1850))

Při pohledu z boku se dalo zahlédnout, jak větvička prostě tou vrcholovou růžicí listů končí.

Bejlomorka růžicová (Rhapdophaga (Dasineura) rosaria (Loew.1850))

V odborné literatuře jsem si nastudoval, že se jedná o hálky Bejlomorky růžicové (Rhapdophaga (Dasineura) rosaria (Loew.1850)) [Wiki, Samsone]. Je to zástupce čeledi Bejlomorkovitých (Cecidomyiidae), tedy Dvoukřídlý (Diptera) Hmyz. O příbuzné Bejlomorce ostružiníkové jsem Vám už povídal, jen si vzpomeňte! Bejlomorka růžicová má během roku jen jednu generaci. Samice (asi 3mm velká) klade začátkem května na terminální pupeny Vrby pokaždé po jednom vajíčku. Larvička se prokouše doprostřed pupenu a saje zde rostlinnou šťávu. Sáním ovlivňuje a řídí růst listů, které krní a tvoří růžicovou hálku. Nymfa je plně vyvinutá k podzimu, kde přezimuje jako larva třetího instaru. Na jaře se kuklí a přímo z hálky vyletuje nové imago.

Má vlastní pozorování dávají literatuře v mnohém zapravdu. Ukazují ale také, jak je každý takový odborný a věcný popis nutně suchý a neúplný. Snad díky mým fotografiím i na Vás dýchne mnou pozorované romantické kouzlo boje o přežití v podání drobné Bejlomorky růžicové:

Již na počátku měsíce června jsou na Vrbách vidět malé, nezralé hálky této Bejlomorky, s jen několika krnícími listy. To larvička usilovně buduje svou hálku – sáním, tedy mechanickým a jistě i chemickým působením. Instinktivně, podvědomě, vrozenou inteligencí vlastního druhu.

Bejlomorka růžicová (Rhapdophaga (Dasineura) rosaria (Loew.1850))

Hálky růžicového tvaru Vrbě sice odsávají živiny, dovolují ale zřetelně oslabeným větvičkám přece jen dalšího růstu.

Bejlomorka růžicová (Rhapdophaga (Dasineura) rosaria (Loew.1850))

Najdete je spolu s četnými hálkami Roztočů Vlnovníků (Eriophyes triradiatus). Tyto Členovce z třídy Pavoukovců ale nyní nechme stranou. Jen pokud že uvidíte-li podobný útvar, pak toto opravdu není stavba Bejlomorky.

Roztoč Vlnovník (Eriophyes triradiatus)

Začátkem září jsou růžice Bejlomorek plně vyvinuté. Na takové dospělé růžici je 30 až 60 drobných lístků. To larvička Bejlomorky usměrnila jejich podélný růst a vytvořila svůj „sladký domov“.

Bejlomorka růžicová (Rhapdophaga (Dasineura) rosaria (Loew.1850))

Takový „květ“, jsa barevnější, potěšil by jistě srdce romantika a mohl by se jistě státi vhodným dárkem pro tu „vytouženou“. Má žena dostala již takovýchto růží do vázy (ve skutečnosti objektů mého dalšího poznávání) nepočítaně! Jestli byla ráda, to ale nevím.

S příchodem zimy jsou „růže a kamélie na Vrbě“ již seschlé. Už se vytratila krása, s ní zaniklo kouzlo romantiky, zůstala jen podzimní melancholie. Hálky již vypadají pouze jako nenápadné, větrem opomenuté chomáče uschlého listí (na jinak holé Vrbě). Vyfotil jsem pro Vás jak seschlou růžici Bejlomorky,

Bejlomorka růžicová (Rhapdophaga (Dasineura) rosaria (Loew.1850))

Bejlomorka růžicová (Rhapdophaga (Dasineura) rosaria (Loew.1850))

tak i hálku Roztoče Vlnovníka.

Roztoč Vlnovník (Eriophyes triradiatus)

Tyto tvarově odlišné růžice pochází z Kings Canyonu v daleké Kalifornii. Je tedy vidět, že naše Bejlomorka má „bohaté příbuzné“ i za mořem.

Bejlomorka Sp.

Sběrem podobných seschlých hálek se pro mne příběh stal teprve zajímavým. Však si zkuste na jaře list po listu z růžicové hálky odlupovat – až uvnitř naleznete drobnou, růžovou larvičku.

Bejlomorka růžicová (Rhapdophaga (Dasineura) rosaria (Loew.1850))

Je skrytá vždy uprostřed těch nejjemnějších lístků, člověk si už už myslí, že uvnitř toho úzkého svazečku nemůže nic žít, že měl smůlu na prázdnou růžici. A přece ji tam najde! Ona larva Bejlomorky je někdy jen přes milimetr dlouhá, ty velké však mohou mít i 2.5mm.

Bejlomorka růžicová (Rhapdophaga (Dasineura) rosaria (Loew.1850))

Je to třetí instar larvy, nehybné stádium, čekající celou dlouhou zimu na dobu kuklení. Přichycen v úžlabí pupenu, s jemnou blankou coby měkkou peřinkou okolo. Tlusté tělo jakoby trpělo silnou celulitidou. Bejlomorkám ale kůže připomínající „pomerančovou kůru“ sluší, je to známka dobře živené larvy, schopné bez potravy překonat dlouhý čas silných zimních mrazů.

Bejlomorka růžicová (Rhapdophaga (Dasineura) rosaria (Loew.1850))

Larvička přitom vypadá křehce a také je zcela bezbranná. V zimě jí, kromě mrazu, ani nic nehrozí. Pro Obratlovce je příliš malým a obtížným soustem, predátorský či parazitující Hmyz zase v zimě nelétá.

Bejlomorka růžicová (Rhapdophaga (Dasineura) rosaria (Loew.1850))

Na volném konci, na tom, co míří směrem k východu, po směru růstu lístků, má larva něco jako zub. Význam této vidličky (a také proti ní mířícího hrotu) neznám.

Bejlomorka růžicová (Rhapdophaga (Dasineura) rosaria (Loew.1850))

Nabízí se, že to je pozůstatek úst u třetího, klidového instaru již nepotřebných a zakrnělých.

Bejlomorka růžicová (Rhapdophaga (Dasineura) rosaria (Loew.1850))

Pak bych jej ale čekal na části k pupenu přichycené, kde dříve sály! Tato „ústa“ jsou ale překvapivě na opačném konci. Acefalní larva se tedy již jakoby „před porodem“ otočila a míří „hlavou“ ven z hálky. Lépe se jí takto bude líhnouti.

Bejlomorka růžicová (Rhapdophaga (Dasineura) rosaria (Loew.1850))

>>Na tomto místě činím dodatečnou vsuvku. Pozorný čtenář, dobrého kritického myšlení, se velmi správně dotázal, zda mám své tvrzení ověřeno (viz komentář za článkem). Tedy – že se larva skutečně otočí a není v této poloze vlastně již od počátku. Může se zdát, že na tom nezáleží, ono ale uložení mladé larvy v hálce je klíčová informace pro pochopení, jak že vlastně ona larva řídí růst lístků, pro porozumění celé té její techniky tvorby hálky.

Rozebral jsem tedy mladou růžici (ve skutečnosti desítky takových), odstranil všechny lístky kolem a shledal, že larvička vskutku žije (a to i ve svém mládí) těsně nad růstovým vrcholem, olizuje mladé lístky, saje na nich. Formuje je tímto způsobem v růžicovou hálku s jakousi rourkou uvnitř, s podélnou komůrkou tlustší u růstového vrcholu, postupně se zužující směrem ke konci.

Bejlomorka růžicová (Rhapdophaga (Dasineura) rosaria (Loew.1850))

Tato rourka, ač z pletiva stále živého, nicméně již u báze zeslabeného a křehkého, jde snadno odlomit a tehdy se objeví „zahrádka“ naší larvy, zdroj její obživy. Larvička rozhodně nepatří mezi vybíravé gurmány, je vegetarián a monofág. Ale může se pořád ještě ráno rozhodnout, zda k snídani cereální kašičku z meristémové špičky toho lístku vpravo, steak z přebytečného lístku uprostřed, nebo zase jen dietní džus z báze pupenu.

Bejlomorka růžicová (Rhapdophaga (Dasineura) rosaria (Loew.1850))

V komůrce je těsno, není to žádný luxusní hotel. Hlavní je ale přece jen bezpečí. Pohlédnete-li (s velmi dobrou lupou) do šerého nitra rourky zespodu (fotografie je zde silně zesvětlena), spatříte larvičku, svou přední částí pozorující, kdo že jí to „ruší její kruhy“ (noli turbare circulos meos).

Bejlomorka růžicová (Rhapdophaga (Dasineura) rosaria (Loew.1850))

No, pozoruje asi není to správné slovo. Larva je po celou dobu vývoje uvnitř temné hálky (bez televize, bez knížky, bez internetu), očí tedy netřeba. Směrem k šťavnatým soustům u báze pupenu však jistojistě míří svou přední části. Na následujícím obrázku se tedy díváme larvě Bejlomorky právě „do obličeje“. Dnes již také vím, že podivná vidlička je „sternal spatula“, jakýsi výběžek kutikuly sloužící u larev Bejlomorek snad k penetraci rostlinného pletiva a někdy dokonce i k pohybu [INSECTES15, INSECTES40, D.L.Milne: The Function of the Sternal Spatula in Gall Midges].

Bejlomorka růžicová (Rhapdophaga (Dasineura) rosaria (Loew.1850))

Díky pozorování značného množství larev a hálek v různém stádiu vývoje si troufám říci, že poloha mladé larvy v hálce je tedy již prokázaná. Konec vsuvky.<<

Po čase se larvy, z hálek již vyjmuté, zakuklí.

Bejlomorka růžicová (Rhapdophaga (Dasineura) rosaria (Loew.1850))

Mladá, čerstvá kukla je až hystericky oranžová, s patrnými zárodky nohou, křídel, očí.

Bejlomorka růžicová (Rhapdophaga (Dasineura) rosaria (Loew.1850))

Na hlavě jsou jakési podivné drobné anténky, jejichž význam zatím také neznám.

Bejlomorka růžicová (Rhapdophaga (Dasineura) rosaria (Loew.1850))

V hálkách, později na jaře sbíraných, naleznete starší, již tmavší kukly.

Bejlomorka růžicová (Rhapdophaga (Dasineura) rosaria (Loew.1850))

Uložení posledního instaru larvy a kukly Bejlomorky v hálce je z fotografií již zcela patrné. Klidové stádia nymfy se drží jaksi zadečkem, zřejmě přichycené nějakým seschlým sekretem. Navíc je chrání úzce semknuté vnitřní lístečky růžice.

Bejlomorka růžicová (Rhapdophaga (Dasineura) rosaria (Loew.1850))

Je to velmi zajímavá dokonalá proměna.

Bejlomorka růžicová (Rhapdophaga (Dasineura) rosaria (Loew.1850))

Kukla takto barevná se může někomu zdát i svým způsobem krásná. Mně tedy rozhodně ano. Jakoby si larva Bejlomorky právě oblékla frak a chystala se vyrazit do společnosti.

Bejlomorka růžicová (Rhapdophaga (Dasineura) rosaria (Loew.1850))

Teď už jen aby přišlo líhnutí dospělců, aby se je podařilo dochovat! V přírodě mají Bejlomorky optimální střídání podmínek (zejména vlhkosti). V laboratorních podmínkách to však lze jen obtížně napodobit. Velice rád bych pro Vás vyfotil dospělce Bejlomorky růžicové přímo v přírodě, malých druhů této čeledi je ale tolik a jsou tak obtížně rozlišitelné, že zde bylo opravdu nutné doložit dospělce Bejlomorky přímo z laboratorního odchovu z růžice odebraných larev a kukel. Bohužel tito laboratorní dospělci nejsou obvykle tak perfektní jako jedinci v přírodě zrození.

Bejlomorka růžicová (Rhapdophaga (Dasineura) rosaria (Loew.1850))

Často mají potíže s napínáním křídel, někdy je jejich tělo pokroucené. Jsou neupravení a jakoby „neučesaní“. Navíc jsou samá ruka noha, takže jako objekty pro makrofotografii jsou docela obtížní.

Bejlomorka růžicová (Rhapdophaga (Dasineura) rosaria (Loew.1850))

Snad Vám ale i těchto několik nekvalitních fotografií pomůže udělat si o vzhledu dospělé Bejlomorky růžicové představu. Tato samice má docela velký zadeček a tykadla s válcovitými články. Oči jsou kolem dokola celé hlavy spojeny v souvislý útvar.

Bejlomorka růžicová (Rhapdophaga (Dasineura) rosaria (Loew.1850))

Velmi jednoduchá žilnatina křídel značí vždy buď primitivní čeleď, nebo jen drobného živočicha.

Bejlomorka růžicová (Rhapdophaga (Dasineura) rosaria (Loew.1850))

Samec má tělíčko křehčí a tykadla hezky ochlupená.

Bejlomorka růžicová (Rhapdophaga (Dasineura) rosaria (Loew.1850))

Jeho tykadla jsou dokonce tak odlišně tvarovaná, jakoby korálkovitá, až často přemýšlím, zda vskutku pozoruji jedince téhož druhu.

Bejlomorka růžicová (Rhapdophaga (Dasineura) rosaria (Loew.1850))

Bejlomorka růžicová (Rhapdophaga (Dasineura) rosaria (Loew.1850))

V literatuře se totiž opravdu diskutuje, zda různé tvary hálek neznačí spíše rozdílné druhy Bejlomorek [Strouhalova]! Bylo by pro nás amatéry krásné, kdyby klíčem k určení druhu mohlo být prosté porovnání tykadel, zde ale asi bude nutný rozsáhlejší odborný (genetický) průzkum.

Dnes už tedy vím, kdo ty růžice tvoří. Bejlomorka, ač staví příbytky svým tvarem růže a kamélie připomínající, netrpí sama ani zbla na romantiku. Její úsilí je čistě pragmatické! Chce přežít!

Pro mne samotného kouzlo a romantika růží na Vrbě ale zůstává a dokonce je ještě umocněno vědomím kdo/co se za tou krásou skrývá. Jen už teď svou milou těmito zelenými růžemi obdarovávat nebudu. Ať se může ten drobný Hmyz dál nerušeně rozmnožovat.

Uvnitř růžicových a šiškovitých hálek rostoucích na Vrbě kromě Bejlomorek najdete ještě řadu úžasných a nádherných parazitů. Stojí za to si o nich přečíst v navazujícím příspěvku Bejlomorka růžicová a Červená královna.

Galerie fotografií

Reklamy

Jiří Švábík se představuje:

V životě člověka mnohé věci nadchnou a pak zase omrzí. Příroda mne ale stále vždy znovu překvapí a zabaví (alespoň zatím). Jsem amatér a své foto příběhy z přírody píši pro sebe a svou rodinu. Já je narcisticky čtu, rodina ne. Tak už to je.
Příspěvek byl publikován v rubrice Cecidomyiidae (Bejlomorkovití), Diptera (Dvoukřídlí). Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

3 reakce na O růžích na Vrbě, Bejlomorka růžicová, Rhabdophaga rosaria

  1. Vážený pane kolego,
    jako vždy a jak neustále opakuji – NÁDHERNÉ, DOKONALÉ A HLAVNĚ POUČNÉ! Vhodné jako základ vysokoškolské učebnice. Tohle by mělo vidět co nejvíce lidí. Takže se budu těšit na další příběhy a na Vaši výstavu!
    S přátelským pozdravem Jiří Chromý.

  2. Vladimír Bulát napsal:

    Dobrý den,
    Opět vynikající článek. Mám jen upřesňující dotaz (opět). Uvádíte, že přezimující larva 3. instaru se otočila. Máte zdokumentováno, že „mladší“ larvy sají v opačném směru? Tedy vlastně proti přirůstajícímu koncovému pupenu. Nemůže být ukotvena zadečkem v tomto pupenu a sát na nejmladších přirůstajících listech a nechat se tak vlastně tlačit přirůstající hmotou středem hálky. To že jedinci z laboratorních chovů nejsou mnohdy tak dokonalí, jako z přírody, mohu potvrdit. Svého času jsem choval motýly a setkával jsem se s tímto jevem často. Zvláště tam, kde jsem chtěl líhnoucím imágum trochu pomoci (vytažení kukly z kokonu, zámotku, země atd.)
    V článku zmiňujete lokalitu v okolí Bílé Ostravice. Vy jste někde z těchto končin?
    Diskutující přede mnou zmiňuje Vaši výstavu, chystá se nějaká? Pokud by to bylo v dosažitelném okolí, tak bych si ji nerad nechal ujít!
    S pozdravem V.Bulát

    • Dobrý den, děkuji mnohokrát Vám i panu Chromému za chválu.
      Máte zcela pravdu, jak je larva v hálce umístěna nebylo dostatečně popsáno a dokumentováno. Již jsem ale tuto chybu napravil „Vsuvkou“ do původního dokumentu.
      Okolí Bílé Ostravice mám rád, jezdím tam na lyže a v létě se občas toulám po kopcích. Zázemí nacházím obvykle v hotelu Duo na Horní Bečvě. Jinak pocházím a žiji na Zlínsku.
      Pan Ing. Jiří Chromý, spisovatel a entomolog, mi před časem laskavě nabídl, že bych u něj mohl několik prací vystavit v prostorách jeho entomologického muzea, pronajímaných na zámku v Letovicích. Necítím se být skutečným fotografem, proto v současnosti chystám něco jako tzv. postery, tedy jakési velmi zkrácené verze článků s velkými fotografiemi a krátkým doprovodným textem (abych podržel ten příběh v pozadí). Výstava (dá-li se tomu tak říci) by se měla konat přes léto, tedy pravděpodobně od brzkého jara 2015. Detaily včas zveřejníme, každý návštěvník je vítán. (Nicméně, mým pravidelným čtenářům ta výstava nepřinese příliš nového – chceme zde spíše oslovit tu čast veřejnosti, která můj Blog pravidelně nečte.)

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s