Soužití 4, Pomsta Berušce

IMG_8869_8878Lidé někdy považují Hmyz za otravný, nepříjemný, hnusný. Zlobí se za nějaké to bodnutí z léta, takové, kterým ale jen komár chtěl trochou krve zajistit sílu svých budoucích larev, vadí jim, že drobná muška padla do jejich nápoje a utopila se v něm, nechtějí mravence (byť by to byl Ferda Mravenec) na svém posečeném trávníku, motýlí housenky už pak podle nich vůbec nemají právo na existenci, tedy alespoň v jejich zahrádkách a sadech. Krásné motýly však lidé u svých domovů chtějí, jen probůh, ať nic nežerou a jen krásně poletují. Někteří lidé často zamáčknou Pakomára (ten přitom nekouše ani nebodá), zašlápnou pomalu lezoucího broučka, zapleští kdejakou Mouchu, co byť i jen prolétne kolem. Dovedu pochopit, když je to z obavy z kousnutí, z hloupé nevědomosti, snad i kvůli hájení Hmyzu-prostoty svého pomyslného teritoria, které jim přece podle katastru nemovitostí „patří“ a tudíž překročení jeho mezí se trestá. Ono je to ale mnohdy bohužel prostě jen a jen – ze msty. Široce rozšířené úsloví říká že „Pomsta je sladká“ a mnozí z nás se opravdu neštítí se na provinilcích dodatečně mstít. Na těch lidských [Google] a o to více na bezbranném Hmyzu, kde mstít se je tak snadné. Ve skutečnosti je ale každá pomsta aktem hanebným a odsouzeníhodným. Sám se jí vyhýbám, v jednom konkrétním případě jsem se ale touhy po odplatě dlouho nebyl schopen zbavit.

Ti z Vás, kteří již četli můj článek Hanba Berušce ví, že ke Slunéčku sedmitečnému (Coccinella septempunctata Linnaeus, 1758), ani k jeho příbuzným z čeledi Coccinellidae, nechovám příliš obdivu ani lásky. Jsou to věru neúprosní lovci, navíc Brouci velmi nepřístupní, ke svému okolí až nepřátelští. Chápu, brání se, bojují o přežití. Brouku samotnému tedy asi způsob existence je nesprávné vyčítat, co je mi ale opravdu proti srsti je jeho romantická, trochu infantilní pověst Broučka milého a přátelského. Jaký rozpor mezi představou laiků a skutečností! Vědom si dravosti Slunéčka, schopnosti požírat Mšice jednu po druhé, dokud není vypleněno celé Mšicí stádo, hledám odjakživa nějakou rovnováhu, nějaký regulační prvek. Ač je Brouk tak dobře chráněn chitinovým krunýřem a navíc je, díky svým obranným alkaloidům uvolňovaným vědomě z kloubních jamek, nechutný až nepoživatelný pro většinu Ptáků i Hmyzích predátorů, přesto přece musí mít alespoň nějaké přirozené nepřátele. Takové, co jej běžně loví nebo třeba parazitují, regulují tak počty tohoto Brouka a přitom se tím, za mšice i za mne, „Berušce“ a jejím lidským obdivovatelům pořádně mstí.

Viděl jsem tak za dlouhá leta pozorování už několik predátorů, kteří se zbraní Slunéčka neleknou a úspěšně je loví. Mezi nimi mouchu Roupce, larvu Mravkolva a mnohé jiné. Slunéčko také věru dobře nepochodí, spadne-li do sítě Pavouku Křižákovi. Ten je v takovém případě vysaje a Broučí torzo skončí mezi ostatními mrtvolkami na Pavoučím smetišti.

Slunéčko sedmitečné (Coccinella septempunctata Linnaeus, 1758)

I tak je ale těch lovců překvapivě málo a Beruška je v boji o přežití jedním z nejúspěšnějších Brouků, asi proto také i jedním z nejrozšířenějších. Slunéčko se mi svou okázalou líbivostí tak protiví, že mu v přírodě už ani nevěnuji pozornost, pokud ovšem není třeba zrovna kořistí nebo nevykazuje známky něčeho zvláštního.

Třeba jako to Slunéčko, které v pozdním podzimu nehnutě sedělo na listu rostliny Vratiče (Tanacetum vulgare L.). Ano, právě toho Vratiče, na kterém jsem pozoroval Píďaličky srpkové (Eupithecia centaureata (Denis & Schiffermüller, 1775)), tedy na slunném Jánském vršku nad Jáchymovem, v podhůří Krušných hor. Pro bližší popis odkazuji na můj příspěvek o Bázlivci vratičovém. Při prohledávání listů Vratiče, hledaje housenky Píďaličky, mé oči totiž soustavně narážely na červený krunýř nehybného Slunéčka. Znervózňovalo mne – mělo přece po Beruščím zvyku, již při prvních otřesech rostliny vyvolaných mými neopatrnými pohyby, dávno spadnout do podrostu, ale nestalo se tak. Asi bylo chladem zkřehlé, nebo snad … ne? Až pozorný pohled odhalil počátek nového, pro mne vzrušujícího příběhu. Pod Broukem bylo něco jako pavučina, nebo jako by snad byl k listu přilepen či co. Po ohnutí zeleného lístku už bylo více vidět, že má pod sebou něco jako zápředek nebo kokon.

Dinocampus coccinellae (Schrank, 1802) a Slunéčko sedmitečné (Coccinella septempunctata Linnaeus, 1758)

Vzal jsem si Brouka i s větvičkou Vratiče do interiéru, zpět na pokoj. Věděl jsem, že to pod „Beruškou“ musí být nějaký jiný živočich, larvy a kukly Brouka samotného dobře znám, Slunéčko je ale přece drsný lovec a dobrovolně chůvu jistě nikomu nedělá! Při pokusu odloupnout Brouka násilím od podkladu se odtrhl od listu i s kokonem, tak pevně se Slunéčko zápředku drželo! Brouk byl zjevně živý, ale jakoby paralyzovaný a manipulovaný k ochraně kokonu.

Dinocampus coccinellae (Schrank, 1802) a Slunéčko sedmitečné (Coccinella septempunctata Linnaeus, 1758)

Samotný kokon byl oválný, k jednomu konci více protáhlý.

Dinocampus coccinellae (Schrank, 1802)

Má zvědavost byla probuzena a tak ještě tentýž den jsem na kopec nad Jáchymovem vyběhl znovu (spíše vyšel, běh mi ještě bohužel nejde). Nahoru, k mým Vratičům, Píďaličkám a hlavně k paralyzovaným Slunéčkům. Mým cílem bylo najít opět takové jedince Brouka, kteří budou nehybní a na otřesy rostliny necitliví. Našel jsem jen jedno podobné Slunéčko, ale zase posunulo mé poznání dál.

Dinocampus coccinellae (Schrank, 1802) a Slunéčko sedmitečné (Coccinella septempunctata Linnaeus, 1758)

Ono totiž při podráždění aktivně vypouštělo žlutavé kapičky ochranné kapaliny plné agresivních alkaloidů. Zahánělo nepřátele, bránilo a střežilo sebe a mimoděk i svůj poklad!

Dinocampus coccinellae (Schrank, 1802) a Slunéčko sedmitečné (Coccinella septempunctata Linnaeus, 1758)

Po násilném odtržení Slunéčka, jehož nohy byly jakoby svázány předivem zámotku, se ukázal podobný kokon, jako byl ten v předchozím případě.

Dinocampus coccinellae (Schrank, 1802)

Slunéčko zbaveno „pokladu“ se ještě několik dnů pohybovalo, avšak bylo strnulé a jakoby ochrnuté.

Dinocampus coccinellae (Schrank, 1802) a Slunéčko sedmitečné (Coccinella septempunctata Linnaeus, 1758)

Věděl jsem, že se jedná o případ parazitace, ale líhnutí a klubání se ven z těla hostitele by přece muselo, u cizopasníka s tak velkým kokonem, nutně zanechat viditelné traumatické stopy na krunýři Brouka. Dosud mnou pozorované případy endoparazitace vždy vedly k silnému poškození a smrti už nepotřebného hostitelského organismu. Ovšem ani při detailním ohledání jsem žádné poškození nenalezl. Dokonce ani pod krovkami nebylo tělo poškozeno, parazit jakoby Slunéčku nijak fyzicky neublížil!

Dinocampus coccinellae (Schrank, 1802) a Slunéčko sedmitečné (Coccinella septempunctata Linnaeus, 1758)

Ponechal jsem tedy zámotky v Petriho miskách doufaje, že na jaře se objeví dospělec příživníka. Skutečnost mne ale překvapila. Již za dva dny se vylíhla malá temperamentní  Vosička.

Dinocampus coccinellae (Schrank, 1802)

A v misce zůstal jen prázdný kokon s víčkem odkrojeným stejně, jako to dělají parazitní Lumčíci.

Dinocampus coccinellae (Schrank, 1802)

Tehdy už jsem ovšem zvídavě prohledal dostupné zdroje a dozvěděl se, že se jedná o Lumčíka Dinocampus coccinellae (Schrank, 1802), patřícího mezi Braconidae, tedy blízkého příbuzného těch Lumčíků, popisovaných v mém příspěvku o parazitech housenek (Housenčí vajíčka). Pro mne byla sama existence tohoto parazitního druhu Lumčíka novým objevem, kdo by pak nechtěl o jeho životě zvědět víc? Hledal jsem proto v následujících dnech na listech Vratiče znovu a našel další parazitované jedince Slunéček. Jejich pozorováním i četbou literatury si pak dále rozšiřoval znalosti.

Dinocampus coccinellae (Schrank, 1802) a Slunéčko sedmitečné (Coccinella septempunctata Linnaeus, 1758)

Literatura opravdu potvrzuje to, co jsem zatím sám zjistil, a přidává další poznatky. Dozvídám se, že parazit napadá přednostně samičky [Davis], neboť tyto jsou díky tvorbě vajíček lepší výživné hodnoty i pro dorůstajícího cizopasníka. Lumčí larva v bezpečí uvnitř těla Brouka konzumuje přednostně nepotřebné tkáně, zejména tukové, popřípadě tvořená vajíčka, či dokonce jeho pohlavní orgány. Na konci svého vývojového cyklu opouští Brouka ne-traumaticky přes konečník [BBC] a kuklí se přímo pod Slunéčkem. Brouk je přitom chemicky paralyzován jedem této Vosí larvy, znehybněn na těch několik dní, než se završí vývoj Lumčíka. Tehdy Slunéčko jak svým odstrašujícím zbarvením (ano, červená je v přírodě běžně varováním, že je tvor nechutný až jedovatý), ale také svým aktivním pohybem a vylučováním chemického sekretu, dělá kukle Lumčíka chůvu. Brání ji před nepřízní počasí, ale hlavně před predátory [rozhlas911475]. Lumčík se zdá býti imunním vůči alkaloidům obsaženým v obranné tekutině Slunéček. Ona tekutina s odpudivou vůní, ta, kterou Brouk reflexně vypuzuje při ochraně proti Mravencům i jiným tvorům [Rozsypalová], zrazuje Slunéčko mnohem více. Nejen že neodradí Lumčíka od parazitace samotné, Vosička ji dokonce zneužívá jako kairomonu, jenž jí pomáhá nacházet další a další případné hostitele. Parazitovaná Slunéčka pak tímže sekretem brání svého parazita v době, kdy je jen bezbranným zámotkem! Pro Vosičku je tedy výhodné nechat Slunéčko ještě chvíli žít! Také se lze dočíst, že parazitované Slunéčko je v řadě případů, ovšem až poté, co Lumčík dokončí zdárně svůj celý vývoj a ochrnutí jedem odezní, schopno dalšího života! Neuvěřitelné!

Slunéček je u nás celá řada druhů, jakož i jejich rozličných barevných variant. Známé jsou třeba Slunéčko velké (Anatic ocelata), běžné zmíněné Slunéčko sedmitečné nebo i menší druhy jako třeba Slunéčko dvoutečné (Adalia bipunctata). Nezávisle na příběhu s Vratičem a jeho obyvateli jsem v těch dnech fotil kuklu,

Halyzia sedecimguttata

a později dospělce Slunéčka Halyzia sedecimguttata.

Halyzia sedecimguttata

Shodou okolností se dospělec tohoto Slunéčka vylíhl ve stejný den jako Vosička Dinocampus. Tak mne napadlo dát je k sobě. Okamžitá proměna Lumčíka byla až neuvěřitelná. V mžiku se z něj stal predátor, připravený kladélkem splnit svou životní roli, tedy parazitovat co nejvíce Slunéček. Lumčík, i přes odlišnou barvu tohoto potenciálního hostitele, jevil o Slunéčko obrovský zájem a během několika vteřin byla parazitace dokončena. Zajímavé je, že od té doby toto konkrétní Slunéčko Lumčíka absolutně nezajímalo. Ani na druhý den už o ně nejevil jakýkoliv zájem. Asi tedy pozná, že je Brouk již parazitován! Je dokonce možné, že samice Vosičky v průběhu parazitace svou oběť potřísní nějakým značkovacím feromonem. Je totiž žádoucí, aby Slunéčko nebylo parazitováno více než jednou jedinou larvou.

Dinocampus coccinellae (Schrank, 1802) a Halyzia sedecimguttata

Dinocampus je Vosička, která se podle mne řadí mezi ty hezčí druhy Hmyzu. Líbí se Vám? Neunáhlete se prosím v odmítavém odsudku!

Dinocampus coccinellae (Schrank, 1802)

Následující fotografie představují Vosičku v poloze klidové, s kladélkem uschovaným v pouzdře.

Dinocampus coccinellae (Schrank, 1802)
A takhle ji asi vidí Slunéčko, tedy jen na ten okamžik, než je Lumčík parazituje.

Dinocampus coccinellae (Schrank, 1802)

Slunéčko při napadení také hned ví, že je zle. Nahrbí se a přitiskne krunýřem k podkladu, snaží se krýt, Lumčík si ale téměř vždy najde cestu.

V podhůří Krušných hor, kde lze Lumčíky pozorovat, se nejčastěji vyskytuje naše Slunéčko sedmitečné a také některé jiné „tuzemské“ druhy. V nížinách už ovšem začíná byt mnohem úspěšnější dravější importovaný Brouk zvaný „Asijské slunéčko“ neboli „Beruška mnohotečkovaná“, druh přivezený původně z východní Asie do sadů v Holandsku. Jeho pravé jméno je Harmonia axyridis (Pallas, 1773). Toto exotické Slunéčko je dravější než jiné druhy Slunéček a proto naše tuzemské druhy úspěšně vytlačuje. V horách jej (zatím) mnoho nenajdete, zato v nížinách je dnes jednoznačně dominantním druhem. Zajímalo mne, zda bude Lumčík parazitovat i tento druh Slunéčka, zda snad není nakonec on jednou z příčin, proč tato asijská Slunéčka v horách nalézáme méně. Proto jsem Lumčíka z podhůří Krušných hor přivezl až k nám, na Moravu. Bude Lumčík parazitovat i exotického hostitele?

Dinocampus coccinellae (Schrank, 1802)

Chvilku se zdálo, že se rozmýšlí, ale pak se do parazitace s vervou pustil. Podobně jsem zkoušel různé druhy Slunéček a věřte, Lumčík není příliš selektivní. Slunéčko jako Slunéčko! Blížila se zima a Lumčík asi zabezpečoval přežití svého druhu. Uvidíme, kolik že Vosiček uvnitř mých Slunéček do jara přežije.

Dinocampus coccinellae (Schrank, 1802)

Závěrem Vám ještě Vosičku ukáži z anfasu.

Dinocampus coccinellae (Schrank, 1802)

A také se podíváme na detail pochvy kladélka.

Dinocampus coccinellae (Schrank, 1802)

Křídla zase svou žilnatinou potvrzují správné určení rodu i druhu.

Dinocampus coccinellae (Schrank, 1802)

Lumčík Dinocampus coccinellae je nádherný tvor, jenž Sluníčku škodí v míře přiměřené. Reguluje jeho počty, nastavuje rovnováhu druhů. A umí působit i na počty invazivního Slunéčka. Nakonec se může dokonce ukázat, že jestli někdo pomůže regulovat výskyt exotického přivandrovalce, bude to právě některý z přirozených nepřátel našeho Slunéčka sedmitečného. Třeba zrovna tento Lumčík, jenž s naším domácím Sluníčkem soužije už od věků.

Jsem velmi rád, že se mi podařilo konečně najít někoho, kdo se za mne pomstí „Berušce“. Za to, jak má dětinsky „letět do nebíčka“! Ale zároveň jsem se tímto poznáním konečně se Sluníčky usmířil. I ony mají své nepřátele a za lidské romantizující říkačky nemohou. Odplata se mi začala zdát býti směšnou. V přírodě se s pomstou vlastně ani nesetkáte. Každý tam bojuje tvrdě, požírá, loupí, parazituje, ba i zabíjí, vše ale jen pro zachování svého života, či pro pokračování druhu. Hmyz nikdy neubližuje pro radost, nebo třeba dodatečně – ze msty. Pochopil jsem, že sama msta je cosi umělého, co zřejmě vymyslel jen člověk. Alespoň ji, jako součást trestu mnohých právních systémů, po staletí aplikoval. Vyspělé a civilizované právní normy dnes již naštěstí mstu víceméně odmítají. Pokud k tomu tedy konečně dospívá lidstvo jako celek, asi i jedinec sám musí pomstu zavrhnout. Já tedy alespoň Slunéčku i těm, co jej nekriticky poetizují – odpouštím.

Galerie fotografií

P.S. V jednom případě se na podzim Lumčík ze svého kokonu pod Slunéčkem nevylíhl. Dinocampus přežívá zimu uvnitř Brouka, takže mne zajímalo, zda může kukla takto přežít zimu. Kokon jsem umístil do odděleného prostoru, kde se z něj na jaře vyklubala, namísto Lumčíka, jiná parazitická Vosička (poslední 4 fotografie v Galerii). Tedy parazit lumčíka Dinocampa! Fotku této parazitické Vosičky mám až posmrtnou, její vyklubání jsem promeškal. Alespoň dokládám její křídla, snad někdo pozná, o jaký druh se tady jedná.

z kokonu Diplocampus coccinelinae

z kokonu Diplocampus coccinelinae

Advertisements

Jiří Švábík se představuje:

V životě člověka mnohé věci nadchnou a pak zase omrzí. Příroda mne ale stále vždy znovu překvapí a zabaví (alespoň zatím). Jsem amatér a své foto příběhy z přírody píši pro sebe a svou rodinu. Já je narcisticky čtu, rodina ne. Tak už to je.
Příspěvek byl publikován v rubrice Coleoptera (Brouci), Ichneumonoidea (Lumci), Parazitismus, Rozmnožování. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

3 reakce na Soužití 4, Pomsta Berušce

  1. Jana Vondráčková napsal:

    ó, to je překrásné, dobrodružné vyprávění. Jaký jste talent. Zobrazit- pro přiblížení člověčímu oku a poté krásně popíšete epizody ze života brouka a jedno z jeho úskalí, čím ho také zobrazíte pro změnu naší představitosti. Děkuji!

    J. Vondráčková

  2. elle napsal:

    Překrásný a čtivý článek – děkuji za něj!
    A popravdě řečeno, jen máloco mě v hmyzí říši děsí víc než tenhle typ parazitování, brrr…

  3. JARDA napsal:

    Tedy, klobouk dolu! I když se mi vždy jen chce „nakouknout“, většinou dočtu a žasnu. A slibuji, budu se chovat vzorně, hlavně k těm mravenců, kteří jsou tedy HODNĚ VLEZLÍ !!!! Jo a ještě děkuji za výraz ZAPLEŠTIL , to používala moje babička Viktorka , čejčanka. Tak zdar, měj se a piš. JM.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s