Tuctový Štětconoš

IMG_2215Mezi Hmyzem je jedna výjimečná skupina, která u lidí překvapivě snadno nalezla uznání a oblibu. Motýli (Lepidoptera) toho dosáhli mimoděk a to jednoduchým manévrem – odpoutáním pozornosti. Jejich barevná křídla si rychle podmaňují srdce těch, kteří barevnost a výrazný vzhled považují za krásu. A pak už tvar hlavy, nohou, těla, jakož i chování těchto Motýlů jsou prominuty a opomenuty. Kromě těch barevně krásných patří ale mezi Motýly také řada velmi nenápadných druhů. Píďalky, Hranostajnící, či třeba Drvopleni nejsou tak barevně interesantní, aby sklízeli ovace a přízeň většiny lidí. A přesto jsou Motýly neméně zajímavými a krásnými.

Jedním z takových „tuctových“ Motýlů je Štětconoš trnkový (Orgyia antiqua (Linnaeus, 1758)) [Wikipedia]. Často jej lze nalézt na Trnkách (a těch je na Moravě zatím zaplaťpánbů dost), nebo i na jiných dřevinách. Motýlí imago spatříte jen vzácně. Mnohem častěji zahlédnete housenku, která je velmi nápadná. Zjevně to ona dala druhu jméno. Jen není jisté, zda jméno Štětconoš dostal Motýl dle housenčiných svazků chloupků vpředu, toho chomáče vzadu na zadečku, nebo podle výrazných žlutých trsů na hřbetě (ty bych ale tipoval více). Tak jako i někteří jiní příslušníci čeledi Bekyňovitých (Lymantriidae) má spoustu chloupků, které se snadno ulomí a zapíchnou. A to je nepříjemné pro ostatní predátory, včetně ptáků. Housenka to „ví“ a dává svou nepoživatelnost najevo výrazným výstražným zbarvením.

Když jsem jednou v září na Trnce (Prunus spinosa L.) takovou housenku našel, vzal jsem si ji domů s cílem odchovat a vyfotit si neporušeného dospělého Motýla.

Orgyia antiqua (Štětconoš trnkový)

Po několika dnech se housenka zakuklila – podobně jako ostatní Bekyňovití v řídkém zápředku. Mé očekávání se naplnilo, když jsem na okně zevnitř zahlédl čerstvě vylíhlého samečka Štětconoše trnkového. Rychle jsem zavřel balkón a všechna okna, aby neuletěl a já si mohl vyfotit dospělce, na kterého jsem toužebně čekal. Krásný, že?

Orgyia antiqua (Štětconoš trnkový)

Pak jsem balkón otevřel a Motýlka vyhnal. Chtěl jsem vyhodit i větvičku se zápředkem. Překvapeně jsem ale zjistil, že na něm sedí podivný tlustý tvor.

Orgyia antiqua (Štětconoš trnkový)

Nejprve jsem nechápal a přemýšlel, jak se z jedné housenky vylíhnou hned dva Štětconoši, jeden samec a jedna samička. Tento Motýl je školním příkladem pohlavní dvojtvárnosti. Jako u mnoha zvířecích druhů je samec mnohem vzhlednější než samice. Ano, ano. To tlusté stvoření byla samička Štětconoše. To ona byla původně tou housenkou! Ten Motýlí sameček musel do bytu jen vlétnout, přilákán samičkou! Od té doby jsem toužil Štětconoše přistihnou více „při činu“. Ale byl konec léta a musel jsem počkat až na další fotografické sezóny. Dnes už o jejich životě vím trochu více. A tak Vám svá pozorování předkládám.

Štětconoši stihnou obvykle dvě až tři generace do roka. Samičí housenky první generace si svůj zápředek dělají na neporušeném listu. Ví totiž, že nová generace bude potřebovat v okolí dostatek potravy. Zápředek je z části tvořen spřádanými vlákny, jako stavební materiál jsou využity i štětcovité ochranné chloupky. Samička se po vylíhnutí z kukly do světa moc nepodívá. Hned na místě se spáří se samečkem a naklade spoustu vajíček.

Orgyia antiqua (Štětconoš trnkový)

Samice Štětconoše je vskutku zvláštní živočich. Má zakrnělá křídla, zato zadeček zbytnělý. Poměrně silné má přední nohy, kterými je schopna udržet se na listu i za větru. Nejí, nepije, nelétá. Ale na kladení vajíček je přeborník.

Orgyia antiqua (Štětconoš trnkový)

Jakmile je snůška hotova, její role pomalu končí. Sice ještě několik dnů svá vajíčka hlídá, ale pak padne vysílena k zemi. O vajíčka je ale dobře postaráno. Klást vajíčka přímo na zápředek je výhodné, neboť jsou odspodu chráněna před predátory a zajištěné větrání je chrání i proti plísním.

Orgyia antiqua (Štětconoš trnkový)

Jak už jsem řekl, samice Štětconoše nelétá a ani moc nelozí. Nemusí, neboť si umí samce přilákat a vajíčka klade na místě, hned po vykuklení. A musím říci, že takový pasivní přístup k životu a rozmnožování nemá sama. Zakrnělá křídla mají i samičky některých Píďalkovitých (Geometridae) jako třeba Hedvábnice jarní (Alsophila aescularia (Denis & Schiffermüller, 1775)). I mezi Bekyňovitými je podobný případ. Je to Smutník jílkový (Penthophera morio (Linnaeus, 1767)), o kterém ale až v některém dalším příspěvku. Cílem všech těchto druhů je zřejmě snížit rizika, hrozící právě aktivnějším samičkám. (A nehledejme paralelu se samicemi našeho vlastního druhu!) Jak se ale potomci takových pasivních samiček dostanou na další stromy v okolí? Jak se takové Motýlí druhy šíří do okolí? Zjevně nějaký prvek chybí!

No, ono to není tak složité. Po několika dnech se totiž líhnou velmi pohyblivé housenky. Sežerou obal svého vajíčka (hle, někdy i sousedních – věřme, že omylem) a vydají se do světa.

Orgyia antiqua (Štětconoš trnkový)

Pokud není v okolí dostatek potravy, dovedou urazit i větší vzdálenost a údajně se nechávají unášet také větrem. Toto tvrzení ale nemohu zatím doložit svým pozorováním. Předpokládám, že nejvíce cestují housenky po dlouhém období zimy, tedy ty z první generace.

Orgyia antiqua (Štětconoš trnkový)

Ta druhá generace housenek se už většinou narodila v místě hojnosti, které si vybrala jejich matka ještě jako housenka. Přesto jsem pozoroval, že i tyto housenky se rozlézají do okolí, kde osidlují nové lokality. Pohyblivost larev problém aktivního šíření Štětconoše do okolí vysvětluje. Housenky jsou navíc polyfágy. Totiž žerou kromě Trnky i listí jiných dřevin, včetně některých jehličnatých! Nutná podmínka u tvora, jenž se šíří do světa „po svých“. (Jak Hedvábnice jarní tak i Smutník jílkový jsou též polyfágy.)

Orgyia antiqua (Štětconoš trnkový)

Po několika svlékáních (asi docela zážitek sundat si pokožku z povrchu těla, když jste takhle chlupatí) už má housenka typické varovné zbarvení. Už má chomáče iritujících chloupků, jen ty výrazné žluté štětce ještě ne.

Orgyia antiqua (Štětconoš trnkový)

Zajímavý je sám design „dospělé“ housenky.

Orgyia antiqua (Štětconoš trnkový)

Vpředu dva trsy chlupů, vzadu jeden trs, na hřbetě čtyři husté štětce. Ty jsou po svlékání světle žluté, ale jinak mohou přecházet přes žlutou až po oranžovou.

Orgyia antiqua (Štětconoš trnkový)

Orgyia antiqua (Štětconoš trnkový)

Orgyia antiqua (Štětconoš trnkový)

Jednotlivé ostny vypadají jak skleněné šipky a jsou podobně lámavé, křehké, bodavé, iritující. K jakému účelu slouží ony dva červené hrbolky na hřbetě – nevím. Snad k vylučování poplašného či agregačního feromonu?

Orgyia antiqua (Štětconoš trnkový)

Housenka má snad stále hlad. Nebezpečí jí moc nehrozí a tak se krmí a krmí. dokud nepřijde její čas.

Orgyia antiqua (Štětconoš trnkový)

Samečci se kuklí v mnohem lehčím zápředku než samičky, někdy je i kukla zcela volná (při přemnožení).

Orgyia antiqua (Štětconoš trnkový)

Orgyia antiqua (Štětconoš trnkový)

Orgyia antiqua (Štětconoš trnkový)

Samci se kuklí i líhnou dříve než samice. Evidentně se tím docela dobře brání příbuzenskému páření, neboť nedočkaví samci jsou lákání dospělými samicemi z jiných, nepříbuzných snůšek. Schopnost samečků létat sníží riziko incestu a také zajistí přenesení genů na velkou vzdálenost. Pokud by ale náhodou k sourozenecké lásce došlo, není to u Štětconošů žádná hrůza, jen to nesmí být příliš časté. Sameček má rozvětvená tykadla, podobně jako jiní Bekyňovití. Třepetavým letem, zdánlivě bezúčelným, poletuje a hledá samičku. Dovede ji nejen na dálku tykadly ucítit, ale i poznat, odkud se pach samičky šíří. Vypadá to jako snadná věc, přece stačí letět proti větru. Jenže on to dokáže i za bezvětří nebo třeba v uzavřené místnosti. Právě to „zmatené“ poletování slouží k detekci směru ke zdroji pachu (gradientu koncentrace molekul). Štětconoš nalezne neomylně samičku i dobře schovanou zlomyslným fotografem.

Samec má silný přední i prostřední pár nohou, kterými se umí velmi dobře zachytit a udržet. Zřejmě zase něco, co se při páření na nestabilním listu Trnky hodí.

Orgyia antiqua (Štětconoš trnkový)

Je to krasavec, co říkáte?

Orgyia antiqua (Štětconoš trnkový)

Samičí kukla (po vyjmutí ze zápředku) nemá patrný zárodek křídel či mohutných tykadel.

Orgyia antiqua (Štětconoš trnkový)

Orgyia antiqua (Štětconoš trnkový)q

Tělo imaga samice je vlastně obrovská schránka na vajíčka. Ale je docela hezká, nemyslíte? Ihned po vykuklení najde samice vhodné místo ke kladení vajíček.

Orgyia antiqua (Štětconoš trnkový)

Před samotným kladením musí ale nalákat samečka. Rytmicky vysunuje a zasunuje, těsně nad povrchem listu, samotnou špičku zadečku (následující dva obrázky) a vylučuje feromon. Je to chemikálie (Z)-6-Heneicosen-11-one[pherobase] a překvapivě stejnou používá více druhů Bekyňovitých. Ale snad nevadí, když stejnou chemikálii jako náš Štětconoš používá jiná Bekyně v Austrálii nebo v Kanadě. Navíc se vsadím, že je hlavni substance vždy doprovázena nějakou další minoritní složkou, takže feromon zůstává druhově specifický i v místech možného překryvu druhového výskytu.

Orgyia antiqua (Štětconoš trnkový)

Orgyia antiqua (Štětconoš trnkový)

Věřte mi, netrvá to dlouho a samička se dočká. Samec na místě bez okolků přistoupí k páření. Samička tak nemůže dále vylučovat feromon a lákat další samce. Pozoroval jsem, že pokud pár Motýlů vyruším a k páření nedojde, samice naklade jen několik neoplozených vajíček. Jakoby oklamána nějakým samčím feromonem zastavujícím vylučování samičího feromonu a spouštějícím samotné kladení vajíček. Jestli v takovém případě umí přilákat jiného samečka a páření dokončit, to ještě hodlám prozkoumat.

Orgyia antiqua (Štětconoš trnkový)

Po páření se samec na chvíli u samice zdrží. V romantickou chvilku nevěřím. Spíše nabírá síly k odletu, nebo hlídá, aby jiný sameček nezmařil jeho úsilí.

Orgyia antiqua (Štětconoš trnkový)

Pak samička začne klást vajíčka. A je to poměrně rychlý proces.

Orgyia antiqua (Štětconoš trnkový)

A tady je výsledek.

Orgyia antiqua (Štětconoš trnkový)

Teď se koloběh života Štětconošů uzavřel, samička splnila svůj cíl. Za chvíli umře, ale o novou generaci je postaráno.

Pohled na vyčerpanou samičku zespodu dovolí konečně pohled do obličeje Motýla. Navíc ukazuje onen významný orgán, jenž umožnil nalákat samečka, oplodnit vajíčka a pak je všechna naklást.

Orgyia antiqua (Štětconoš trnkový)

Druhá Motýlí generace někdy klade vajíčka na místa lépe chráněná před tuhou zimou. Není snadné přežít zimní plískanice. Že ale samičky Štětconoše vědí, co dělají, svědčí hojný výskyt tohoto druhu.

Tento „tuctový“ Hmyzí druh jistě nepatří mezi nejhezčí Motýlí krasavce. Pro mne, a snad teď trochu i pro Vás, je ale rozhodně jedním z nejzajímavějších. Pozorováním jeho vývoje jsem mnohé pochopil, ovšem mnoho dalších otázek se tím i objevilo. Ale co, příští rok budou Štětconoši zase na Trnkách kolem. Tak si jich spolu se mnou zase povšimněte.

Galerie fotografií

Reklamy

Jiří Švábík se představuje:

V životě člověka mnohé věci nadchnou a pak zase omrzí. Příroda mne ale stále vždy znovu překvapí a zabaví (alespoň zatím). Jsem amatér a své foto příběhy z přírody píši pro sebe a svou rodinu. Já je narcisticky čtu, rodina ne. Tak už to je.
Příspěvek byl publikován v rubrice Uncategorized. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

7 reakcí na Tuctový Štětconoš

  1. King of the World napsal:

    Hello Geoge,
    I like your photos, even though I am very allergic to those creatures .I did not know that you are also a philosopher. It was great.

  2. Anonymní napsal:

    Ahoj Jirko,
    Tvé fotografie, komentáře a postřehy z „naší branže“ jsou fascinující a protože se známe, tak vím že jdou od srdce. Vzpomínám si, že Tvůj velmi oblíbený pořad z dob dávno minulých měl název Lovy beze zbraní. Musím uznat, že tímto způsobem se člověk dozví daleko více o přírodě než si kdo dokáže představit. Už delší dobu se i já pohybuju jen tak po loukách a lesích „beze zbraní “ a přírodu si užívám daleko více než kdykoliv předtím. Příroda a její úžasný koloběh je snad poslední opravdová nádhera „zadarmo“, kterou si můžeme dopřát a nasávat ji plnými doušky. V dnešní uspěchané době prošpikované jedním negativem za druhým je to ten nejlepší způsob relaxace a odpočinku. Budu se těšit na Tvé další příspěvky a rád se podělím o své postřehy.
    Libor M. Kroměříž

  3. Anonymní napsal:

    Fantastické :)… Kéž by se takhle přenášel přírodopis na základních školách, hned bychom byli všichni bohatší..

  4. Jana Wagnerová napsal:

    velmi pěkný blog, který mě zaujal a budu se k němu ve volných chvílích vracet… děkuji za něj.

  5. Eva Jarošová napsal:

    Jedním slovem NÁDHERA ! Tento blog jsem objevila teprve nedávno a vracím se sem často. Je to taková oáza klidu v dnešní době. Krásné fotky, je za nimi vidět mnoho práce, trpělivosti a lásky k přírodě.

  6. Eva Švecová napsal:

    Dobrý den,
    děkuji Vám za vyčerpávající článek. Už vím, kdo mi okupuje ve velkém počtu můj maliník :-).

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s