Hanba Berušce

Povědomí obyčejného městského člověka o dění v přírodě bývá často velmi chabé. Tak například ještě v 18. století se prý v Anglii věřilo, že Vlaštovky se před zimou prostě v hejnu zatočí a ukryjí se na dně jezer! Takových prostých představ bylo a je mezi lidmi mnoho. Tvorem, u kterého se snad nejvíce rozchází míra dosaženého poznání vědeckého světa a představ lidí, je „Beruška“.

Lidé vnímají tohoto Broučka jako milé stvoření, které „poletí do peklíčka nebo do nebíčka“. Na internetu naleznete například takovýto popis: „Poznáme ho podle toho, že je červené a má na zádech černé tečky. Živí se mšicemi a některé i koušou. Lidově se jim říká Beruška. Podle teček na zádech poznáme kolik mají let. Když jsou dospělé, tak mají sedm teček – proto se jmenuje Slunéčko sedmitečné. Když jsou ve výšce, tak většinou odlétají. Mají křídla schované pod lasturou. Žiji ve všech ekosystémech, které známe.“ [1] Tento naivní dětský popis (a jako takový snad i pochopitelný) se bohužel pramálo liší od názorů laické veřejnosti. Pomineme-li obecnou ignoranci, je příčinou zřejmě i to, že Beruška budí v lidech emoce. A ty pak tvorbou falešných představ dál brání poznání.

Slunéčko sedmitečné (Coccinella septempunctata Linnaeus, 1758) je Brouk, který je velmi dobře vybaven pro život dravce. Jak jeho larva, tak i dospělec jsou neúnavnými lovci. Poněkud zbaběle si ale za kořist vybírá tvora snad nejbezbrannějšího – Mšice. Pro lidi, kterým jsou Mšice odporné nebo jim škodí, je tím sympatický. Slunéčko má i silný zbrojní arzenál. Tvrdý krunýř, chemický jed, který v případě potřeby vypouští a hlavně výborné smysly. Tato kombinace jej účinně chrání před dravým Hmyzem i ptačími nepřáteli. K tomu přidává bezva taktiku. Při první známce nebezpečí se pouští a padá do podrostu, kde dělá „mrtvého Brouka“ (tanatóza).

Nebudu popírat všechny vžité představy o „Berušce“. Nechci ani vytvořit opačné emoce (vím, trochu tak v titulku činím). Rád bych zde jen popsal svá pozorování jednoho letního odpoledne. Ten den jsem měl pouze několik hodin volna a vyrazil jsem proto hned za město k malému jezeru. Na rostlinách blízko břehu jsem zahlédl několik larev Slunéčka. Přítomno bylo hned několik vývojových stádií.

Nagahama, Japan (0906)

Zdánlivě nepohyblivá larva Slunéčka je dobrým lovcem Mšic i jiných tvorů. Jak vidět, nepohrdne ani „sestřičkou“ k svačině. Ale nesuďme morálkou lidí! U Hmyzu věc poměrně běžná. Sežer nebo budeš sežrán.

Nagahama, Japan (0906)

Po takové vydatné svačince se larva buď svleče a loví dál. Nebo, pokud přišel její čas, tak se přichytne k listu a zakuklí se.

dual

Kukla se po pár dnech začne probarvovat.

Nagahama, Japan (0906)

Až se nakonec vylíhne dospělec. Toho jsem našel jen o pár metrů dál. A už byl v nejlepším. Hodoval na Mšicích Kyjatkách (dodnes nemám Mšice přesně určené, jsou podobné Kyjatce růžové (Macrosiphum rosae (Linnaeus, 1758)), jen mnohem červenější.). Jak vidět Mšice se vůbec nenechají rušit osudem své příbuzné a dál, zabodnuty sosákem do rostliny plní své životní poslání. Beruška zatím naleptává trávícími šťávami tělo Mšice a zaživa ji pojídá.

Nagahama, Japan (0906)

Nagahama, Japan (0906)

Mšice se někdy snaží vypustit kapičku medovice, ale Slunéčko úplatky nebere.

Nagahama, Japan (0906)

O kousek dál Slunéčko porcuje jinou Mšici a poté, co sní lahodný zadeček, odchází lovit jinam.

Nagahama, Japan (0906)

Torzo Mšice pak poodlézá bokem na spodní stranu listu. Záhy se objevuje další lovec? Povšimněte si drobného světle zbarveného stvoření vlevo.

Nagahama, Japan (0906)

Že by se chtěl přiživit na zbytcích hostiny?

Nagahama, Japan (0906)

O chvíli později se mi podařil trochu detailnější záběr toho malého tvora jménem Síťnatka platanová (Corythucha ciliata (Say 1832)). Pochází prý původně z Nového světa a dnes se rozšířil i do Evropy a Asie. Nemá být podle literatury karnivorní. Zde to opravdu vypadá, že pouze olizuje výměšky Mšic. Snad byl tedy předtím jen zvědavý.

Nagahama, Japan (0906)  Cordythucha ciliata

Jak vidět Slunéčko není jen milý brouček. Jeho život je mnohem zajímavější, než se na první pohled zdá. V Hmyzí říši není nikdo jen bílým beránkem nebo jen šedým vlkem. Slunéčko si také nezaslouží být lidmi posuzováno a hodnoceno. Tak mi prosím promiňte moje úvodní „Hanba Berušce„.

Těm co ví, jak těžké je vyfotit ostražité Slunéčko na lovu, přiznávám drobný podvod. Nefotil jsem české Slunéčko. Na fotovýlet jsem si vyšel v Japonsku, kde jsou Slunéčka z nějakého důvodu mnohem, mnohem pomalejší. Také mají trochu větší tečky. A ty Kyjatky jsou zřejmě také specifický Japonský druh.

Galerie fotografií

O Beruškách více v příspěvku Pomsta Berušce

Advertisements

Jiří Švábík se představuje:

V životě člověka mnohé věci nadchnou a pak zase omrzí. Příroda mne ale stále vždy znovu překvapí a zabaví (alespoň zatím). Jsem amatér a své foto příběhy z přírody píši pro sebe a svou rodinu. Já je narcisticky čtu, rodina ne. Tak už to je.
Příspěvek byl publikován v rubrice Uncategorized. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

2 reakce na Hanba Berušce

  1. Auri napsal:

    Tento web dal a dal bori hluboko zakorenene myty v me hlave :-)) (vytvorene predevsim pani ucitelkami z materske nebo zakladni skoly, cimz chci lehce rypnout do faktu, ze co se prirody tyce, mnozi ucitele v tomto smeru uplne plavou – videla jsem to i na VS, ze ucitelske obory nemusely na zkouskach skoro nic umet a takovi pak maji ucit dalsi generace – a namlouvaji prckum casto ptakoviny, napr. na zakladce jsem se hadala s nasi ucitelkou biologie, kdyz jsem se ji snazila presvedcit, ze tucnaci neziji jen na Antakrtide…). Kazdopadne krasny clanek a fotky jsou naprosto uchvatne!

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s