Žlabatka růžová a Pteromalus bedeguaris

Pteromalus bedeguarisTento text pokračuje v popisu plejády parazitů Žlabatky růžové (Diplolepis rosae (Linnaeus, 1758)). Doporučuji kvůli kontextu přečíst nejprve příspěvek o Žlabatce růžové, následovaný příspěvky o jejích parazitních druzích, Lumkovi (O. mediator (Thunberg, 1822)) a Krásence šípkové (Torymus bedeguaris/rubi).

Drobná Chalcidka Pteromalus bedeguaris (Thomson, 1878) (české druhové jméno zatím opět bohužel neexistuje) umí parazitovat všechny tři předchozí zmíněné druhy. Zdá se tedy, že je nejméně vybíravá. Parazituje v hálkách Žlabatky růžové celkem dokonce čtyři hostitelské druhy (kromě zmíněných ještě druh Krásenky Glyphomerus stigma (Fabricius, 1793)). Vosička Pteromalus bedeguaris patří do čeledi Kovověnkovitých (Pteromalidae), řádu Blanokřídlých (Hymenoptera).

Tento hyper-parazit opět dokladuje, že bezpečí pevnosti zvané hálka je jen relativní. Podobně jako jiné parazitní druhy prodělává svůj vývoj uvnitř hostitelských larev. Zajímavé je, že dospělá samice nedisponuje dlouhým, viditelným kladélkem. Parazituje asi spíše v hostitelských larvách „ubytovaných“ poblíž okraje hálky. Snad proto musí vzít zavděk vším, co v pod-povrchových komůrkách najde a nebýt příliš selektivní. Jejími nejčastějšími hostiteli jsou proto Žlabatky (Diplolepis rosae), ale také Lumci Orthopelma, méně často pak Krásenky (Torymus bedeguaris (Linnaeus, 1758)), jejichž larvy se díky dlouhému kladélku samice Krásenky vyvíjí více uvnitř hálky. Kovověnka je ze všech druhů, se kterými jsem se u Žlabatek setkal, asi nejrychlejší. Útočí jako opravdový kovový blesk z nebe. Přiletí, chvilku se jen tak šmrdolí kolem rostoucí hálky a pak bleskurychle naklade své vajíčka.

Larva této Chalcidky je údajně mnohem pohyblivější, než ostatní larvy v bedeguáru, takže je snad schopna dále se do hálky zavrtat a vhodnou hostitelskou larvu nalézt. Zatím jsem larvu ani kuklu Kovověnky nefotil, respektive jsem ji vizuálně neodlišil od ostatních larev v hálce. Vždy jsem tuto vosu zahlédl už jen jako dospělce.

Pteromalus bedeguaris

Jako většina Chalcidek je velmi krásná. Štíhlé tělo, do zelena a do fialova kovové zbarvení zadečku, velké výrazné oči. Samička měří asi 3.5 mm a má zadeček do špičky protažen. (Měřítko na následujících fotografiích představuje vždy dlouhá linka vlevo. Vyznačuje úsek, který ve skutečnosti měří 1 mm.)

Pteromalus bedeguaris

Sameček je mnohem menší, snad jen 2.25 mm. Zbarvením je podobný, má zavalitější hlavu a krátký, hnědý zadeček s kovovým leskem.

Pteromalus bedeguaris samec

Zdá se mi mnohem romantičtější, něžnější. Vždyť mu také jde jen o lásku!

Pteromalus bedeguaris samec

Pokud se samec dostane blízko samičce, začne na vzdálenosti asi 1 cm mávat s vysokou frekvencí křídly. Tento pohyb generuje zvuk, zřejmě se silným afrodisiakálním účinkem pro samičku. Po krátkých námluvách samice dovolí samečkovi vylézt na hřbet a spářit se. Vyfotit jsem to, já nešika, nestihl. Páření Kovověnek bylo velmi rychlé – snad se mi to podaří zachytit příště.

Pteromalus bedeguaris

Několik rychlých fotografií během námluv jsem ale udělal. Alespoň na nich srovnáme rozdílnou velikost obou pohlaví těchto vosiček.

Pteromalus bedeguaris

Po páření samička vystrkovala na spodní straně bříška nějaký orgán (významný při kopulaci) a také z konce zadečku vykouklo špičaté kladélko. Nekvalitní fotka, vím, ale dokladuje něco, co ještě chci dále prozkoumat.

Pteromalus bedeguaris samice

Vosička je krásná jako modelka, ale zepředu

Pteromalus bedeguaris samice

ani zboku se nenechá jen tak snadno fotit.

Pteromalus bedeguaris samice

Kvalitní fotografie stojí velké úsilí, dnes Vám bohužel musím z dokumentačních důvodů předložit i ty méně zdařilé.

Pteromalus bedeguaris samice

Drobounká křídla samečka jsou opět vybavena jen pár žilkami, podobně jako u Krásenek. Jednoduché a účelné. Pozoruhodné je i ochlupení křídel Chalcidek. Zřejmě umožňuje, aby se křídla po sobě dobře pohybovala. Dlouhé chloupky na okrajích asi také rozšiřují účinnou plochu. Je i možné, že brvy zvyšují účinnost mávnutí křídel. Zde ale už příliš spekuluji.

Pteromalus bedeguaris samec

Je zajímavé, že samička má křídla trochu protáhlejší. Fakt, že nesou většího živočicha, se na jejich stavbě musel projevit.

IMG_3442_3458

(Podle mikro chloupků na křídlech se tento druh Chalcidky dá také rozpoznat od velmi podobného druhu Caenacis inflexa (Walker, 1848). V tomto případě se jedná opravdu o druh P.bedeguaris.)

Kovověnka Pteromalus bedeguaris je nádherný živočich. Pokud má dál ona i ostatní parazité a komenzálové Žlabatek v naší přírodě existovat, musíme dovolit Žlabatce tvořit její hálky. Bez ohledu na to, zda Žlabatky považujeme za užitečné nebo škodlivé, jejich hálky za krásné nebo ohyzdné. A pokud už hálky opravdu na svých keřích nestrpíte, doneste mi seschlý bedeguár. Já Vám na oplátku přinesu další kapitolku ze života obyvatel Žlabatčího města.

Pro více informací odkazuji na své články:

Diplolepis rosae, Orthopelma mediator, Torymus bedeguaris/rubi, Pteromalus bedeguaris, Červená královna

Galerii fotografií

Advertisements

Jiří Švábík se představuje:

V životě člověka mnohé věci nadchnou a pak zase omrzí. Příroda mne ale stále vždy znovu překvapí a zabaví (alespoň zatím). Jsem amatér a své foto příběhy z přírody píši pro sebe a svou rodinu. Já je narcisticky čtu, rodina ne. Tak už to je.
Příspěvek byl publikován v rubrice Cynypoidea (Žlabatky), Hymenoptera, Parazitismus. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

2 reakce na Žlabatka růžová a Pteromalus bedeguaris

  1. Anonymní napsal:

    Krásné nekrásné, tlačí se mi do bytu a potřebuju je účinně hubit

    • Že se Vám tlačí do bytu? Žlabatka růžová nebo Pteromalus bedeguaris? Velmi zvláštní! 🙂
      Ale ano, já Vaši poznámku chápu. To Hmyz obecně je nám v našich domovech asi i oprávněně – nevítaný. Všichni proto hledáme účinné prostředky boje. Likvidujeme hlava nehlava vše, co přijde pod ruku. V domovech, na zahrádkách, na polích, v lesích. A kdo by to nechápal?! Vždyť jsou naše! Jde přece o můj domov, můj pozemek, o naše město, kraj, zemi. Celý svět je náš!
      Jen jestli je to vše hubení dobře, jestli míra, jakou tak činíme, není již trochu za hranou. Jestli to není nakonec v náš neprospěch – hubit vše bez poznání, bez pochopení…
      Člověk moudrý je v boji velmi vynalézavý, umí dobře hájit své zájmy, jen ta moudrost u toho zatím chybí.
      Aby jste mne dobře pochopil/a: také nenechám Hmyzu volně užívat mého domova! Jen jej ale chci pochopit. A pokud možno přírodu neničit, neškodit.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s