Tři duběnky pro Popelku

Andricus kollariV předchozím svém článku o Žlabatce duběnkové (Andricus kollari (Hartig, 1843)) jsem, alespoň částečně, dokumentoval život té drobné Vosičky a též i vznik oněch kulovitých útvarů, jež obecně zveme duběnkami. Tyto hálky měly pro lidi vždy svá tajemství a byly spojovány s kouzly a věštěním budoucnosti. Pravděpodobný původ různých takových představ a pověr Vám chci nyní přiblížit.

Agamní hálka Žlabatky duběnkové vyrůstá, často po dvojicích i trojicích, na dubových větvičkách z pupenů a je velmi tvrdá. Opuštěná hálka pak s listím neopadává a na svém místě zůstává i po několik let. A stává se dočasným úkrytem, nebo třeba i trvalým domovem pro řadu drobných zástupců z kmene Členovců (Arthropoda). Na takové staré duběnce můžeme dobře odhadnout, kdo že ji původně obýval a později se z ní i vylíhl. V případě, že se vyklubala Žlabatka, obvykle najdete jen jeden větší, kulatý otvor s ostrým okrajem, pokud se jedná o parazita, je tam obvykle jeden či více drobnějších otvorů.

Tato předloňská duběnka mnou v létě nalezená měla hned 3 otvory, z nichž jeden větší, navíc všechny s velmi nedbale upraveným okrajem – jakoby se někdo prokousával spíše dovnitř nežli ven.

stará hálka na dubu, asi 2cm v průměru

Chvilku jsem hálku zkoumal a v tu chvíli se uvnitř něco pohnulo. Z chodbičky vycouvával drobný Brouček.

stará hálka na dubu, asi 2cm v průměru

Čekal jsem napjatě snad desítky minut, dokud se celý neobjevil na povrchu. Byl rychlý, nechtěl se fotit, spíše se zase ukrýt v jedné z děr, tak se mi povedl jen jeden nekvalitní záběr. Vím podle něj alespoň to, že se jedná o druh nosatce (Curculionidae), snad Lalokonosce. Bližší určení se mi dosud nepodařilo a celostátní pátrání po něm zatím nehodlám vyhlašovat.

stará hálka na dubu, asi 2cm v průměru

Po rozlomení hálky bylo vidět překvapivě velké množství stop po jiných jejích sekundárních obyvatelích. Úkryt zvaný duběnka v minulosti obývalo hned několik Pavoučků, jejichž svlečky, stopy pavučin i zbytky kořisti fotografie ukazuje.

stará hálka na dubu, asi 2cm v průměru

Hálka byla uvnitř jakoby „červivá“. Larva nalezená ve stěně hálky (pro laika jakýsi červ) patřila pravděpodobně mladšímu sourozenci onoho Nosatce z předchozích fotografií. Asi jí také nevadilo množství taninu uloženého v hálce, neboť zrovna završovala svůj larvální vývoj a chystala se kuklit. Dochovat ji až k dospělci se mi bohužel nepodařilo.

stará hálka na dubu, asi 2cm v průměru

Staré duběnky jsou opravdu domovem pro mnoho tvorů, ukrývají mnohá překvapení a měly (a mají) tak pro řadu lidí kouzelnou moc. V jedné z nejvýznamnějších botanických knih 16. století, tzv. Mattioliho herbáři se píše [Wiki]:

„Toto pak ještě obzvláště při těch dubových kulkách větších se nachází, že každého roku z nich o ourodě, o moru a o válce předpovídati můžeme: nebo když se rozrazí na dvé, ty, které celistvé jsou a od červův nezvrtané, měsíce ledna a unora mivají vnitř v prostředku mouchu aneb pavouka aneb červa. Protož jestliže kterého roku moucha se najde, válku, pakli červ, neurodu, pakli pavouk, mor vyznamenává“.

Lze tedy soudit, že zkoumat tajemství obsahu starých duběnek bylo v minulosti užívaným způsobem, jak odhadovat budoucnost! Věřím navíc, že právě touto pověrou se nechala inspirovat Božena Němcova ve své původní pohádce „O třech sestrách“ a využil ji bezděky i Václav Vorlíček ve filmové adaptaci téhož příběhu („Tři oříšky pro Popelku“), pro poutavost smíchaného s pohádkou „O Popelce“. Do příběhu se oběma autorům lépe hodily oříšky, avšak podle mne by se ta pohádka správně měla jmenovat „Tři duběnky pro Popelku„. Ano, to co cvrnklo rychtáři Vinckovi (nebo otci Anušky v pohádce B. Němcové) do nosu jistě nebyly oříšky!! Kde by se v lese v zimě vzaly! Velmi pravděpodobně to byly jen tři hálky naší Žlabatky duběnkové!! Právě takové, jako vidíte na mé fotografii. Opravdu si myslíte, že mladé, vdavek chtivé děvče ze statku (ať už to byla Anuška nebo Popelka) bylo by za dárek z cest raději dostalo sladké oříšky? Já myslím, že pro tehdejší pověrami opředené vesnické lidi mnohem lepším dárkem byla ona možnost nahlédnout do budoucnosti. Pohádka „Tři duběnky oříšky pro Popelku“ má tedy možná původ právě v této lidové pověře.

Zdá se Vám to jako vymyšlená konstrukce? Snad trochu ano, ale následující příběh je pravdivý! Letos v lednu jsem na dubu totiž našel větvičku právě se třemi duběnkami. Pokud tyto „oříšky“ v zimě rozpůlíte, opravdu uvnitř často najdete překvapení – skoro jako v pohádce.

Andricus kollari

Zkusil jsem tedy své první přání a rozlouskl největší duběnku. Uvnitř nebyla žádná kamizola, nejsem přece Popelka, zato jsem tam našel krásného Pavoučka Zápřednici ladní (Cheiracanthium campestre Lohmander, 1944).

Cheiracanthium campestre (Zápřednice ladní) v hálce Andricus kollari

Pak jsem rozlouskl druhou duběnku – opět žádné šaty. Uvnitř však zimovala nádherná královna velmi zajímavého Mravence větvičkovitého (Camponotus truncatus) (Spinola, 1808).

Je to druh dřevokazného Mravence, jenž svá hnízda zakládá v dutinách větví dubu. Královny, ale i vojáci tohoto stromového Mravence mají rozšířenou hlavu, kterou při obraně jakoby zátkou uzavírají vchody chodbiček do hnízda. Tato samice ale teprve v bezpečí duběnky čekala, až přejde její první zima a ona bude moci založit nové hnízdo.

V očekávání jsem rozlomil poslední duběnku. V naději na svatební šat. Ve třetí hálce se ukrýval drobnější sourozenec naší Zápřednice ladní, nádherný Pavouček v bělostném hávu.

Cheiracanthium campestre (Zápřednice ladní) v hálce Andricus kollari

Chtěl mi snad nahradit zklamání? Ne, vždyť zklamán já rozhodně nebyl. Takováto překvapení jsou pro mne mnohem cennější.

Cheiracanthium campestre (Zápřednice ladní) v hálce Andricus kollari

Při studiu chování Hmyzu jsem se naučil nepodceňovat zkušenosti předků. Autor herbáře, botanik Pietro Mattioli musel již tehdá vědět, že některé hálky jsou larvami nosatců napadené (ty „od červův zvrtané“), jiné že jsou zase zimním úkrytem ostatní drobotině. Pokud bych chtěl aplikovat dávnou (Mattioliovskou) předpověď na mou konkrétní zkušenost s oněmi „Třemi duběnkami pro Popelku“ z letošního ledna: jeden Mravenec a dva Mavouci asi značí, že letos bude neúroda a opravdu silná morová nákaza. Ještě, že takovým poudačkám nevěříme! Za neúrodu, mor či válku přece ani Žlabatka duběnková, ani rozliční sekundární obyvatelé jejích hálek opravdu nemohou.

Nevěřím, že lze předvídat budoucnost. I tak ale příští leden zase zvědavě rozlousknu nalezené duběnky. Kdoví co vše se v nich možná ještě ukrývá!

Galerie fotografií

P.S. Byl jsem hrd na svou literární konstrukci až do chvíle, kdy jsem s odstupem půl roku od zveřejnění svého článku našel na webu článek již z roku 2008 [Novoroční-věštba-2008]. Autor Ladislav Hoskovec měl přede mnou podobný nápad a udělal dříve než já podobný závěr! Tedy rozepsal se o věštění z hálky. Teď už jen najít, jak někdo přede mnou odhalil tajemství vzniku názvu oné pohádky a mohu tento článek vymazat! L

Advertisements

Jiří Švábík se představuje:

V životě člověka mnohé věci nadchnou a pak zase omrzí. Příroda mne ale stále vždy znovu překvapí a zabaví (alespoň zatím). Jsem amatér a své foto příběhy z přírody píši pro sebe a svou rodinu. Já je narcisticky čtu, rodina ne. Tak už to je.
Příspěvek byl publikován v rubrice Cynypoidea (Žlabatky), Hymenoptera. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

5 reakcí na Tři duběnky pro Popelku

  1. Anonymní napsal:

    Jako vždy. Nádhera. Díky.

  2. Anonymní napsal:

    Vynikající a inspirativní články, a to entomologii učím na VŠ:)

  3. Elle napsal:

    Opět jedním dechem! V zimě budu pátrat po duběnkách!

  4. JARDA napsal:

    Souhlasím s názory – excelentní ! Kdese to v tobě chlape bere ?? Zdar všem VÁM ! J.

  5. Ivo napsal:

    Náhodou jsem narazil na článek zjišťujíc něco o „hovadech“. Opravdu pěkně napsané. Děkuji . Odkaz si s dovolením ukládám do záložek.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s