Vysvětlivky k pojmosloví

Agamní generace
Je taková generace v průběhu životního cyklu některých druhů (např. Žlabatek (Cynipidae)), u které se vyskytují pouze partenogeneticky se rozmnožující diploidní samice. Tyto kladou tedy neoplozená vajíčka, ze kterých se mohou zrodit buď haploidní samci (po meióze), nebo diploidní samice (kdy neproběhla meióza). Vznik diploidních samic je speciální trik Žlabatek, kdy dojde zdvojení genetickou informaci původně haploidního neoplozeného vajíčka. Agamní generace většinou slouží k přezimování, přečkává období omezených zdrojů potravy a podobně.[Lifecycles]

Autosom

Je nepohlavní chromosom vyskytující se v párech v somatických buňkách. Autosomy jsou stejné u obou pohlaví.

Diploidní
Diploidní je taková buňka, obsahující duplikovanou sadu (2n) chromozomů (u člověka 46). Typicky (tedy u běžného diploidního jedince) jsou diploidními všechny tělové (somatické) buňky. Pohlavní buňky vzniklé při meióze (gamety) obvykle obsahují pouze jednu sadu (nebo poloviční počet – n) chromozomů a jsou tedy haploidní (u člověka 23). Pohlavní buňka při meióze splývá s jinou pohlavní haploidní buňkou za vzniku nové diploidní buňky a vzniku nového jedince.

Haploidní
Haploidní je taková buňka, obsahující pouze jednu sadu (nebo poloviční počet – n) chromozomů. Všechny tělové (somatické) buňky jsou obvykle diploidní, tedy obsahují dvě sady chromozomů. U haploidních jedinců jsou však haplodní všechny buňky, i ty somatické! Pohlavní buňky jsou vždy haploidní. Pohlavní buňka při meióze splývá s jinou pohlavní haploidní buňkou za vzniku nové diploidní buňky a vzniku nového jedince.

Haplodiplodní systém
Tento pohlavní systém se vyvinul u Hmyzu, jako třeba u Mravenců nebo Včel. Neoplozené vajíčko (haploidní gameta) dá vzniknout haploidnímu samci. Diploidní jedinci jsou obvykle jen samice. (Diploidní homozygotní samci Včel jsou téměř neplodní a dělnice je v úlu zabíjí pár dnů po jejich zrození.) Spářením diploidní samice s haploidním samcem pak vznikají diploidní potomci, kteří navzájem mají ¾ genů totožné (včela se páří s více samci, proto ne více), což je vhodné pro rozvoj eusociálního chování. Samice Blanokřídlých může někdy dokonce řídit zda bude klást vajíčka neoplozená (vedoucí ke vzniku dělnic) nebo oplozená (vznik diploidních sexuálních samic).

Literatura

Heterogonie Žlabatek
Střídání pohlavní a nepohlavní generace, typicky u Žlabatek (Cynipidae). Vyvinulo se zřejmě jako důsledek tlaku parazitních druhů, stejně jako heteroecie (střídání hostitelské rostliny). U některých druhů je střídání generací pravidelné, u jiných, zvláště za ztížených podmínek, se vyskytuje i několik po sobě jdoucích agamních generací. Na vznik Heterogonie měla zřejmě vliv i nákaza bakteriemi Wolbachia. Pro tyto baktérie je nežádoucí existence sexuální generace, kdy se na potomky přenáší jiné nepříbuzné kmeny. Proto je zřejmě u řady druhů Žlabatek známá dnes pouze agamní nepohlavní generace.
Heterogonie spojená s diapauzou vede u některých druhů k lepší strategie zvládání nepřízně počasí a také obrany hostitelské rostliny – střídání let chudších a bohatších.
Cynipidae mají dnes 6 tribů. Aylacini tvoří hálky na Hvězdnicovitých (Asteraceae), Makovitých (Papaveraceae), Hluchavkovitých (Lamiaceae), Kozlíkovitých (Valerianaceae) a Miříkovitých (Apiaceae). Eschatocerini na Akácii (Acacia) a Naditci (Prosopis). Diplolepidini na Růži (Rosa), Pediaspidini na Javoru (Acer), a velká skupina Cynipini (900 druhů ve 42 rodech) na Bukovitých (Fagaceae), hlavně na Dubu (Quercus). Šestý tribe jsou Synerginii, kteří ztratili schopnost tvořit vlastní hálky a žijí jako phytophágní inquilinové v hálkách Cynipini.
Pediaspidini mají cyklus u kterého se střídá agamní bezkřídlá samice, kladoucí vajíčka sexuální generace. Agamní samice však nesnáší oba typy vajíček. Část z nich (tzv. gynephores) klade vajíčka, ze kterých se zrodí pouze sexuální samice. Druhá část agamních samic (tzv. androphores) zase snáší vejce ze kterých budou výhradně pohlavní samci. Po kopulace sexuální samice klade vajíčka, ze kterých se rodí zase dva typy agamních samic.
Cynipini mají cyklus trochu komplikovanější. Biorhiza pallida například má ještě agamní samice schopné klást vajíčka, ze kterých se rodí jak sexuální samci tak i samice. U některých druhů Cynipini známe jen jednu generaci (typicky tu agamní). Někdy je to prostě nedostatečným naším poznáním, jindy ale se jedna z generací postupně vytratila.
U jiných Cynipinii dokonce agamní samice může klást vajíčka, ze kterých se líhnou jak další agamní samice, tak i příslušníci sexuální generace.
Samci Žlabatek se často líhnou z neoplozených vajíček (partenogeneticky), samice se ale líhnou z neoplozených vajíček, u kterých se chromozomy replikovaly. Tento haplodiploidní systém je tak podobný jinému eusociálnímu Hmyzu.

Imago
Jedinec dospělého vývojového stadia, tedy obvykle takového, které se rozmnožuje.

Instar
Nedospělá (a někdy i dospělá) stádia členovců mohou, díky vnější kostře, růst pouze za pomoci svlékání staré kutikuly. Během dospívání se tak larva svléká mnohokrát. Jednotlivé fáze mezi svlékáními se nazývají instary. Vývojové stádium larvy tedy prodělává řadu instarů. Svlékání vede nejen k růstu hmyzu, ale také k jeho proměně. Jedinec tak může mít v různých instarech rozdílný vzhled (třeba počet končetin), dokonce i jiný způsob života.

Larva
Jedinec nedospělého stádia hmyzu.

Meioza
Meioza je buněčné dělení diploidní buňky, během kterého dochází k produkci buněk se zredukovaným počtem chromozómů (haploidní). Nejprve dojde k oddělení homologních chromozomů uvnitř buňky, tedy těch od matky a otce. Po rozdělení původní buňky pak vznikají buňky pouze s poloviční genetickou informací (haploidní). Před meiózou dochází ke zdvojení genetické informace. Proto po dalším rozdělení oněch dvou buněk procesem podobným mitóze vzniknou čtyři buňky pohlavní. Tyto pohlavní haploidní buňky (gamety) mohou později buď splynout s další vhodnou gametou a vytvořit nového diploidního jedince, nebo mohou dělením vytvořit mnohobuněčný organismus (haploidní). Pohlavní buňky vzniklé meiózou nejsou geneticky shodné, neboť v první fázi meiózy dochází k náhodné rekombinaci alel homologních chromozómů.

Mitóza
Mitóza je základní typ nepohlavního buněčného dělení, během kterého dochází k rozdělení buňky včetně její zdvojené genetické informace na dvě poloviny. Nejprve se chromozomy rozdělí podélně, později k se rozdělí celá buňka. Výásledkem jsou dvě buňky zcela geneticky shodné s buňkou původní.

Partenogeneze
Partenogeneze (samobřezost) je výraz pro zvláštní rozmnožovací cyklus, kdy neoplodněné samičky kladou vývojově schopná vajíčka. Pokud se z vajíček líhnou samečci, jde o arrhenotokii, v případě samiček o thelytokii (opravdová úplná partenogeneze). Amfitokie je forma partenogeneze, u které se z neoplodněných vajíček vyvíjí obě pohlaví.

Určení pohlaví
Většina organismů (ne však všechny) volí pro rozmnožování pohlavní diferenciaci jedinců. Tedy jedinci jsou pohlaví samčího nebo samičího. U mnohých druhů je určení pohlaví dáno již geneticky. Tedy jedinci jsou buď samci, nebo samice a tomu odpovídá nejen jejich morfologie a chování, ale také jejich genetická výbava. Pohlaví se liší buď genovými alelami, celými geny. Mnohdy pak jsou rozdílné i celé některé chromosomy, kterým pak říkáme chromosomy pohlavní. Známe tedy tzv. „Savčí systém“ XY, „Ptačí systém“ ZW, ale i mnohé jiné jako jsou XO, ZO nebo haplodiploidní systémy.
V některých případech se pohlaví prostě řídí podmínkami, třeba teplotou, nebo sociální potřebou. Tento systém se zdá být vývojově starším.
Některé druhy dokonce pohlaví nerozlišují.

XY pohlavní chromosomy
Za savčí pohlavní systém (nalezený však i třeba u některých rostlin) se považuje situace, kdy kromě autosomů (44 u člověka) se vyskytují ještě sexuální chromosomy XY (specializované autosomy). Ty jsou rozdílné v tvaru, často s malým počtem genů, s opakujícími se sekcemi genů. Diploidní samice má pouze autosomy a XX pohlavní chromozomy, samec pak zase autosomy a XY pohlavní chromosomy. Samice při meióse pak tvoří pouze gamety samičí (obsahující autosomy a pouze sexualní chromosom X), diploidní samec pak buď gamety samčí nebo samičí, tedy s autosomy a chromosomem buď X nebo Y.
Chromosom Y obsahuje jen málo genů a postupně degeneruje. Párové chromosomy totiž při meióze rekombinují, tedy vyměňují své úseky. Nepárový Y chromosom nemůže této rekombinace využít k opravě svých poškozených úseků. Proto se brání degeneraci spíše opakováním genetických sekvencí, takže se geny opravují párováním s identickým genem na témže chromosomu.

XO pohlavní chromosomy
U některých druhů chromozom Y degeneroval natolik až vymizel zcela. Diploidní samice má tedy pouze autosomy a XX pohlavní chromozomy, samec pak zase autosomy a jen jeden X pohlavní chromosom. Tento systém se vyskytuje u Hmyzích řádu Rovnokřídlých (Orthoptera), u Švábů (Blattodea), ale také u některých savců.

ZW pohlavní chromosomy
Za ptačí pohlavní systém (známý ale také u Plazů nebo i některých zástupců Hmyzu) se považuje situace, kdy kromě autosomů se vyskytují ještě sexuální chromosomy ZW. Diploidní samec má pouze autosomy a ZZ pohlavní chromozomy, samice pak zase autosomy a ZW pohlavní chromosomy. Samec při meióse pak tvoří pouze gamety samčí (obsahující autosomy a pouze sexualní chromosom Z), diploidní samice pak buď gamety samčí nebo samičí, tedy s autosomy a chromosomem buď Z nebo W.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s