Společenství Bodláků 2, Letní toulka

V předchozím díle seriálu, pojednávajícím o Charakteru Společenství Bodláků jsem se zmínil o svém kladném vztahu k těmto krásným, ač pichlavým rostlinám. Slíbil jsem Vám představit některé zástupce skupiny Bodláků, ale zejména ukázat Hmyz, který tyto rostliny vyhledává. Nemířím tentokrát na Hmyz vzácný, dokonce jej nechci ani detailně zkoumat. Jen se tak vydávám na obyčejnou toulku přírodou. Pojďte se mnou, mířím do kopců mého rodného kraje, na Valašsko, kde louky u lesa hostí krásná Společenstva Bodláků.

Lopuch plstnatý, někdy též zván pavučinový (Arctium tomentosum Mill.) je zde tím z Bodláků možná nejznámějším. Ano, to je ta rostlina s chlupatými kuličkami, osazenými háčky, jež je přidrží na srsti zvěře a zejména na šatu kamarádů. Mnoho jsem se jich v bitvách s kluky naházel soupeřům na trička, nemálo také škodolibě vmetl do vlasů, abych pak zase litoval a v omluvách je, z kouzelně vonících dívčích kadeří, pokorně vyprošťoval.

Zdobenec skvrnitý (Trichius fasciatus Linnaeus, 1758)

Květ Lopuchu rod Bodláků nezapře. Je to něžná, pohostinná krása obklopená plotem trnitých lístků. Jako když si někdo udělá zahrádku na vysoké střeše paneláku. Přístup i pro housenčí horolezce nemožný, dostat sem lze se jen vzduchem. Čeká se tedy na Motýly, na Čmeláky, nebo na jiné opylovací specialisty.

Třeba právě na tohoto Zdobence skvrnitého (Trichius fasciatus Linnaeus, 1758). Je to milovník čistého horského vzduchu a jeho přítomnost ve Valašských kopcích je překvapivá a zároveň velmi potěšující. Chlupatý je skoro jako Čmelák a Bodláčí pyl umí přenášet stejně dobře; tedy jen ty zbytky, co na Zdobenci po jeho nestřídmé hostině ulpí. Tento brouk Bodláky různých druhů aktivně vyhledává.

Zdobenec skvrnitý (Trichius fasciatus Linnaeus, 1758)

Lopuchy navštěvuje také spousta náhodných návštěvníků, těch nespecializovaných, co vezmou zavděk i kdekterým jiným květem v okolí. Kupříkladu tato krásná a křehká samice Pestřenky pruhované (Episyrphus balteatus De Geer, 1776), které Angličané říkají tak krásně a vlídně – marmeládová.

Pestřenka pruhovaná (Episyrphus balteatus De Geer, 1776)

Že jste ji viděli i u Vás na zahradě? No vždyť ano, Pestřenky jsou ty drobné neposedné mušky, co se vznáší na místě, těsně před květem, než zas popoletí dál. Ty neškodné, co si však většina městských lidí plete s Vosičkou a raději se jim proto vyhne. Ne, nás opravdu nechce Pestřenka mást. Její varovné Vosí mimikry cílí spíše na Hmyzí predátory a snad i na hmyzožravé Ptáky. Tyto Mouchy obvykle květ Lopuchu jen tak lehce olizují, nemají totiž sosák potřebný ke skutečnému tankování nektaru z květu Lopuchu. Ale i ta trocha mlsku jim stojí za to. No nejsou oba krásní – tedy jak Lopuch, tak i ta Pestřenka?

Pestřenka pruhovaná (Episyrphus balteatus De Geer, 1776)

Pestrokrovečníka včelového (Trichodes apiarius (Linnaeus,1758)), zástupce čeledi Pestrokrovečníkovitých (Cleridae), často vídám spíše na Mrkvovitých rostlinách (Miříkovité), tentokrát jsem jej ale zastihl – právě na Lopuchu.

Pestrokrovečník včelový (Trichodes apiarius (Linnaeus,1758))

Nesaje nektar, nenechte se mýlit. Je to predátor a loví jiné drobné Hmyzí jedince! I jeho larva, žijící v hnízdech Včel, je dravá, ale včelařům to netřeba říkat. Přece nechceme o tak krásného Brouka přijít, viďte?!

Pestrokrovečník včelový (Trichodes apiarius (Linnaeus,1758))

Cesta mne pak vede dolů lesem, po chvíli zase strmě vzhůru, kolem lyžařské sjezdovky. Zde, již na opravdovém Bodláku obecném (Carduus acanthoides L.), jsou k vidění Žluťásci řešetlákoví (Gonopteryx rhamni Linnaeus, 1758). Jsou to krasavci připomínající spíše Motýly z tropů.

Žluťásek řešetlákový (Gonopteryx rhamni Linnaeus, 1758)

Jakoby se jaksi ani k našim běžným Babočkám, Žluťáskům, Okáčům nehodili. Jejich křídla jsou čistá, s ostře patrnými křídelními žilkami, téměř bez dlouhých chloupků, tak typických pro mnohé naše otužilé druhy. Jakoby tito imigranti pohrdali onou pragmatickou domácí módou teplých chloupků a razili novou cestu čistých linií, hlásali estetiku nahých křídel, průkopnicky propagovali depilaci i epilaci. Proč ne, ale ty naše krásné Babočky a Ohniváčky stejně netrumfnou!

Dlouhý sosák Žluťáska je pro Bodláčí květ zcela uzpůsoben – nebo spíše ten květ pro Motýlí sosák?

Žluťásek řešetlákový (Gonopteryx rhamni Linnaeus, 1758)

Jen o malý kousek dál mne na louce poutá jiná překrása. Chrpa luční (také z rodiny Bodláků) se zde, více než potravním stolem, stává kolbištěm soků, svatebním shromaždištěm, ložem lásky pro ty vítězné. Rej Zelenáčků šťovíkových (Adscita statices Linnaeus, 1758), hledajících snad úmyslně a vědomě co nejkontrastnější pozadí pro tu svou chvilku slávy a rozkoše, neúnavně pobíhajících, usilujících o splnění svého poslání, naplnil téměř celé mé odpoledne. Měl bych se nad sebou zamyslet – obyčejná Chrpa a pár bláznivých Zelenáčků a já zde ztratím tolik času! Ale byly ty chvíle opravdu promrhány, ztraceny? Jak nejvíce smysluplně měl bych je naplnit, byly-li by ušetřeny? Já bych asi stejně, v takové nastřádané chvilce, šel (po vzoru Malého Prince) pomalu na louku, sedl si k nějakému Bodláku a zase pozoroval krásně bláznivý rej Hmyzu….

Zelenáček šťovíkový (Adscita statices Linnaeus, 1758)

Oč obyčejnější, než tito příbuzní Vřetenušek, je další návštěvník květů podhorských luk, u nás zcela běžný, Soumračník rezavý (Ochlodes sylvanus Esper, 1777). Malý Liliput, jaksi nedomrlý, po vzoru všech Soumračníků s hlavou zbytnělou, tělem zakrslým. Ani nevím, co za chudý příbuzný z rodu Bodláků je mu na mé fotografii laskavým hostitelem. Soumračník, snad prostý Motýlí tulák, v Hmyzí říši možná ošuntělý a chudý bezdomovec, přesto si poletuje s křídly voničkami frajersky naparfémovanými. Jeho nevtíravá všudy-přítomnost je mi na cestě za Bodláky tuze milá.

Soumračník rezavý (Ochlodes sylvanus Esper, 1777)

Ohniváček celíkový (Licaena virgaureae Linnaeus, 1758), na květu Bodláku obecného, to už je ale přece jen jiná paráda! Tento krasavec podhorských oblastí je na Bodlácích, ale i jiných rostlinách, také častým hostem. Potřebuje zde totiž doplňovat energii z přesladkého nektaru.

Ohniváček celíkový (Licaena virgaureae Linnaeus, 1758)

Bodlák je tedy pro něj i pro jiné vítanou čerpací stanicí. Vidíte ty dlouhé chloupky na těle a hlavně na spodních křídlech Ohniváčka? Těmi on i jiné naše běžné druhy Motýlů splácejí Bodláku jeho pohostinnost. Přenos pylu mezi rostlinami je zaručen.

Svítící hlava velkých květů Bodláků je ale přečasto také majákem, oko letícího Hmyzu poutajícím signalizačním zařízením. „Usedni na mne, poutníče, odpočiň, posilni se, (naber trochu pylu) a leť zas dál.“, říká vlídná Bodláková barva, jeho světlo zářící do prostoru. Subtilní Pernatuška svlačcová (Emmelina monodactyla (Linnaeus, 1758)) je letcem věru prachbídným a tak jí odpočinek na Bodláku přijde opravdu vhod.

Pernatuška svlačcová (Emmelina monodactyla (Linnaeus, 1758))

Na sousedním květu vidím dalšího chlupatého Zdobence skvrnitého! Tohoto vzácného Brouka někdy nepotkám celé léto a dnes jsem na něj natrefil znovu! Ale jen houšť, jsou to přece krasavci, a kde se daří jim, má snad i příroda ještě šanci.

Zdobenec skvrnitý (Trichius fasciatus Linnaeus, 1758)

Na velkém květu má Brouk hodně práce a tak ještě stíhám několik docela pěkných záběrů.

Zdobenec skvrnitý (Trichius fasciatus Linnaeus, 1758)

Rád bych se zdržel, ale den již končí. Soumračník na Bodláku jej pro mne, skoro symbolicky, uzavírá.

Soumračník rezavý (Ochlodes sylvanus Esper, 1777)

Bylo tu dnes se zástupci Společenství Bodláků milo, co říkáte? Brzy půjdu na Bodláčí toulku znovu, tak se klidně přidejte. Jste vítáni!

Galerie fotografií

Seriál „Společenství Bodláků“ obsahuje tyto další články:

1. Charakter, 2. Letní toulka, 3. Bělohlavý král

Reklamy

Jiří Švábík se představuje:

V životě člověka mnohé věci nadchnou a pak zase omrzí. Příroda mne ale stále vždy znovu překvapí a zabaví (alespoň zatím). Jsem amatér a své foto příběhy z přírody píši pro sebe a svou rodinu. Já je narcisticky čtu, rodina ne. Tak už to je.
Příspěvek byl publikován v rubrice Bionomie, Coleoptera (Brouci), Diptera (Dvoukřídlí), Lepidoptera (Motýli), Stravovací návyky. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

7 reakcí na Společenství Bodláků 2, Letní toulka

  1. Mari Kosáček napsal:

    To byla krása, nádherně a s láskou psané. Láska k přírodě, její krásno a kouzlo se nedá ničím nahradit. Díky za nádhernou procházku loukou. Bylo to milé pohlazení.

  2. Petr D. napsal:

    pěkné 🙂

  3. Ing. Jiří Chromý napsal:

    Milé, krásné a opět perfektní fotografie, velmi rád doporučím Vaše hmyzí příběhy i dalším, je v nich přece stále tolik zajímavého a často ještě i neznámého……………….
    S přátelským pozdravem Jiří Chromý

  4. Anonymní napsal:

    ani jsem nevěděla, že společenství Bodláků je krásné, opět moc pěkné ma

  5. Dan napsal:

    Alice měla pravdu, na staré roky se nějak rozněžňuješ :-). ale jinak super, hezké fotky i ukázka toho, čeho my laici si v přírodě nevšimneme. jen tak dál George

  6. Anonymní napsal:

    Moc pěkně napsané a Dan mi vzal větu z úst-Alice měla pravdu:) A fotky luxusní, někdy bych chtěla, aby se aspoň občas nějaká fotka povedla z mého foťáku tak krásně, jako tvoje. A zase něco napiš, ať si můžu ve stereotypu v práci něco pěkného přečíst. Pavla

  7. Jana Vondrackova napsal:

    Moc dekuji za druhy dil a tesim se na dalsi. Jana.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s